Muffin a čaj - Theo Addair

Další kniha v pořadí, na kterou jsem se moc těšila. Objednala jsem si jí z KK a nemohla se dočkat, bohužel přednost měly knihy z knihovny - ty mají nějakou spotřební lhůtu :-D Kniha se mi líbila, ale rozhodně jí nechci číst znovu, proto jsem se jí rozhodla poslat dál. Kdybyste o ní někdo měl zájem, určitě mi napište.

Název: Muffin a čaj

Autor: Theo Addair
Rok vydání: 2018
Počet stran: 272
Nakladatelství: Yoli
ISBN: 978-80-7549-675-1

Příběh dvou naprosto rozdílných hochů - Kita a Daniela - se v jednom omažiku jejich života střetne. Kit je citlivý a milý kluk, který je ale zamilovaný do svého spolubydlícího. Daniel je jeho pravý opak, je samotářský, outsider na škole a jediné po čem touží, je rychle dostudovat a jít na vysokou školu. Má vše rozmyšlené, navíc je o dva roky výš, než jsou jeho vrstevníci, ale jeho život poznamenala událost, díky které mu ubližují ostatní. Je uzavřený, ale jejich život spojí právě muffin a čaj, který mu Kit přinese na pokoj na intru. Postupně k sobě začínají hledat cestu, oba dva se bojí chyby, která by je připravila o toho druhého. A nejen díky literární soutěži se jim to podaří, tráví spolu veškerý volný čas a jsou si oporou, prožijí spolu napadení, vánoční svátky i nervy ze školy. Bohužel jsou vystaveni nejapnému a krutému plánu spolužáků, kde Kitův kamarád a spolubydlící hraje hlavní roli. Vyzná mu lásku a políbí ho, čemuž "náhodou" přihlíží Daniel. Dřív než je možné cokoliv vysvětlit je Dan raněn tak hluboce, že se odstříhne absolutně od života, který ho posledních pár měsíců pohlcoval. Kit však nic nevzdává a neustále se snaží dostat k Danovi, aby mu vysvětlil, co a jak se stalo. Zažijí nakonec konec jako z pohádky? Nebo se jim už nikdy nepodaří se k sobě znovu přiblížit?

Na tuto knihu jsem se moc těšila, byla dosti opěvovaná jak ve světě booktuberů a bookstagramů, tak i na webech s knihami. Proto jsem se rozhodla si jí objednat z KK a konečně na ní přišla řada. Trvalo mi jen chvilku se jí prokousat, ačkoliv na začátku jsem byla skutečně na vážkách, zda mě to bude bavit. První asi třetina byla lehce nezáživná, ne moc čtivá a plná informací, kterými jsem si nebyla úplně jistá a co mě moc nezajímaly. Nakonec se příběh ale rozjel takovým tempem, že jsem mu najednou nestačila. Hltala jsem každou stránku, každou větu i slovo a byla napnutá. Ano, chvílemi mi to přišlo až moc infantilní, ale na druhou stranu jsem si pořád opakovala, že se jedná o šestnáctileté homosexuály, a já žádného takového kluka neznám, proto jsem si nemohla vyvrátit, že by to nebylo možné.

Představovala jsem si neustále, jak bych se chovala já a jak na to sama nahlížím, ale opravdu to neumím objektivně posoudit. Určitě jsem nad tím vším, co se tam dělo, přemýšlela mnohem víc právě proto, že to pro mě byl docela nezmapovaný terén. Chvílemi mi to ale přišlo až moc infantilní a celkově moc zdrobnělé a zdětinštělé. Avšak v jiné chvíle to zase působilo tak vyspěle a dospělácky, že jsem ty skoky kolikrát opravdu zpětně hledala.

Každopádně mě rozhodně překvapilo to, s jakou něhou, popisem (a přitom ne přehlcením) byla kniha napsána. Téma mi dopředu nijak moc nesedělo, ale byla to chyba úsudku. Jazyk je čtivý, velmi příjemný, nenásilný, jemný a nevtíravý. Ze začátku jsem si říkala, jestli je to jen na tam, nebo tak bude psána celá kniha, ale jazyk se celou knihu nezměnil a za to jsem ráda. Příběh je však víc jak polovinu celku dost smutný, a i mě slzička ukápla, takže o dojetí není nouze. Chyby jako takové jsem tam nenašla, akorát asi dvakrát bylo ve slovese u mužského rodu na konci "a" (například dělal => dělala).

