"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

středa 28. února 2018

Zahrada kouzel - Sarah Addison Allen

I přes nemoc jsem včera dočetla knihu Zahrada kouzel od autorky Sarah Addison Allen a musím říct, že přečtení rozhodně nelituju.

Název: Zahrada kouzel
Název v originále: Garden Spells
Autor: Sarah Addison Allen
Překlad:
Rok vydání: 2010
Počet stran: 248
Nakladatelství: Ikar
ISBN: 978-80-249-1471-8

Příběh dvou sester se odehrává v Bascomu, malém městě, kde si lidé prakticky vidí do talířů a každý starobylejší rod má své tajemství. Claire i Sydney jedno takové tajemství zdědily a zatímco Claire ho přijala a je na něj pyšná, Sydney od něj raději utekla po vzoru své matky. Claire se stará s láskou a péčí o zahradu, kde pěstuje bylinky a jedlé rostliny, které poté servíruje svým zákazníkům ve vlastní cateringové firmě. Když se její sestra Sydney po deseti letech najednou z nenadání objeví před domem i se svou dcerou Bay, po tom, co byla donucená utéct od přítele, který ji i dceru týral.

Sestry k sobě pomalu hledají cestu a začínají se sžívat. Jejich soused Tyler zatím pokukuje po Claire, která si ale nikoho k tělu pouštět nechce. Sydney je vystavená své minulosti a musí se potýkat se spoustou koslivců, nejen z minulosti, jen Bay se se vším vyrovnává po svém a je spokojená tam, kde je. Když se Sydney znovu setká se svým dávným kamarádem Henrym, vše začíná nabírat jiný směr. Najde bývalý přítel Sydney? Budou spokojeni všichni? Pomůže jim zahrada a jejich kouzelná jabloň se vztahy i bezpečím?

U této knihy bylo velmi těžké popsat děj knihy, aniž bych nevyzradila něco ze zápletky a připravila vás o překvapení. Snad se mi to podařilo srozumitelně.

Anotace
Romantický příběh dvou sester z malého městečka v Jižní Karolíně, které mají magické nadání a trable s láskou. Claire pěstuje na zahradě jedlé květiny, z kterých vaří kouzelné delikatesy a mění jimi životy lidí, Sydney dokáže česat a líčit tak, že vyzdvihne to, co je na každém nejkrásnější. Přesto se Claire bojí lásky a Sydney utíká od násilnického manžela. Pomůže jim kouzelné muškátové víno, které k vám přiláká toho, koho nejvíc potřebujete?

Tato kniha mě do děje vtáhla velmi rychle. Nebyl tam přehršel postav ani popisů, děj dostal rychlý spád a tak jsem se do knihy začetla opravdu bleskově. Styl je jednoduchý, čtivý, přehledný a i grafické zpracování mě moc potěšilo. Text má celkem velké odsazení, každá kapitola má krásně zpracovaný začátek a i proto se mi kniha četla rychle. Stylisticky je napsána velmi příjemně a hodně čtivě, žádné kostrbaté nebo složité a nepřehledné věty, žádné složité obraty ani chaotické popisy. I to je důvod, proč jsem knihu přečetla za takovou chvilku.

Navíc kniha krásně popisuje životy lidí, kteří jsou ovlivnění nejen minulosti, ale i budoucností. To, jak se chovají vzájemně k sobě a co je nutí k tomu se tak chovat. Dle názvu by si spousta lidí mohla myslet, že se jedná o fantasy, nebo o červenou kroniku, ale neřekla bych, že by spadala do jedné z těchto kategorií. Je to krásný popisný román, kde jsou dodetailu popsané nejen postavy a charaktery, ale i prostředí a city. A to hodně oceňuji.


Výsledek obrázku pro zahrada kouzel sarah allen

Moje hodnocení: Kniha určitě stojí za přečtení, rozhodně nelituji toho, že jsem po knize sáhla. Jak jsem již shrnovala, kniha je čtivá, zajímavá a krásně napsaná. nicméně rozhodně nemám v plánu se k ní někdy vracet. Proto dávám 4 hvězdičky.

úterý 27. února 2018

Johann Gottfried von Herder - citát

"Knihy je třeba číst s takovou rozvahou a opatrností, s jakou byly napsány."
Johann Gottfried von Herder


Johann Gottfried von Herder byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel. Jeho myšlenky měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození.

Vlastimil Vondruška - série knih

Dnes jsem se rozhodla vás seznámit s mým nejoblíbenějším spisovatelem a autorem historických knih - Vlastimilem Vondruškou. Mám jeho knihy ráda již od puberty a nesmírně ho obdivuji, že dokáže psát tak poustavě, promyšleně a přitom s úžasně skrytou zápletkou.
Publikuje průběžně několik sérií a mou nejoblíbenější jsou Hříšní lidé království českého, kde je hlavní postavou královský prokurátor Oldřich z Chlumu se svými pomocníky - panošem Otou a velitelem stráží Divišem. Série se odehrává ve středověku za doby Přemysla Otakara II. a má již 22 vydaných publikací v sérii a každá další je skvostem. 28.2.2018 vychází nejnovější - 23. kniha s názvem Dračí náhrdelník a už se opravdu nemohu dočkat, až jí budu mít v ruce. Jedná se samozřejmě o historické detektivky s prvky historicky přesných faktů a smyšlených zápletek.
Další sérií historických detektivek, kterou mám moc ráda jsou Letopisy královské komory, které se již v novověku a hlavním hrdinou je zde královský písař Jiří Adam z Dobronína s pomocníky Petrem a Rozárkou. Série má již 12 knih v sérii, prvních šest z nich byly obsáhlejší knihy, kde se nacházely 2-4 příběhy, od sedmé knihy obsahují jen jeden a mají název přímo se vztahující k příběhu.
Sérií, díky které jsem se kdysi k panu Vondruškovi dostala nese název Martin ze Stvolna a má celkem 4 knihy, ale dosti obsáhlé. Mají všechny přes 400 stran a odehrávají se za dob Karla IV. a jeho shánění po ostatcích. Celá série nese název dle hlavního hrdiny - zemana Martina ze Stvolna.
Další série jsou epopeje týkající se nejznámějších českých historických rodů - Přemyslovská a Husitská. Ty jsou jedny z novějších, ale upřímně já se do nich ještě nepustila. Jsou to neskutečně propracované popisy událostí a vývoje rodů. Jsou prakticky mnohem více faktografické, než předchozí série.
Poslední série, které tu chci zmínit jsou tyto:
Fiorella - série spíš pro děti a mládež, odehrávající se za Rudolfa II., doposud vyšly 4 knihy
Život ve staletích - faktografické publikace rozdělené po staletích, doposud vyšlo 5 knih - 12., 13., 14., 15. a 16. století, 17. století má vyjít 31.5.2018, knihy jsou faktografické a popisné, i když krásně udělané
Průvodce českou historií - doposud vyšly 4 knihy, které popisují různé části a aspekty historického světa - Město, Vesnice, Řemesla a výrobu a Církev

Pro možnost prohlédnutí si knih a popisu sérií jsem ke každému názvu přiložila odkaz na Databázi knih, kde si můžete o jednotlivých sériích přečíst více. Stejně tak přímo k panu Vondruškovi si můžete prohlédnout veškeré jeho publikace.

