Rozhodnutí porodní báby - Sabine Ebert

Dočtený i třetí díl pentalogie Tajemství porodní báby. Knihu jsem dočetla včera a dnes jsem hned začala číst čtvrtý díl. I přesto nevím, zda budu schopná vše nějak objektivně posoudit. Celý večer, noc i dnes dopoledne pořád cítím ten pocit, ten špatný a nepříjemný pocit, ze kterého mi není dobře. Doufám, že se mi podaří napsat rozumnou recenzi. Kdyby se vám to zdálo nějak divné nebo ujeté, napište. Tentokrát udělám totiž výjimku a nebudu úplně přesně popisovat, co se v knize dělo, protože hlavní můj zážitek je způsoben situacía událostí, která se stala téměř až na konci knihy, ale bez ní to nedokážu nijak popsat a jelikož to je velký spoiler i do minulých a příštích dílů, bude tohle stručnější.

Název: Rozhodnutí porodní báby

Název v originále: Die Entscheidung der Hebamme
Autor: Sabine Ebert
Překlad: Ivana Führmann-Vízdalová
Rok vydání: 2012
Počet stran: 560
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-3384-0

I když se mi druhý díl také moc líbil, tento třetí byl takový najednou poklidný. Války tam sice byly, ale žádná závažná zranění, ani situace ohrožující život se nevyskytovala. Císař Fridrich konečně pochopil, že jeho bratranec Lev se bez boje nevzdá a vyhlásil na něj říšský acht. Tím dostal všechny do války, začne obsazování jeho polností, hradů a měst. Christian je se svými věrnými rytíři opět při tom, stejně tak rytíř Lukas. Nakonec se zranění vracejí domů, kde na ně čeká Marta. Situace v Christiansdorfu je stále stejná, stříbra je více a více.

Lstí se podaří urozené Adéle přinutit k tomu, aby se s ní oženil, avšak si nerozumí a jsou si cizí. Brzy poté odjíždějí rytíři znovu do bojů a poté, co se vrátí, naleznou Martu téměř smrtelně nemocnou a Adéla je již po smrti. Vesnici zasáhla epidemie horečky, které by nebýt Marty podlehlo mnoho lidí. Boj pátera Sebastiana proti jejímu léčitelskému umu pokračuje a to jí dohromady s vyčerpáním a horečkou dostane na lůžko, ze kterého by možná nevstala, kdyby se jí Christian včas nevrátil (po půl roce v bojích). Časem se zase uzdraví a doprovází Christiana na císařský dvůr, kde se koná oslava pasování císařských synů na rytíře. Během vichřice, který zasáhne tábor urozených umírá Dietrich, bratr Oty z Wettinu a tajný milenec jeho manželky Hedviky.

Krátce po návratu Marty a Christiana domů přijíždí Albrecht, Otův prvorozený syn se zprávou, že jeho otec byl zajat a je nutné ho vykoupit veškerým stříbrem, které mají možnost do dané doby připravit. Po jeho návratu mu už nic nezabrání vyřešit ve svůj prospěch odklizení Christiana a Marty z cesty.

Konec úplně rozvádět nechci, za prvé je to veliký spoiler a za druhé tomu pořád nemůžu uvěřit. Kdo tuto ságu čte, ať si konec dočte, určitě uvidí a udělá si na to svůj vlastní názor. Těžko se to popisuje, já jsem na ty smutné konce trochu asi víc cíťa než ostatní, ale tohle mě zasáhlo natolik, že ještě dnes mám v sobě ten stísňující a dusivý pocit, nějak tomu furt nemůžu uvěřit.

Anotace:

Magdeburg v roce 1179 Na dvorském sněmu císař Fridrich Barbarossa hodí rukavici Jindřichu Lvovi. To znamená válku a Christian s Martou každým dnem očekávají, že zasáhne i jejich vesnici. Nakonec markrabě míšeňský, Oto z Wettinu, vezme s sebou Christiana jako velitele svého vojska do boje a Marta musí čelit jiné obtížné výzvě. Oto po dobu válečného tažení předal velení nad christiansdorfským hradem nejstaršímu synu Albrechtovi posedlému mocí. Tomu je Marta se svými zvláštními schopnosti už dávno trnem v oku.

zdroj

Moje hodnocení: Tento díl mě nejvíce ze všech zatím překvapil. Děj byl celkově docela klidný, žádné opakující se situace, jako v předchozích dvou, konec to však vše změnil. Událost, která se udála na mě zapůsobila víc, než bych chtěla. Celkově jsem z knihy měla do té doby super pocit. Četla jsem v klidu a příběh mě pohltil. Nemůžu bohužel dát víc než 5 hvězdiček, ale dala bych tak 1000. Z této ságy se totiž stala moje nejoblíbenější a vystřičila z popředí mé knihovničky i milovaný Sirotčinec slečny Peregrinové :)