Kniha mě celkově dostala, opravdu jsem nečekala, že mě to bude nejen bavit, ale že mě to i dojme.

A kromě toho, co jsem již zmínila, chci říct něco o vazbě. Toto je moje první kniha, která má (jak já tomu říkám) polopřebal. Vydání je v paperbacku, kterému ale přečuhují klopy, které by se teoreticky daly použít i jako záložka. Dost mě to překvapilo, navíc papír použitý na obalu je mnohem silnější, než ty v klasickém paperbackovém vydání.

Úryvek

"Tvůj spolubydlící tě zase poslal pryč?" zeptal se Daniel opatrně, když pustil Cristiana dovnitř. Ten se bez ptaní uvelebil na zemi jako vždy, ušklíbl se a přikývl.

"No jo, zase. Jaký jsi měl den? Co ten test z fyziky?"

"Hračka. Poslechni… Proč si pokaždé sedáš na podlahu?"

"No, ty židle jsou děsně nepohodlné a na posteli by to vypadalo jako…"

Cristian se zarazil, podíval se na postel a pak usilovně upřel oči před sebe.

"Totiž, nevypadalo. Proč by to mělo vypadat… uhm, jakkoli. Bylo by to úplně normální. Není to tak, jako kdybych byl holka. Chci říct, jako kdybys byl ty holka. Vlastně… do háje."

Připlácl si dlaně na obličej a schoval si ho na kolena.

Ale tohle bylo zajímavé. Cristian se svou zlatohnědou kůží se obvykle nijak nápadně nečervenal, ale tentokrát to přímo bilo do očí.

Daniel se snažil ovládnout cukající koutky.

"Vypadalo by to jako něco jiného, než jako co to vypadá na podlaze?" zeptal se nevinně. "Víš, slyšel jsem, že tyhle věci se dají dělat snad úplně všude. V posteli, na podlaze, na stole, ve sprše…"

"Nech toho," zamumlal Cristian do své skrýše a naslepo se po něm ohnal jednou rukou.

Anotace

Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.

Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…

zdroj

Moje hodnocení: Jak jste si mohli všimnou, měla jsem z knihy zezačátku rozporuplné pocity, to se úplně nevytratilo ani po přečtení. Každopádně ve mě kniha nechala dojem a předčila moje očekávání, která jsem si vytvořila během prvních několika stran. Docela doporučuji přečíst, i když si myslím, že ne každému by tato kniha mohla sednout. Čím mladší čtenář (kor žena, či gay), tím silnější prožitek s hrdiny knihy. Já už jsem od nich více jak 10 let, proto emoční prožitky asi nebyly tak silné. I přes to všechno nemůžu hodnotit jinak, ne
ž 4 hvězdičkami.

Nestydaté plavky - C. D. Payne

Konečně jsem dočetla poslední knihu autora C. D. Payne, co jsem měla půjčenou z knihovny a upřímně jsem ráda, že je za mnou. Kdo četl předchozí recenze na tohoto autora ví, že ho mám moc ráda. Moje oblíbené knihy jsou Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla, Brenda Veliká a docela se mi líbila i kniha Neviditelný. Jiné knihy mě docela zklamaly, buď jsem na ně moc stará, nebo se mi netrefily do vkusu a tato kniha je bohužel jednou z nich.

Název: Nestydaté plavky

Název v originále: Cheeky Swimsuits of 1957
Autor: C. D. Payne
Překlad: Naďa Funioková
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Nakladatelství: Jota
ISBN: 978-80-7462-750-7