Knihám mimo sérii se budeme věnovat jindy, tak se těšte.

Moribundus akutus mě skolil

Lidičky drazí, co to teď řádí proboha za moribundus?
Nejdřív padla kolegyně v práci, pak přítel a jak jsem psala v neděli, něco sedlo i na mě. Bohužel se to nezlepšilo a ačkoliv jsem dnes v práci, jen tu něco dodělám a jedu domů. Mám hotečku, bolí mě každý centimetr těla zvenku i zevnitř, mám zimnici, kašel, za který by se nemusel stydět ani sebevětší tuberák a začíná se o mě pokoušet i silná rýma. A to vše se mi naplno projevilo za 3 dny a teď nevím, jestli je to od blízkých, z MHD nebo prostě jen tak ze vzduchu. Každopádně jsem vám tu naplánovala nějaké předpřipravené články a budu doufat, že to konce týdne neskonám, protože k tomu vážně nemám daleko. Uvidím, jestli půjdu k lékaři, ale ani jeden z těch, co už to mají, ačkoliv byli u lékaře, nedostali žádné léky. Prostě jen postel, teplo, čajíčky a vydržet. Zkusím tedy také samoléčbu.
Připravuji pro vás další díl o nákupech z Aliexpressu a dočítám Zahradu kouzel, takže jak mi bude líp, těšte se na recenzi. Držte mi palce, abych byla co nejdřív v pořádku, protože v pátek mám důležité školení, kde nesmím chybět, takže to bude muset být rychlé léčení.
Mějte se všichni krásně, nemaroďte a tomu kdo už marodí jako já, tak brzké uzdravení Usmívající se

Vaše nemocná a tudíž mimořádně Lazy Šárka

pondělí 26. února 2018

Mark Twain - citát

"Klasické jsou knihy, které chce mít každý přečtené, ale nikdo je nechce číst."
Mark Twain


Mark Twain vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens byl americký novinář, spisovatel a humorista.

Vlastimil Vondruška - informace o autorovi

Ráda bych vás seznámila s mým nejoblíbenějším českým spisovatelem, který je mým NEJ už od teenagerovských let. S jeho tvorbou vás seznámím jindy, dnes pouze s jeho osobou. Jelikož ale zpaměti toho moc nevím, vzala jsem si na pomoc dva zdroje - jeho webové stránky - vlastimilvondruska.cz a wikipedia.com. Proto cokoliv dalšího by vás zajímalo, na těchto dvou webech byste informace měli určitě najít.


Vlastimil Vondruška, PhDr., CSc. - životopis

Narozen v Kladně (1955), vystudoval obor historie a etnografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd ukončil v roce 1982. Působil v Národním muzeu v Praze, od roku 1990 se věnoval podnikání, publicistice a literatuře. Společně s manželkou Alenou (je rovněž publicistka a spisovatelka) založil v Doksech sklárnu Královská huť, kterou provozoval do roku 2009 (za tuto činnost získal ocenění ministra kultury ČR). Od roku 2009 se věnuje výhradně spisovatelské činnosti. Kromě literatury patřilo mezi jeho velké koníčky horolezectví (aktivně se mu věnoval více než 20 let), dnes zahrádka, pes a četba.

Literárně je činný s přestávkami od mládí. Dosud publikoval více než 50 vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, 20 knih vědeckých a populárně naučných, více než 50 historických románů pro dospělé a několik knih pro mládež. Jeho knih se u nás prodalo již více než jeden milión. Podle oficiálních statistik půjčovanosti, publikovaných Národní knihovnou v Praze, je od roku 2011 pravidelně nejčtenějším domácím autorem. Některé jeho knihy byly vydány v němčině, srbštině a slovenštině.

Za své literární dílo byl několikrát oceněn cenou čtenářů nakladatelství MOBA, získal Zlatou stuhu IBBY v kategorii literatury faktu a populárně naučné literatury pro mládež (2005), prestižní ocenění Bestseller roku (2015), cenu Unie českých spisovatelů (2016),Čestné uznání Mensy ČR (2016) a Krameriovu cenu Asociace nezávislých médií za publicistiku v denním tisku (2017).

Kromě literární tvorby je autorem filmu Jménem krále a několika divadelních her. Sám rovněž divadlo hraje - ve své hře Vínem proti pohanství aneb staročeský dekameron vystupuje v hlavní roli středověkého učence. Pořádá pravidelná setkání v knihovnách, dosud jich absolvoval více než 700.

Spolupracoval s Českým rozhlasem na seriálu Intimní historie, který byl pravidelně vysílán od listopadu 2007 do dubna 2008 v rámci magazínu Zrcadlo a vznikl na podkladě stejnojmenné knihy. Autor v pořadu představoval zajímavosti z českých dějin a ze života lidí ve středověku. Nadále je coby host zván do různých pořadů, zejména při příležitosti významných výročí, jejichž historické souvislosti osvětluje, případně k rozhovorům o své tvorbě či o názorech na současné dění.


Kritika
Vondruška se poměrně často vyjadřuje na besedách se čtenáři a v novinách a časopisech k aktuálnímu politickému dění a své názory zasazuje do historického kontextu. Čelí za to kritice lidí, kteří nesouhlasí s jeho výkladem dějin a s jeho aplikací historických zkušeností na současnost. Tato kritika se někdy vyznačuje velmi ostrým tónem. Vondruška je označován za rasistu, pravicového populistu nebo za komunistického národovce. Za své názory na postavení žen a mužů ve společnosti je považován za machistu.

Nesouhlas mnohých historiků vyvolává Vondruška svou adorací středověku, názorem, že naše současnost je prakticky totožná s pádem starověkého Říma, zdůrazňováním významu habsburské monarchie pro stabilitu ve střední Evropě, a svými představami o cyklickém a fázovém vývoji kultur, lidovém antiklerikalismu a o aplikaci přírodní logiky na dějiny. Podle nich se Vondruška nezdráhá vystupovat jako historik s oprávněním vyjadřovat se kvalifikovaně k dění v současném světě, přičemž jeho analogie mezi minulostí a současností a aplikace historických zkušeností na současnost jsou často mylné. Také jeho práce se zdroji není podle nich zcela poctivá.

Dalším zdrojem Vondruškovy kritiky je jeho vystupování proti islámským migrantům, podpora prezidenta Miloše Zemana, kritika Evropské unie a elit, kterým prorokuje zkázu, protože nedbají na lid. Velké kritiky se dočkala zejména jeho kniha Breviář pozitivní anarchie, lze však najít i kladné ohlasy.

neděle 25. února 2018

Paul Valéry - citát

"Historie je věda o tom, co se nikdy nestane dvakrát."
Paul Valéry



Paul Valéry byl francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie.

