"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

středa 10. ledna 2018

Osudy porodní báby - Sabine Ebert

I druhý díl za mnou. Přiznám se, že je to už nějakou chvíli, co jsem přelouskala i druhý díl pentalogie o porodní bábě od Sabine Ebert, ale chtěla jsem si nechat nějaký ten čas na to, ji vstřebat a moci o ní přemýšlet, než si na ní udělám svůj názor. Ale nevím jestli to pomohlo.

Název: Osudy porodní báby
Název v originále: Die Spur der Hebamme
Autor: Sabine Ebert
Překlad: Ivana Führmann-Vízdalová
Rok vydání: 2011
Počet stran: 568
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-3179-2, 9788024250236

V druhém díle se již rytíř Christian těší ze svých dětí, které má s manželkou Martou - porodní bábou, jež se díky požehnání dostali do stavu svobodné šlechty. Díky nalezištím stříbra se Christiandorf rozrůstá a to s sebou nese i nekalé živly. Navíc se mu neustále dostává do cesty nepřítel rytíř Randolf, navrátivší se ze Svaté země. Marta je záhy obviněna z čarodějnictví a Christian je přepaden s povozem stříbra, unesen, mučen a odsouzen k smrti. Chrabrý rytíř (bývalý panoš) Lukas se odvažuje se ho vydat hledat a nejen, že ho nalezne, ale i osvobodí. Díky pozdnímu příchodu je Marta již provdána za jiného, avšak manželství se nestihne naplnit. Nastává boj o to, komu před Bohem i fakticky Marta náleží. V závěru se provalí podvody a nechutné praktiky rytíře Randolfa a na žádost svého pána ho Christian vyzývá na souboj, jak to všechno dopadne se dozvíte sami :)

Úryvek:
Christian a Marta společně vešli do haly, kde služebné již připravovaly stůl a lavice. Martiny nevlastní cery jim pomáhaly."Všechno v pořádku, Johano?" pozdravil starší, kterou po příjezdu ještě neviděl. Jistě byla s Martou u zraněných horníků."Ano, pane," odpověděla nesměle a přihladila si pramen světlých vlasů, který se jí uvolnil z copu. "Přestože je teď hodně co dělat. Šíří se zimní horečka… a k tomu to důlní neštěstí. Dva muži jsou zranění. Ale brzy zase budou moct pracovat."
"Jsem si jistý, že jsi udělala, cos mohla," usmál se na ni vlídně. Dvanáctiletá dívka se záhy začala zajímat o Martinu práci
a nyní už měla obsáhlé vědomosti o léčivých bylinách.
Po svatbě s Martou k sobě vzali i její dvě nevlastní dcery. Byla to hezká, pilná, plavovlasá děvčata, která se vůči němu vždy chovala nesměle. Představa, že místo prostého, starého rolníka je na místě jejich otce rytíř, jim stále ještě byla trochu cizí. Zvlášť když vesničané přísného, avšak spravedlivého Christiana jen zřídka viděli se usmívat. Pouze ve společnosti Marty nebo přátel ukazoval i svou druhou stránku. Na rozdíl od většinou veselé mladší sestry bývala Johana často vážná a uzavřená. Ale už v osmi letech prokázala velkou odvahu, aby společně s matkou zachránila před smrtí staršího bratra Karla a vesnického kováře Jonase. Tehdy Randolf vyhlásil nad oběma mladými muži, Christianovými nejvěrnějšími spojenci, krutý, svévolný rozsudek.
S Johaninou podporou se k nim Marta v noci připlížila, třebaže tím riskovala život, a pomohla jim. Kdyby se Christian na poslední chvíli neobjevil s taseným mečem, byly by i Marta s Johanou krvavě potrestány. "Běž za páterem Bartolomějem, hornickým mistrem Hermannem, za Jonasem a jeho ženou a pozvi je k večeři," požádal Johanu Christian. "A přiveď i svého bratra." Karel, starší bratr, pracoval v kovárně u Jonase a bydlel v chýši, která kdysi patřila jeho otci. Dívka přikývla, přehodila si přes ramena plášť a vyběhla,
až za ní světlé vlasy zavlály.

I druhý díl ságy Tajemství porodní báby mě okouzlil. Na jednu stranu mě příběh naprosto odrovnal, psychicky jsem to prožívala, smutněla spolu s postavama, bála se a nemohla se odtrhnout, protože představa, že nevím, co bude dál, mě ničila. Na druhou stranu jsem měla pocit, že mnoho pasáží se tak trochu opakuje, občas byl děj až silně předvídatelný a konec? Prostě pohádkový. Tento druhý díl by se klidně dal číst samostatně - v začátku bylo vše zopakováno, konec nenapovídají pokračování, ale nevím zda je to klad, či zápor.

Osudy porodní báby


Moje hodnocení: Jak jsem psala výše svůj názor, po dočtení jsem měla silně smíšené pocity. S lehkých odstupem času jsem přesvědčená, že si kniha zaslouží stejné hodnocení, jako díl první. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, příběh má dokonalý spád, nepustí čtenáře se odtrhnout a téměř 600 stran jsem zvládla za asi 3 dny, což také o něčem svědčí. Proto chci i tomuto dílu dát plných 5 hvězdiček, myslím, že si to zaslouží a uvidíme jak dopadne třetí díl ságy, zda si udrží svoje kouzlo a nebude se opakovat :)

Žádné komentáře:

Okomentovat