Hlavní postava Colm Moran žije v 50. letech v USA a je to mladík, který si naplno užívá života, randí se začínající herečkou a právě dokončil školu. Jelikož pochází z bohaté rodiny, naučil se peníze pouze utrácet, nikoliv vydělávat a už vůbec ne šetřit. Jeho otci ale právě došla trpělivost a proto ho pošle do Ukiahu, kde se má postarat o krachující firmu po zemřelém strýci, vyrábějící plavky pro ženy s korpulentnější postavou. Do začátku dostane pouze malé kapesné, odjíždí tam autobusem a prakticky bez peněz. Po příjezdu na místo se postupně začne seznamovat s firmou a jejími zaměstnanci, bydlí v domě po strýčkovi a hospodyni mu dělá mladá dívka Jean. Firmu provede spoustou změn, najme novou návrhářku Normu, začne se scházet s vnučkou jedné zaměstnankyně s Juanitou a zároveň se zasnubuje s herečkou Betty na dálku. Má kolem sebe mnoho mladých žen a neví kudy kam. Nakonec se ocitne v situaci, kdy je zasnouben prakticky se třemi ženami najednou. Podaří se mu ze situace vybruslit bez ztráty cti?

Jak jsem se do knihy pustila, měla jsem dost smíšené pocity, občas jsem se zasmála a docela se bavila, omáčky kolem ale bylo dost a chvílemi jsem se trochu nudila. Čekala jsem, že se to po začtení zlepší, opak byl ale pravdou. Čím víc jsem se blížila k polovině knihy, tím víc se mi vtipy přejídaly, opakovaly se a prostě mi to nesedělo. Sem tam mě sice pobavil relativně vtipný dialog s hospodyní Jean, ale to bylo vše. Rozjelo se to až na konci, kdy se Colm ze všeho snaží mistrně dostat, i přes katastrofy, které se mu lepí na paty.

Jazyk, kterým je kniha psaná, se mi moc líbil. Nezpozorovala jsem jedinou chybu, je to relativně čtivé. Jedinou chybkou je občasné přehnané skákání z postavy na postavu, kde se čtenář na chvilku ztratí a musí přejet odstavec znovu. Dělení na kapitoly si člověk prakticky ani nevšimne, jednolitý text s menšími písmeny může být občas trochu chaotický, ale zažila jsem mnohem horší.

Horší je to, že kniha je rozsahem dost obsáhlá, ale obsahem celkem prázdná. Omáčky je hodně, dialogy kolikrát nudné a bezvýznamné. Po seškrtání by mohla mít polovinu a výsledek by byl stejný. Škoda je také nevyužitého potenciálu, protože si umím představit, že by tento nápad byl využitý mnohem lépe. Kolikrát jsem si i při čtení představila, co by se tam hodilo mnohem lépe.

Jak jsem psala na začátku, autora mám moc ráda a dost často mi jeho humor a styl psaní opravdu sedne. Bohužel u této knihy se splynutí nekonalo. Avšak musím upozornit na to, že kniha Holubí mambo byla mnohem horší. Tato kniha je oddechová, nemá prakticky žádnou silnou zápletku, je to jednoduché nenáročné čtení. Když nebudete nic očekávat, možná vás to i bude plně bavit.

Anotace

Rok 1957, západní pobřeží USA a mladý muž Colm s filmařskými ambicemi - tak začíná nová kniha úspěšného autora C. D. Payna. Colm odchází do malého městečka, aby zde po smrti svého strýce vedl rodinnou firmu na výrobu plavek nadměrných velikostí. Po příjezdu se obává, že ho čekají dlouhé měsíce naplněné maloměstskou nudou. Naštěstí má překvapivě krásnou kuchařku a hospodyni Jean, která je ale vůči Colmovým poklonám imunní. Mladý muž musí firmu zmodernizovat, jinak ji bude muset zavřít. Společně s kamarády dostává geniální nápad - začne šít dvojdílné plavky značky Drzé bikiny, které spočívají ve 4 miniaturních trojúhelnících spojených šňůrkami.

Podaří se Colmovi uchvátit trh úžasnými stylovými plavkami? Přesvědčí nádhernou Jean, že právě on je pro ni ten pravý?

Nová kniha autora kultorní série Mládí v hajzlu, prošpikovaná paynovským ironickým nadhledem a nekorektním humorem!

zdroj

Moje hodnocení: Kniha stojí za přečtení, pokud budete dopředu vědět, že je to jednoduché oddechové čtení. Humor sice odpovídá autorovi, ale místy je to nudné, opakující se a s přehnaným rozváděním nedůležité omáčky. Já se na knihu těšila, očekávala jsem po těch nudnějších dílech další bombovou knihu od autora a uspokojení se nekonalo. Možná proto jsem trochu předpojatá, z toho zklamání. Proto hodnotím stejně jako jiné knihy, co napsal C. D. Payne a co jsem četla nedávno. Víc než 3 hvězdičky dát nemůžu :)

Moje nákupy na Aliexpress III.