Smutný víkend

Moji milí čtenáři,
tenhle víkend je pro mě hodně těžký, 15.2. by měla moje milovaná babička, co vloni zemřela, svátek, včera 24.2. by měla narozeniny a navíc je to přesně rok, co jsme u ní byli s rodinou na poslední její oslavě narozenin. Zemřela 31.3.2017 a hrozně moc nám všem chybí. Navíc do toho všeho je ještě přítel nemocný a na mě to dneska přes noc dolehlo také. Cítím se jako přejetá parní válcem, nic se mi nechce, jen ležet a odpočívat, ale mám doma moc práce - vyprat prádlo, pověsit, udělat jídlo, poklidit, dát se dohromady do zítřejší práce, zorganizovat si příští týden a spoustu dalších drobných věcí. Ale do ničeho z toho se mi nechce a už vůbec se mi nechce ven na nákup, protože jsou momentálně u nás -4 stupně a tak tohle všechno dohromady nesu hodně těžce, jsem psychicky i fyzicky tak nějak nalomená a unavená. A ani únik do knih mi nepomůže.
Včera večer jsem se pustila do Zahrady kouzel, kterou jsem měla už kousek rozečtenou, ale než jsem se stihla pořádně začíst, začala jsem usínat a nebylo to ani nijak pozdě (kolem půl 11), což je na sobotu hodně brzy. Prospala jsem se, ale ráno se vzbudila s oteklým nosem i krkem a s bolestí všeho. Bohužel není možné, abych se zítra v práci omluvila a nepřišla, takže to budu muset ještě do čtvrtka vydržet (pátek mám školení). Budu se snažit dodržet přísun článků, co nejlépe zvládnu, ale recenze zatím nebude - mám rozečtenou jen Zahradu kouzel a ani na tu nemám pořádně čas (a momentálně ani chuť a sílu). Ale slibuji, že připravím co nejvíc nápadů, které zatím mám.
Přeji vám všem krásný zbytek neděle, hodně odpočinku a hlavně, žádné bacily ani nemoci.
Vaše nachcípaná a unavená LazyŠárka Mrkající

pátek 23. února 2018

Konfucius - citát

"Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila."
Konfucius


Konfucius byl čínský filozof, sociální politik a státník. Jeho morální filozofie vycházela z úcty k tradici a harmonii a z pokory. V návaznosti na Konfuciovo učení se rozvíjí konfucianismus, který výrazně zasáhl do dějin náboženství východní Asie.

Aristokratka na koni - Evžen Boček

Už včera jsem vás navnadila na Instagramu, tak plním, co jsem slíbila. Večer jsem dočetla poslední díl Aristokratky a překvapivě chvílemi předčitala i příteli, co seděl vedle mě a moc jsme se nasmáli.

V první řadě chci říct, že je určitě dobré, že jsem mezi čtením jednotlivých dílů dělala přestávky - přibližně 2 týdny a mezitím si přečetla i jiné knihy. To mi pomohlo v tom, že mě to nepřestalo bavit a bavily mě všechny díly stejně.

Název: Aristokratka na koni
Autor: Evžen Boček
Rok vydání: 2016
Počet stran: 170
Nakladatelství: Druhé město
ISBN: 978-80-7227-384-3

Aritstokratka na koni je třetí pokračování deníku aristokratky Marie Kostkové, která se se svou aristokratickou rodinou a pracovníky na zámku - správcem Josefem, kuchařkou a uklízečkou paní Tichou, zahradníkem, kterého nikdo nenazve jinak než pan Spock, manažerkou Miladou a Mariinou "guvernantkou" Deniskou, snaží přilákal na Kostku turisty a tím si vydělat alespoň na normální živobytí. Milada přichází s několika nápady, jak přitáhnout turisty senzacemi, jednou z nich je Mariina údajná smrt, na kterou se chystá a podpoří jí i tím, že jí pořídí rakev. Deníkové záznamy Marie obsahují nejen popisy úžasných, senzačních a víceméně jen vtipných příhod a událostí. Během děje se svým zásahem projeví v Mariiných zápiscích i vévoda Max, hrabě Schwarzenberg, princezna Diana, Helenka Vondráčková a mnoho dalších osobností. Konec není úplně určitý, takže předpokoládám, že by mohlo být jednou pokračování.


Po pauze jsem se na další přihody Marie Kostkové moc těšila. Jak se bude vyvíjet příběh z jejího života a zda najde či nenajde klid po vzorů svých jmenovkyň? Od začátku do konce jsem se pobavila, kniha má necelých 170 stran a čte se neskutečně rychle bohužel. Je to stejně čtivé jako předchozí díly a o zvraty není nouze, stejně tak o vtopné situace a popisy událostí, u kterých se nejde nesmát. Styl psaní je také jednoduchý, velmi příjemný a čtivý, překypuje humorem a je psán s úžasnou nadsázkou a ironií a přitom lehce - nic nuceného. Klasická oddechovka s jednoduchým dějem i zápletkou, bez násilí či složitého přemýšlení. Jsem moc ráda a vzhledem k tomu, jak tento díl končil, doufám v brzké pokračování.


Anotace
Mladá aristokratka Marie Kostková z Kostky opět řeší nezáviděníhodné problémy. "Nejchudší zámek v Čechách" zůstává věrný svému označení, a tak tu hraběcí rodinka ani personál rozhodně nemají ustláno na růžích. Místo davů návštěvníků se na zámku kupí neproplacené faktury za vodu a hrozí, že záhy bude největší atrakcí každodenní koupel obyvatel zámku v kašně s dešťovkou. Chce to nějaký nápad… Projekt nazvaný Aristokratka před smrtí se zdá být skvělým řešením. Smrt přitáhne senzacechtivé turisty, bulvární tisk jim udělá reklamu… a budou mít vyhráno. Jenomže všechno je opět jinak - projekt Aristokratka před smrtí je mrtvý. A zabil ho kníže Schwarzenberg. Nikdy ale není tak zle, aby nemohlo být hůř. O tom nás s nevyčerpatelnou dávkou humoru přesvědčuje pokračování úspěšných knih Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu.

Aristokratka na koni

Moje hodnocení: Nemohu hodnotit jinak, než předchozí díly, jelikož je rozhodně srovnatelný s první i druhým dílem. Moc se mi kniha líbila a určitě a s radostí doporučuji. Je to super oddychovka pro chvíle, kdy nechcete nijak složitý děj ani téma, chcete si jen oddychnout a pořádně se od plic zasmát. Rozhodně 5 hvězdiček Usmívající se

čtvrtek 22. února 2018

Arthur C. Clarke - citát

"Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede."
Arthur C. Clarke


Sir Arthur Charles Clarke byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni "Velkou trojkou science fiction".