Dnes jsem si pro vás připravila další z mých nákupů na Aliexpressu. Objednala jsem toho docela dost a do jednoho článku by se to nevešlo, tak jsem se rozhodla to udělat na dvě části a první už stihla dorazit, proto se tu s vámi o to podělím. Kdybyste k čemukoliv měli nějaké další otázky, určitě napište, ráda odpovím. A zde je už první část mého nákupu, jedna věc ale na fotografiích není a to je rukavice na vyčesávání zvířat a to proto, že jí ten náš trouba rozžvýkal, ona se sice trochu už trhla, když jsem ho s ní česala, ale on jí potom dodělal, takže přidám fotografii přímo od zdroje.

SILIKONOVÁ LŽÍCE do kuchyně - objednáno 9.4.2018, přišlo 15.5.2018, cena 1 USD

První z doplňků do kuchyně, co jsem si objednala tuto silikonovou lžíci, spousta z vás se určitě bude ptát na to, k čemu to asi je. Primárně je na odkládání špinavých vařeček, míchaček, kvrdlaček apod. při vaření, nikde nic nekape, nemáte omatlanou celou linku ani vám nic nepadá z hrnců. Pro mě je to opravdu praktický pomocník, protože jsem používala plastový tácek, ten mi ale zabíral místo, protože jsem ho musela mít stranou od horka. Tato lžíce je odolná vůči vyšším teplotám, můžete jí dát do myčky, je skladná a i zaschlé omáčky a jiné nečistoty z ní umyjete naprosto lehce. Navíc má u ouškou na zavěšení, takže opravdu nezabere vůbec žádné místo. Za cenu nějakých 23 Kč určitě super. Já rozhodně doporučuji :-)

SKALPELOVÝ NOŽÍK s náhradními čepelemi - objednáno 9.4.2018, přišlo 7.5.2018, cena 1,15 USD

Nožík, co vypadá jako skalpel, jsem už jednou objednávala kdysi dávno. Narazila jsem na něj na YT kanále LadySasetka a prezentovala ho jako nezbytnou potřebu při výrobě DIY dekorací. Zaujala mě cena i použití a objednala ho tatínkovi, který doma dělá modely tanků. A byl z něj nadšený. Jelikož teď doma občas taky něco vytvořím, nebo se o to alespoň snažím, říkala jsem si, že by bylo fajn, mít ho doma také. Nožík má vyměnitelné čepele, v sadě jich dostanete celkem šest - jeden je už vložen, vedle v balíčku dostanete ještě pět náhradních. Ostré je to neskutečně, jen při vybalování na focení se mi podařilo dost blbě píchnout i říznout. Pro lidi, kteří doma občas něco tvoří, či chtějí mít něco ostrého pro strýčka příhodu, nemohu jinak než doporučit :-)

LAMPIČKA NA ČTENÍ - objednáno 9.4.2018, přišlo 11.5.2018, cena 1,25 USD

Všichni víte, že miluju knihy a že ráda čtu, ale začala jsem mít problémy se čtením večer. Nemáme doma žádnou menší lampu kolem postele, jen klasický lustr s LED žárovkama, které mi kolem desáté hodiny celkem vypalují oči a pak mě bolí hlava i ty oči. A tak večer končím se čtením dost brzy a napadlo mě se podívat po nějakých lampičkách bez kabelů, které si budu moct připevnit i na knihu. A vybrala jsem tuto. Když přišla, byla jsem docela zklamaná, baterie sice byla přiložena, ale už v lampičce. Navíc abych se k té baterii dostala, je nutné odšroubovat šroubek, což mi přijde u takhle lehké a malé věci naprosto zbytečné. Po chvíli začala stejně baterie dodělávat, takže brzy budu muset rozšroubovat a vyměnit, ale zatím nevím jaká přesně tam je.
Funkčnost je ale na jedničku, dá se nastavit směr, kam má svítit, připevní se na obal knihy (u paperbacků na více stran), svítí tak akorát, takže mě z toho oči nebolí. Je to super vychytávka, akorát příště už bych nevolila tuto verzi. Ale za tu cenu mohu určitě doporučit :-)