Letci s Davidovou hvězdou - M. Haplerin, A. Lapidot - BAZAR knih

Autentické vzpomínky izraelských letců Merava Halperina a Aharona Lapidota na válečné konflikty v 50. - 70. letech dvacátého století mezi židovským státem Izraelem a arabskými státy Egyptem, Jordánskem a Sýrií. Kniha je s bohatou obrazovou přílohou. Paperbackové vydání, v dobrém stavu.
75 Kč - cena k jednání (viz pravidla)


Další Within Temptation

Po nějaké chvíli jsem se rozhodla znovu přidat další písničky, které teď často poslouchám a prakticky denně mě provází jak na cestách, tak v práci. Musím říct, že už dlouho se mi nestalo, aby se mi písnička ani po přibližně měsíci neoposlouchala. A u těchto se to nestalo. Kapely Within Temptation, Nightwish a Evanescence ke mě prostě patří, na konci minulého roku jsem upřednostňovala spíš Evanescence, předtím zase Nighthwish a nyní se dostalo na Within Temptation, ty jsou momentálně moje nejposlouchanější. A já se tu s vámi chci podělit o skladby, které jsou mi nejbližší.

Within Temptation - Whole World is Watching ft. Dave Pirner





Within Temptation - What Have You Done (Videoclip) ft. Keith Caputo





Within Temptation - Sinéad





Within Temptation - Let Us Burn - neoficiální video

nádherně zpracované video se záběry ze seriálu Game of Thrones (Hra o trůny) s Daenerys Targaryan a jejimi draky





Within Temptation - Dangerous ft. Howard Jones





středa 21. února 2018

Jan Werich - citát III.

"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá."
Jan Werich


Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy.

Jeho Veličenstvo doktor aneb Chůvou v Americe - Lenka Večeřová

Jak jsem již avizovala na Instagramu včera večer, dočítala jsem knihu s velmi dlouhým názvem, který nás už lehce uvedl do děje. Autorčin román je opravdu skvělý na odreagování a odpočinek. Více už v recenzi Usmívající se

Název: Jeho Veličenstvo doktor aneb Chůvou v Americe
Název v originále:
Autor: Lenka Večeřová
Překlad:
Rok vydání: 2013
Počet stran: 168
Nakladatelství: Lika klub
ISBN: 978-80-860-6980-7

Vyprávění nás zavede do života mladé dívky, která se rozhodla emigrovat do USA a pracuje v Sears v oddělení prodeje spodního prádla. Bohužel pro ní práce není příliš vhodná vzhledem k jejím cílům a tak jí její český kamarád dohodí práci chůvy u lékaře, u kterého sám také pracuje. Tvrdí jí, že je to práce pohodová a že bude mít spoustu času na studium a odpočinek. Jakmile však nastoupí - opak je pravdou. Děti nejsou tím největším problémem, horší je to s dospělými. Doktor se soudí se svou bývalou ženou o děti, poté se do příběhu dostává další postava v roli přítelkyně, následně nastávající ženy. Každodenní popis událostí přináší spoustu obvyklých i neobvyklých situací, které účastníky dostávají do komických situací. Ona však zachovává svůj klid a vše řeší s ironií a vtipem jí vlastním.


Anotace
Že nemusí být vždycky legrace starat se o cizí děti napadne každého, kdo něco ví o českých au-pair působících v cizině.
Tato humoristická kniha vás možná přesvědčí o opaku. Neskutečně zábavný román o příhodách české emigrantky, která se shodou okolností stane chůvou v rodině bohatého výstředního lékaře, přináší řadu komických až absurdních situací, zachycujících prapodivné zvyky a nečekané chování členů jedné netypické rodiny.

Veškeré vzdělání, osobní zkušenosti nejsou naší hrdince k ničemu. Zůstává jí pouze vtip, ironie a nekonvenční smysl pro humor, které jí pomáhají vyrovnat se s něčím, na co ji život nepřipravil - a ani dost dobře nemohl.

Jeho Veličenstvo doktor aneb Chůvou v Americe

Ke knize jsem přišla náhodou, kdy mi jí půjčila kolegyně v práci a rozhodně doporučovala k pobavení. Bohužel jsem měla napůjčováno mnoho knih z knihovny, tak jsem upřednostňovala ty, dostala jsem se k ní až teď. A nelitovala jsem. Potřebovala jsem něco lehčího, odpočinkového a k pobavení. Musím říci, že to splnilo mé očekávání. Kniha mě pobavila, místy více, místy méně a místy jsem si až říkala, že je toho moc najednou. Jakoby se autorka snažila být vtipná za každou cenu, ale nebylo to až tak hrozné. Nevím, do jaké míry je to, co je tam popsáno možné, přeci jen o kultuře a myšlení Američanů nevím níc, proto nechci úplně soudit, ale vtipné to bylo, to je pravda.

Kniha je napsaná klasicky vyprávěním v ich-formě, rozdělená do kapitol, které ale nenesou nijaké zvláštní oddělení, takže mi přijdou zbytečné. Největší zajímavostí je, že nejsou ani očíslované, ani nenesou své vlastní názvy, ale všechny nesou stejný "Další kapitola".

Moje hodnocení: Kniha mě pobavila, rozesmála, nezklamala, ale na druhou stranu si myslím, že takovýchto děl najdeme nespočet. Nebylo to ani dílo nijak obsáhlé, takže se člověk nestačí ani pořádně začíst a je konec, naproti tomu je super, že je kniha napsaná opravdu jednoduše a přehledně. Celkově knihu hodnotím spíše kladně, ale rozhodně nemám v plánu číst znovu, proto nemohu dát více jak 3 hvězdičky.

úterý 20. února 2018

Seneca - citát II.

"Přízeň osudu přátele získává, nepřízeň spolehlivě prověří."
Seneca


Lucius Annaeus Seneca byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona.

Mládí?

Tento týden jsem se rozhodla pojmout téma týdne opět jako úvahu, protože se mě to přímo dotýká a třeba vás pobaví, že se o mě dozvíte zase něco nového Smějící se

Pro mě má slovo mládí relativní význam. Co je mládí a co stáří? Kde se nachází hranice a kdo jí určil?
Někdo se v 60 cítí mladý a jiný je už ve 40 starý. Záleží opravdu jen na tom, jak se člověk cítí. Cožpak na nás denně nehledí z obálek časopisů a stránek novin krásné mladé a štíhlé dívky / ženy? A nesmíme zapomínat na muže. To má z větší části na starosti samozřejmě výběr modelu a Photoshop, ale v televizi to už tolik vyretušovat nejde. Některé ženy našeho showbyznysu jsou vyžilé a proto na sebe plácají mraky líčidel, což chvíli vypadá dobře, naživo je to bohužel dost poznat. Ale z některých žen to neskutečně vyzařuje - jejich síla a mládí, ačkoliv už překonali 70 let, jsou okouzlující a přitažlivé. Příkladem je mi herečka Jana Švandová, vypadá někdy minimálně o 20 let méně. To, jak své roky a některé vrásky nosí je neskutečné.
Na svůj věk se určitě necítí ani Eva Holubová - herečka velmi často obsazovaná do rolí mnohem mladších, kde se rozhodně nestydí a klidně ukazuje i své tělo, které většina žen v jejím věku zakrývá a bojí se odhalení. K těmto ženám já mám neskutečnou úctu a obdiv.

Na druhou stranu já se ve svých téměř 27 se rozhodně necítím úplně mladá. Do těch 20 let jsem si pořád říkala, že jsem vlastně puberťák a můžu si dělat cokoliv. Pařili jsme na akcích nebo v restauraci klidně 2 dny v kuse, pak jsem se den vyspala a mohla jsem pokračovat. Po přednáškách jsme chodili na pivko, nebo na víno, přišla jsem domů o půlnoci a ráno jsem klidně mohla jít na zkoušku a udělala jí bez problémů. Před 2 lety jsem se nechala ukecat na akci, i když jsem věděla, že jdu druhý den do práce. Ten den jsem měla volno, tak jsem si říkala, že jsem odpočatá, omyl. Usínala jsem v práci celý den a nemohla se z toho vzpamatovat celý další týden. To mě přesvědčilo o tom, že asi už nebudu nejmladší. A od té doby se to rok od roku stupňuje.

Vrcholem pro mě bylo zjištění, ke kterému jsem dospěla vloni v létě na festivalu Beats for Love ve Vítkovickích a to k tomu, že nemám šanci stačit už těm 18letým kaličům, kteří nás obklopovaly. Kolem půlnoci jsem opřená o stůl u hlavní stage usínala i přes mraky lidí, jásot a hudbu. Vydržela jsem polovinu alkoholu než jindy a to už druhý den a neprobralo mě ani větší množství energy drinků, které se prodávaly na každém kroku.

Ale necítím se ani nijak staře, prostě jsem si musela uvědomit, že už prostě nemůžu fungovat jako ve 20. Ale není třeba věšet hlavu, můžu fungovat jako lehce zpomalená pětadvacítka Smějící se

V mém věku byli lidé ve středověku ve vrcholné síle a mohlo se stát, že za přibližně 10 let byli rádi, pokud se o ně děti postarají a nechají ho v klidu dožít. A mě přitom čeká ještě minimálně 40 let práce, abych si mohla odejít na odpočinek. Pokud se tedy nějakého důchodu vůbec dočkám a pokud v něm neumřu hlady ihned, jak na něj budu odkázaná. Ale to už je zase jiná kapitola.

Výsledkem je vlastně to, čím jsme začínali, každý je starý na to, jak se cítí. Žádná hranice, která by určovala dokdy se nám počítá mládí a odkdy stáří. Tu hranici si může určit každý sám a nebo nemusí, mládí je prostě relativním pojmem a musí si ho přebrat každý sám v sobě, nikdo jiný to za nás neudělá. A v tu chvíli, kdy se člověk rozhodne být starým - v tom mu nikdo nepomůže a ani to nezmění.

pondělí 19. února 2018

Pod třemi prapory - Bohumil Moravec - BAZAR knih

Kniha ve skvělém stavu, nejspíš jen jednou čtená. Kniha je o důstojníkovi a jeho cestách po Evropě v době bojů 2. světové války.
75 Kč - cena k jednání (viz pravidla)


Moje nákupy na Aliexpress I.

Po delší době se s vámi chci podělit o to, co jsem si hezkého koupila na Aliexpressu. Doteď jsem tam kupovala jenom věci na nehty a protože už nyní nemůžu (ti co pravidelně chodí na můj blog ví, co se stalo - viz. článek), tak jsem pobrouzdala a jelikož poslední záložky, co mám teď, jsem si vyráběla sama, pokoukala jsem se po nějakých, co by se mi líbily a také jsem potřebovala jednu určitou na diář a také jsem našla pár krásných kočičích obalů na telefon a já jsem do kočiček prostě blázen :D
Jelikož už mám všechno doma, tak sem vždycky dám odkaz na produkt a k tomu dám reálnou fotografii + popis toho, zda je to takové jak má, jestli to funguje a zda to za to stálo.


ZÁLOŽKA KOMIKS - objednáno 19.1.2018, přišlo 14.2.2018, cena 0,29 USD

Tuto záložku jsem objednala příteli k Valentýnu. Moc knihám neholduje, ale dostal k Vánocům gamebook a nějaké knížky o autech a knihy si zakládá kartonem či papírkem, co má zrovna po ruce. A jak jsem brouzdala po Ali, tahle záložka mě zaujala. Měla být bytelná kovová, navíc s motivem sueprhrdinů či komiksů - na výběr je Spiderman, Transformer, Batman a Captain America. Vybrala jsem toho posledního a čekala.
Tento týden záložka přišla a překvapivě naštěstí přesně na Valentýna, po rozbalení jsem byla docela nepříjemně překvapená. Záložka je sice kovová, ale z tak tenkého kovu, že jsem se bála, že jí už při rozbalení poškodím. Provedení je krásné, ale jsou na ní také drobné hrubosti, na okraji jsou nerovnosti a protože to celé drží jen malinkatá část, za kterou se to zahákne za list knihy, nevím moc, jak dlouho vydrží. Pokud mohu doporučit, tak raději neobjednávejte, pokud jí chcete opravdu používat jako záložku. Na ozdobu je ale pěkná Mrkající




KOVOVÁ ZÁLOŽKA S PRAVÍTKEM - objednáno 19.1.2018, přišlo 15.12.2018, cena 0,87 USD

Druhá záložka byla určená pro mě do diáře, bohužel nastala chyba u mě - na obrázcích bylo zobrazeno, že je to pravítko a tudíž jsem si mohla všimnout, že bude malinká - 10 cm pravítko. Ale toho jsem si nevšimla, proto při rozbalení přišlo nepříjené překvapení, je opravdu malá a můj diář má formát A5, tam by ztratila, škoda. Jinak je ale moc fajn. Je také z kovu, ale z mnohem silnějšího a pevnějšího. Bohužel mi poslali jiný design, než jsem si objednala, což je opravdu škoda, ale i tak se mi líbí. Vypadá to spíš ale, že jí někomu daruji, na mé knihy je opravdu skutečně malá. Jinak je ale super a pokud budete počítat s menší velikostí, určitě mohu doporučit, bez ozdobné tkaničky klidně i jako pravítko do penálu - nehrozí rozlomení Mrkající




OBAL NA MOBIL S ŽIVOU ČÍČOU - objednáno 19.1.2018, přišlo 13.2.2018, cena 1,67 USD

Od té doby, co mám nový mobil pořád pokukuji po nových obalech na telefon. Vím, že je nemůžu všechny vynosit a proto se krotím a objednávám opravdu jen minimálně a když už se mi opravdu moc líbí. Toto byl ten případ, našla jsem obal na telefon, který má potisk na celých zádech telefonu a ještě je na něm krásná číča z fotografie. Což bylo super. První chyba nastala u mě - nepřečetla jsem si, že je to pevný obal, protože já používám jen ty silikonové - při pádu telefonu, nebo jeho klepnutí chrání i hrany (minimalizuje se tím rozbité sklo) a navíc tím, že je měkký absorbuje část nárazu, navíc nehrozí, že se rozbije. A tento je bohužel pevný plastový, takže nevím, zda ho vůbec budu nosit.
Druhá věc je výřez dírek na fotoaparát a čtečku otisku prstů. Bohužel si nedali práci s tím to rozlišit a raději udělali přímo jednu velikou díru, což může způsobit. že ani jedno z toho není plně chráněno. To mě docela zklamalo. A v poslední řadě si úplně nejsem jistá potiskem, když přes něj přejedu je hodně hrubý, což napovídá tomu, že se brzy bude odírat. Každopádně jak říkám, nevím vůbec, zda ho budu nosit. Takže tohoto prodejce ani přímo tyto obaly (je tam mnoho vzorů s kočičkama) nemohu doporučit.