SILIKONOVÉ VÍČKO NA HRNEČEK - objednáno 9.4.2018, přišlo 14.5.2018, cena 0,89 USD

Na víčko mě přivedla kolegyně z práce, která kompletem hrnečku a takovéhoto víčka podarovala paní ředitelku. Víčko se přisaje na okraj hrnečku a při drcnutí (NE! převžení) zabrání tomu, aby se tekutina vylila. Je to super, kor v kanceláři, kde mám všude kolem sebe elektroniku - notebook, PC, klávesnici, myš apod. Zkoušela jsem to a opravdu to funguje! Navíc je dost široké, aby pasovalo i na hrnečky se sebevětším obvodem i okrajem. Navíc díky své odolnosti vůči teplotám i déle brání horký nápoj před vychladnutím - to ale zatím odzkoušené nemám. Navíc mi prodejce přibalil i malý dáreček - náramek, co je na fotografii, to určitě potěší. Je to super a navíc měli i verzi s kočičkooou :-D

HYDROGEL 5 balíčků - objednáno 2.3.2018, přišlo 23.4.2018, cena 0,94 USD

Myslím, že většině z vás nemusím vysvětlovat, co je to hydrogel. Jsou to takové ty malé kuličky, co při styku s vodou nabydou a udělají se z nich takové rosovité koule. Vypadá to úplně úžasně třeba ve váze s nějakou voděnkou (květina, co umí žít jen ve vodě). Navíc mi poslali balíčky s různobarevnou směsí, což je super, ale lze si vybrat i balíčky se stejnou barvou. Už se těším, až mi pořádně pustí kořeny voskovka v práci, která je schopná žít jen ve vodě, až si jí doma dám do tohoto hydrogelu. Super je, že se to dá používat opakovaně, protože když kuličky vyschnout a poté znovu namočí, opět nabobtnají. Dlouho jsem to tu sháněla, ale nechtělo se mi dávat za pytlíček 10 - 15 Kč a tady mě vyšlo pět balíčků na necelých 20 Kč
. Můžete si tam pořídit spoustu barevných variací a zahlédla jsem tam i jiné tvary - například krychličky. Super dekorace do bytu. Určitě doporučuji :-)

RUKAVICE NA VYČESÁVÁNÍ PSŮ - objednáno 2.3.2018, přišlo 26.4.2018, cena 2,20 USD

Viděla jsem tuto rukavici na několika českých eshopech za cenu kolem 200 Kč a jelikož má u matky přítel labradorského retrívra, který hodně pouští chlupy, chtěla jsem takovou rukavici mít pro něj, protože navíc to prý psa i masíruje. Navíc oproti jiným kartáčům z toho jdou chlupy sundat jedním pohybem. Proto jsem hledala na Ali a našla. První chyba nastala, když jsem se přehlédla a objednala rukavici na levou ruku. Přemohla jsem se a zkoušela to levou rukou a bylo to super, moc se mu to líbilo, nastavoval se, tlačil mi sám do ruky a opravdu mu to dělalo dobře. Vyčesala jsem z něj chlupů na nového psa a byla z rukavice nadšená. Po chvíli jsem ale zjistila, že se podél švu začala rukavice trhat. Dole je suchý zip, kterým si rukavici upevníte kolem zápěstí a nad tím byla rukavice po prvním použití už asi 2 cm roztržená. Potom se k ní nějak dostal sám pejsek a pohrál si s ní tak, že z ní moc nezbylo, proto tu nemohu dát vlastní fotografii. Rukavici mohu určitě doporučit, ale za dvou podmínek - ohlídejte si, že si objednáváte na správnou ruku a počítejte s tím, že se to bude trhat trochu, ale na funkčnosti to asi vliv nebude moc mít.

zdroj

Používáte doma některý z těchto předmětů?