DŘEVĚNÁ ZÁLOŽKA S DÍVKOU a ještě jedním motivem 2 ks - objednáno 19.1.2018, přišlo 13.2.2018, cena 0,49 USD za kus

Poslední záložky, která mi zatím přišly, jsou dřevěné. Od malička mám dřevo hrozně ráda a proto, když jsem na ně narazila, byla jsem neskutečně nadšená. Navíc i ty vzory mě dost nadchly a tak jsem si řekla, že si vezmu rovnou dvě. Ovšem byla to opravdu chyba Zamračený Hned při rozbalování jsem si všimla, že jedna záložka je poškozená, ale vzhledem k zabalení jsem si říkala, že to není možné. Odpověď jsem dostala hned, jak jsem se podívala přímo do balíčku. Záložky jsou tak tenoučké, že není problém je při běžné manipulaci i při rozbalení rozlomit. Nedovedu si představit, že si tuto záložku dám do knihy, aby mi kousek čouhal, protože bych ho okamžitě o něco urazila. Ani na ozdobu nejsou, protože stačí je shodit ze stolu a rozpadnou se, jak jsou křehké. Hrozně mě to mrzí, nejen kvůli vyhozeným penězům, ale proto, že jsem se na ně těšila úplně nejvíc a dopadly nejhůř. Rozhodě doporučuji nekupovat!



Nakupujete na Ali? Koupili jste si tam něco z těchto věcí? Nebo máte něco podobného, co mi můžete doporučit? Určitě pište do komentářů, budu moc ráda Mrkající

neděle 18. února 2018

Jan Werich - citát II.

"Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl."
Jan Werich


Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy.

sobota 17. února 2018

Herbert George Wells - citát

"Stroj času skutečně existuje, jsou jím knihy."
Herbert George Wells


Herbert George Wells byl anglický spisovatel. Společně s francouzským spisovatelem Julesem Vernem je nazýván "otec science fiction".

Sámo - velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara - Josef Bernard Prokop

Knihu, o které vám tu chci dnes povídat, mi doporučila moje paní ředitelka, se kterou se dost často o knihách bavíme. Z jejího vyprávění, kde hýřila superlativy, jsem si již udělala nějaký předčasný obraz a trochu jsem se bála, že mě to díky tomu zklame, ale nestalo se.
Budu vám tu dnes sdělovat své pocity z knihy o Sámovi od českého autora Josefa Bernarda Prokopa. Kniha je relativně nová - je z roku 2017 a je to již několikátý autorův počin, týkající se nějaké části naší historie.

Název: Sámo - velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara
Autor: Josef Bernard Prokop
Rok vydání: 2017
Počet stran: 352
Nakladatelství: Fortuna Libri
ISBN: 978-80-7546-101-8

Kniha počíná vyprávění o cestách franckého kupca Oliviera a jeho přítele Fulberta. V zemích Vendů / Bohemanů / Čechů však Oliviera zvou Sámo. Snaží se pomoci těmto lidem proti Avarům tím, že jim vozí zbraně a jiné věci, které jim pomohou v bojích proti avarským nájezdům. Většinu času tráví na kluči, kde je gospodem Božej, starší moudrý muž, jehož nejstarší dcera je kněžkou bohů, mladší Lada se však Sámovi zalíbí natolik, že se do ní zamiluje. Po návratu zpět do Paříže je Olivier povolán králem Chlotharem, s nímž je příbuzensky spjatý. Když sežene dostatek zbraní, zbroje a dalších nezbytných věcí, vydá se zpět na Kluč, po cestě jsou přepadeni a obráni o měchy (ve kterých jsou zbraně schovány), lstí je dostanou zpět a po příjezdu na Kluč jsou zapojeni do bojů proti Avarům. Díky Sámovi se jim podaří vyhrát a představitelé silných rodů si vyvolí Sáma za svého krále. Ten se stává čím dál více Čechem, než franským kupcem, přijímá jejich zvyky, toleruje jejich víru a obdivuje jejich povahu.

Tím ale teprve vše začíná. Sámo má před sebou velký úkol - sjednotit rozkmotřené rody napříč celou zemí, několikrát ho to stojí málem život. Je nucen se rozhodovat mezi tím, na co je zvyklý, zvyky Čechů a také tím, prokázat milosrdenství. S Ladou se vezmou, jsou zamilovaní a šťastní, avšak je nucen jí neustále trápit tím, že musí přijímat za ženy další dcery vladyků a knížat, aby upevnil své postavení. Po smrti krále Chlothara nastupuje na francký trůn jeho syn Dagobert, který pod záminkou napadne české země a Sámo je musí bránit a prokázat, že si český trůn zaslouží.

Kniha byla téměř od začátku celkem čtivá, vtáhla mě do děje a moc se mi líbil styl, jakým byla kniha napsána. Díky ní se můžete čtivou formou dozvědět, jak to tu asi bylo, když Čechy neměly žádného jednotného vládce, bojoval každý s každým a snažili se zabránit vpádu Avarů, jejich loupení a drancování. Navíc tam jsou zapojeny i okamžiky, které připomínají spíš román - láska, přátelství a věrnost. Proto se mi toto spojení v knize moc líbilo a určitě to dodalo příběhu na atraktivitě.