Druhá stříbrná kniha snů - Kerstin Gier

Druhý díl za mnou a už se těším na třetí. Druhý díl jsem dočetla ještě před nemocí, ale neměla jsem sílu na psaní recenze. Nyní už jsem schopná se s vámi podělit o zážitek z přečtení, i když tak horké jako u prvního dílu to nebylo, takže jdeme na to.

Název: Druhá stříbrná kniha snů

Název v originále: Silber: Das zweite Buch der Träume
Autor: Kerstin Gier
Překlad: Tereza Pecáková
Rok vydání: 2015
Počet stran: 360
Nakladatelství: Coo Boo
ISBN: 978-80-7447-867-3

Druhý díl dějově navazuje prakticky ihned na díl první (dělí ho tuším cca 8 týdnů) a Liv se dá s Henrym dohromady. Tráví spolu hodně času ve dne i v noci ve snovém světě. A i když hrozba z prvního dílu je prakticky pryč, její nevlastní brart Grayson jí neustále nutí se snovým světem skončit, sám se dle toho řídí a požaduje to i po ní. Brzy se však opět začnou dít zvláštní věci a navíc její sestra Mia začne být náměsíčná dost zvláštním způsobem. Situace v rodině se také lehce vyhrocuje, k tomu ještě blog vševědky Secrecy si jí bere jako jedno z hlavních témat drbů a prozrazuje tajemství, která nikdy neměla spatřit světlo světa. Vztah s Henrym jde nadále špatným směrem a zdá se, že to nemůže dopadnout dobře, když spolu najednou objeví tajemství, které se může zdát neskutečné. Objevíme, jak moc silný snový svět je a jak velkou moc má možnost vstoupit do snů někoho jiného. Situace se samozřejmě na konci vyhrotí, ale Liv zjistí, kolik lidí v jejím okolí jí má rádo.

Druhý díl mě trochu zklamal, po prvním díle jsem se na něj těšila a když byl k dispozici k zapůjčení v knihovně, měla jsem ohromnou radost a hned se do něj pustila. Bohužel ale mě čtení rozhodně nebavilo tak, jako první díl. Našla jsem v něm pár pravopisných chyb, navíc i čtivost oproti prvnímu dílu u mě klesla, spousta věcí se tu opakuje. Některé se sice rozvíjí, ale je to prakticky pořád to samé.

Když to budu brát jako oddychovku, určitě je to super, knížka není nudná celá, jen některé pasáže, čte se dobře a celkem rychle, ale rozhodně v ní nehledejte žádné velké napětí, záhady, složité zápletky a podobně. Sama hlavní zápletka knížky je od jejího rozvinutí celkem jasná, bez nějakého velkého snažení. A vyvrcholení zápletky se odehrává na pár stránkách, kdy přes rychlý spád ani nemrknete a vše je vyřešeno, jasně a rychle, u mě navíc přesně tak, jak jsem to tušila.

I přesto mě kniha určitě bavila, protože vím, že je zaměřená hlavně na mladší čtenáře, kteří nechtějí číst přesložité zápletky, ale chtějí se pobavit, být trochu napnutí, ale lehce si lámat hlavičky. Možná i proto na mě působí Liv dost dětinsky, ačkoliv nevím, jak bych se v jejím věku a její situaci zachovala. Nejvíc si ale lámu hlavu s tím, proč se občas chová tak nelogicky, že se nad tím fakt musím pozastavit. Nejvíc z celé knihy mi ale vrtá hlavou identita Secrecy, ta mi nejvíc drží pozornost a nejvíc zaměstnává moje uvažování. I když už mám pár tipů :-)

A jedno obrovské plus ještě musím příčíst obálce, první díl byl v černé se stříbrnou a krásnou ještěrkou ve středu. Druhý díl je světle tyrkysový / zelený s krásnými černými detaily a to se mi líbí opravdu moc. Oproti prvnímu dílu navíc obálka není sundávací přebal, ale je pevně spojená s deskami, což je pro mě mnohem praktičtější.

Anotace

Liv je v šoku: Secrecy zná její nejtajnější tajemství. Ale odkud? A co před ní Henry skrývá? Co je to za podivnou postavu, která se potuluje a řádí v nekonečných chodbách snového světa? A proč je Livina sestra Mia najednou náměsíčná?