Úryvek
Životní pouť franckého kupce a prvního českého krále. Sámo! Francký kupec a později první známý český král! Většina z nás zná jen jeho jméno, pouhé jméno kdesi z úsvitu českých dějin. Sámova říše. Nebýt nedlouhé zmínky v prastaré kronice tak řečeného Fredegara, ani bychom nevěděli, že existoval. Mohli bychom použít tituly, přiřčené historií některým jiným státníkům - Sámo Veliký, Sámo - osvoboditel, budovatel, sjednotitel a také vždy rozmnožitel. Ovšem Sámo na něco podobného do dnešních dnů marně čeká. A přece měl zásadní význam pro naši zemi i pro země okolní. Dokázal, co nikdo před ním a málokdo po něm - sjednotit naše předky, dát zemi pevné postavení mezi evropskými královstvími a získat jí respekt. Celých třiatřicet let stál v jejím čele a moudře vládl. Ptejme se znovu: Kdo o něm dnes vůbec ví? Proto vznikla tato kniha. Připomíná Sámovu životní pouť, chce přiblížit prostředí, které zde nalezl, snaží se rekonstruovat jeho myšlenky a smělé plány, chce ho přiblížit jako skutečného člověka, ne jako pouhé jméno, stroze zapsané v učebnici dějepisu v soupisu českých vládců. Kniha vám přiblíží i onu pro nás tak vzdálenou dobu, čas před čtrnácti stoletími, dobu, v níž žil a uskutečňoval své smělé záměry. Dobu, kdy obyvatelé dnešních Čech, Moravy a části Rakouska byli ohrožováni Avary, než se pod Sámovým vedením spojili a stali se svobodnými a posléze i svornými. V této historii, i mnohých dějích, osudech a skutečnostech, obsažených v této knize, může pozorný čtenář najít styčné body se současností, paralely, a najít příklady i dnes hodné následování. Protože přísloví, platná tehdy, jsou platná i dnes, řekněme se starými Římany: Verba movent, exempla trahunt.

Sámo - Velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara

Moje hodnocení: Kniha rozhodně nezklamala mé očekávání, moc se mi líbila, přelouskala jsem jí za necelé 4 dny. Byla čtivá, s pěkným grafickým zpracováním, takže byla přehledná, krásně se v ní orientovalo. Dobře upravené a přehledné dialogy, rozdělení na kapitoly s označením roku a ročního období mi pomáhaly se orientovat v časovém období, kdy se příběh odehrává. Začínám se opět vracet k českým autorům a toto rozhodně není poslední kniha od Josefa Prokopa Bernarda. Umí vtáhnout do děje a čtenáře nepustit. S radostí doporučuji a dávám 4 hvězdičky. Na 5 to není, úplně jsem si z toho na zadek nesedla, ale rozhodně nelituji přečtení.


Četli jste také tuto knihu? Líbila se vám? Nebo mi doporučíte další knihu od tohoto autora? Určitě pište do komentářů nebo do zprávy pro autora blogu Usmívající se Budu moc ráda.

pátek 16. února 2018

Tvarohové muffiny s jablky a skořicí

Včera jsem dostala nápad, že bych mohla na víkend a pro rodiče něco upéct, chtěla jsem dělat tvarohové muffiny, ale spojit to s jablky, kterých mám doma dost. Bohužel jsem na netu nenašla žádný recept, který by mi vyhovoval a tak jsem se rozhodla stvořit svůj vlastní. Chtělo to trochu vychytávání ohledně hustoty těsta a hlavně teploty pečení proběhlo dost experimentů a dopékání, ale nakonec se zadařilo. Výsledek je velmi chutný, uvnitř hodně vlhký a s trochou fantazie chutná vnitřek jako mléčná rýže od MüllerRiso.

Výsledek vypadá také krásně

↓↓↓↓ Pro zobrazení ingrediencí a postupu stačí kliknout na "Celý článek" ↓↓↓↓



Ingredience: (na 24 malých silikonových košíčků - průměr 7,5 cm a výška 3 cm + na malý pekáček)
  • 7 jablek
  • 350 g hladké mouky
  • 100 g cukru krystal + asi 1 lžíce cukru na jablka - dle jejich sladkosti
  • 100 - 150 ml mléka - dle šťavnatosti jablek
  • 150 g Hery nebo oleje
  • 2 vejce
  • 250 g tučného tvarohu ve vaničce
  • 1 vanilinový cukr
  • 1 kypřící prášek do pečiva
  • citronová šťáva
  • skořice - asi lžička
  • lžíce medu
  • sušené rozinky a brusinky (množství dle chuti)
  • 1 lžička vanilkového aroma
  • plátky mandlí na ozdobu
Postup:
  • nejprve si oloupeme jablka a najemno je nastrouháme, zakapeme šťávou z půlky citronu a můžeme přistrouhat i kůru, posypeme asi lžící cukru krystalu (dle sladkosti jablek), přidáme lžičku skořice, lžíci medu, na menší kousky nakrájené rozinky a brusinky, zamícháme a odložíme stranou
  • do jiné mísy si navážíme veškeré suché suroviny - mouku, cukr, kypřící prášek, vanilkový cukr
  • do vyšší misky nebo jiné nádoby si dáme do mikrovlnky rozehřát Heru, přilijeme teplé mléko a zamícháme dohromady, přidáme aroma, tvaroh a vejce a pořádně rozmícháme v jednolitou řídkou hmotu
  • nejprve přidáme do suchých surovin jablka a poté pomalu přimícháváme tekutou složku, vznikne celkem řidké těsto, které plníme do silikonových formiček, zvytek jsem dala do malého keramického pekáčku a pekla dohromady s muffiny

  • nakonec před vložením do trouby posypeme plátky mandlí na ozdobu


  • pekla jsem na 190 - 200°C asi 25 minut, pekáček jsem nechala ještě dopéct potom asi 5 - 7 minut, ale je to dle trouby, je to velké množství těsta najednou a je nutné špejlí zjistit, zda je uvnitř upečeno


Doufám, že pokud budete muffiny zkoušet, dáte mi vědět, jak se Vám povedly. S trochou úprav, by se dal recept považovat za velmi dietní a možná i fitness - stačilo by nahradit mouku rozemletými ovesnými, či jinými vločkami, místo cukru použít velmi sladká jablka a více medu či javorového sirupu. Místo tučného tvarohu použít odtučněný, místo Hery nějaký kvalitní olej a mléko například sojové, kokosové nebo jiné Usmívající se
Dobrou chuť! Mrkající

čtvrtek 15. února 2018

Denis Diderot - citát

"Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu."
Denis Diderot


Denis Diderot byl francouzský osvícenecký spisovatel a filozof. Zabýval se mnoha obory - filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou.

Lubomír Lipský a jeho bratr Oldřich - Karel Ulík - BAZAR knih

Kniha o jednom z našich nejslavnějších a nejlepších herců - o Lubomíru Lipském a současně i o jeho bratru Oldřichovi, také krásné povídání. Kniha nová, nečtená, paperback.
100 Kč - cena k jednání (viz pravidla)


Energie aneb Životní Síla

Energie byla jejich životní síla, bez ní nebyli ničím. Mohli by jen chodit, ale nemohli by létat, mohli by myslet, ale nemohli by ovládat. A kde jí brali? Energie byla v každém z nich, od dětství uměli využít její síly, ovládnout jí pro své potřeby a využívat jí pro své dobro a dobro ostatních. Spolupracovali spolu, nepotřebovali vedení, vedli se sami, jakoby jim Ona Energie dávala pocit sounáležitosti a pospolitosti. Byla to společnost téměř bez zločinů, bez kriminality, bez trestů i bez prohřešků. Všichni se chovali dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nad nimi však bdila ona Energie neboli ŽIvotní síla jako policista, soudce i vykonavatel rozsudku, bylo toho potřeba opravdu málokdy, a to tak, že ne všichni si pamatovali případ, kdy se to skutečně stalo. Avšak nemělo to trvat navždy.
Narodila se, nikdo raději nevěděl komu a jak, ale bylo jasné, že je odsouzená k záhubě a to velmi brzké. Zabíjet děti nebylo dovoleno a bylo by těžce potrestáno, ale to se jí netýkalo. Nepodobala se žádným dětem, které se kdy narodili. Měla obrovské modré oči, které tam ještě nikdy neviděli, světlé až téměř blond vlasy také ne. Navíc měla kůži bledou jak sníh a byla drobounká, věci, které se zde necenily, lidé se rodili tmavovalý s hnědýma očima a opálenou lehce snědou kůží. Okamžitě přitáhla pozornost celého světa, a o to víc, když vyrostla za každý den o jeden rok. Týden po narození jí bylo sedm let, po dvou týdnech jí bylo čtvrnáct a po třech týdnech dvacetjedna. Poté se její růst zastavil. Upíraly se na ní oči celého světa a ona nevěděla proč.
Když jí vysvětlili, proč jí drží stranou, proč nesmí ven a proč je kolem ní tolik povyku. Nechápala čím se provinila, ale viděla, že je skutečně jiná, tak moc se lišila a o Energii, o které ostatní mluvili a co díky ní ostatní dokázali, jinak neznala.
Tušila, co se s ní asi stane a co se chystá, proto se rozhodla utéci. Dalo to hodně práce, plánování a úsilí, ale báli se jí, chodili k ní málokdy a když, tak spíš jen kvůli studování jí samotné. Když se dostala ven, vylekala se. Tolik světla, přirozeného tepla a venku jen zeleň, upravené cesty a nádherná modrofialová obloha. Utíkala a cítila vzduch v plicích a myslela si, že je nezastavitelná. Bála se, že když jí někdo chytí, zabije ji. Byla si moc dobře vědoma toho, jak moc je odlišná a co by jí čekalo, kdyby zůstala.
Dostala se až tam, kde najednou byl svět jiný, temnější, smutnější a tmavší, ačkoliv vše ostatní vypadalo identicky. Když opatrně přešla hranici, slyšela kolem sebe pohyb. Vyděsila se, ale najednou se kolem vynořilo několik postav a byly jí velmi podobné. Světlá kůže, světlé vlasy, oči na dálku nerozpoznala, ale tušila, že k těmto postavám má rozhodně blíž, než k těm, kteří jí chtěli zabít.
První k ní promluvil muž, kterého si všimla až na poslední chvíli, proto jí to vyděsilo. Říkal jí, že se bát nemusí, doběhla totiž až do oblasti, kde Energie neměla sílu, do oblasti, která žila po starém způsobu, kdy Energii ještě nikdo neznal. Rodilo se jich prý čím dál víc, nejspíš jako obrana neustále posilující pozice Energie. Ale zničit jí nešlo, co se tedy dalo dělat? Bohužel jen čekat, čekat, až jich bude dostatek. Rodilo se jich dost, bylo jich více a více, po třech týdnech dosáhli dospělosti, ale od té doby nestárli. Byli tam lidé, co pamatovali několik desítek let a stále vypadali na dvacetjedna let.
Museli počkat, až jich bude dost k prozkoumání zdroje síly, aby je ostatní nemohli potlačit a pak teprve mohou zjistit, zda se dá něco dělat.
Do té doby musí trpělivě čekat a žít v ústranní a to jen proto, že byli jiní a neuměli ovládat a využívat Energii.


Krátká rychlopovídka, asi jsem se spíš potřebovala jen z něčeho vypsat a téma týdne mi do toho skvěle zapadlo.
Snad se bude někomu líbit Usmívající se

středa 14. února 2018

Sbíráme recepty - BAZAR knih

Toto není přímo kniha, i když svým způsobem vlastně je. Je to receptář, kuchařka, ale prázdná, můžete si tam napsat své recepty, je to rozdělené i do kategorií, v pevné a krásně lesklé vazbě. Mnoho místa pro nejoblíbenější recepty, uvnitř černobílé a na hrubém papíru, navíc úžasně lehká.
80 Kč - cena k jednání (viz pravidla)




Nové přírůstky z Levných knih

Další nákupy, proboha já jsem fakt nepoučitelná Zamračený knihovna praská ve švech, podle mezery, co tam zbývá se tam vejde maximálně 5 dalších knih, víc ne a já zase nakupovala. Opět v Levných knihách, nešlo odolat. Navíc se mi nedaří ani za minimální ceny prodat své přebytky z knihovny a uvolnit si tím místo na nové. A přesto pořád kupuji další a bez těhle jsem se nechtěla obejít. Recenzí na dvě z těchto knih se nedočkáte - jedná se o klasiku, kterou si jednou za čas ráda přečtu a nebo do kterých čas od času nalížím. O jedné ale recenzi plánuji.
Zde už jsou moje novinky.



Karel Hynek Mách - Máj + Karel Jaromír Erben - Kytice
První kniha je klasika, kterou zná každý a která nemohla chybět v mé sbírce. Navíc je to malá drobnější kniha, která krásně padne do ruky a písmo uvnitř je menší, kde se básně čtou opravdu skvěle. První je Máj, následují ho všechny básně se sbírky Kytice. A právě Kytice je jednou z mých srdcovek, není tomu tak dlouho, co jsem si zvládla zpaměti recitoavt celého Vodníka a Polednici. Navíc i filmové zpracování se mi moc líbi a ráda si jí pouštím.
A právě proto na ní nemohu dělat recenzi.



Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice
Dalši kniha je také klasika. Poprvé jsem jí četla asi v patnácti letech a i když jsem z ní měla deprese, bylo to velmi zajímavé téma. Nějakou dobu poté jsem se podívala na černobílý český film nesoucí stejný název a tématu jsem propadla. Od té doby jsem knihu četla již několikrát, ale vždy jsem si jí půjčovala z knihovny a nyní konečně mám svůj vlastní výtisk. Navíc s moc krásnou obálkou, v pevné vazbě a na recyklovaném hrubém papíře, takže přesně tak, jak knihy miluju.



Nejslavnější popravy - Ladislav Chmel
Poslední pořázenou knihou je dílo od autora, od kterého jsem zatím nic nečetla. Avšak skvělé recenze a hodnocení mě postrčily k tomu, abych to riskla. Je to kniha o vývoji trestu smrti jako takového a jsou tam samozřejmě i jmenovitě dané popravy. Kniha je krásně zpracovaná, jak jsem si jí prolistovávala a moc se těším, až si jí přečtu.




Četl jste někdo tyto knihy? Patří některá z nich mezi vaše oblíbené? Určitě mi napište do komentářů nebo do zprávy pro autora v Menu Mrkající Budu moc ráda.