Noční můry, záhadná setkání a divoké pronásledování zrovna nesvědčí dobrému spánku. K tomu se musí Liv vyrovnat se svou nově poskládanou rodinou a intrikánskou babičkou. A faktem, že existují lidé, kteří s ní mají nevyřízené účty. Jak přes den, tak v noci…

zdroj

Moje hodnocení: Kniha se mi líbila, i když proti prvnímu dílu byla slabší. I přesto, že se autorka dost opakuje, jsou v knize i nové informace, které se mi ale líbí. Zápletka je jednodušší, avšak kniha i přesto není nudná. Jsou v ní i zábavné pasáže, u kterých se člověk zasměje. Přesto je mi ale hlavní hrdinka čím dál více nesympatická, ale těším se na třetí díl, třeba mě ještě přesvědčí, že je schopná překonat svou dětinskost a chovat se vyspěleji. Jelikož jsem prvnímu dílu dala 4 hvězdičky a tato kniha mi nejpřijde tolik povedená, musím dát 3 hvězdičky a věřím, že poslední třetí díl bude vyvrcholením série a bude nejlepší ze všech tří dílů.

Hlásím se se špatnou diagnózou

Po nějaké chvilce se vám zase hlásím, ale nemám dobré zprávy. Po včerejší kontrole jsem dost smutná a možná i trochu v depresích, protože mi bylo zjistěno, že mám Chlamydophila pneumoniae neboli plicní chlamydie. Prý se to poslední dobou dost rozmáhá mezi lidmi a je to celkem nebezpečné. Nejen, že to způsobuje zápal plic s těžším průběhem, ale je to celkem infekční, navíc se to delší dobu nemusí projevit, ale je to pěkná mrcha. Pokud by se mi to dostalo nějak do očí, může způsobit až trvalou slepotu.
Hned jsem si o tom našla spoustu věcí, strýček Google toho prozradil docela dost (rada pro ostatní - NEDĚLEJTE TO, akorát jsem se vyděsila) a tak jsem hned ulehla. Prášky na to zatím nemám, čeká se na výsledky krve, jak zabraly ty předchozí dvoje antibiotika a pak se uvidí, co dál, každopádně léčba je fakt zdlouhavá. A právě ty odběry krve byly to nejhorší, co mě včera potkalo, protože od malička trpím syndormem "schovaných žil" jak jsem to sama nazvala, prostě nemám od dětství viditelné žíly, jsou hluboko a tak mi berou krev buď ze hřbetu ruky nebo z vnitřní strany zápěstí (tam, kde se podřezávají sebevrazi) a tam je to nejhorší - je to tam měkké, bolestivé a vždy mám modřiny jako feťák. A jelikož ty dvě nejviditelnější žíly mi rozpíchala sestra od obvodní lékařky na sedimentaci, v laboratoři na následných velkých odběrech (brali mi více jak 5 plných velkých ampulí) neměli kam bodnout. Nebo spíš takhle - oni bodly na třech místech a nikde nic neteklo, i když jsem vypila skoro litr a půl vody. Vystřídali se na mě dva laboranti a až poslední slečna s přezdívkou Vali mi vzala ruku a na první pokus napíchla žílu, která byla hodně hluboko, ale zato zvládla naplnit všechny ampule najednou. Na jedničku naprosto a i celkem bezbolestně, čímž jsem jí moc vděčná. Akorát že dnes jsem jak jehelníček a skoro nemůžu hýbat rukama.
Do práce jsem poté volala s obavami, ale jak kolegyně, tak i paní ředitelka mě moc podpořily, povzbudily a rozkazem jsem dostala odpočinek, dostatek spánku, žádné nervy a hlavně klid. Jsem jim všem neskutečně vděčná, stejně tak rodině, která je z toho určitě také trochu špatná, ale i tak mě podporují, volají mi, rozptylují mi myšlenky a povzbuzují.
Jediné, čeho se teď děsím, je léčba. Protože pokud rentgen plic a rozbor krve ukážou, že je to to nejhorší stadium, pomažu si poležet do nemocnice, což se mi teda fakt vůbec nechce :-(
Držte mi prosím palce, ať ta mrcha co nejdřív z mých plic vysmahne a mám klid.

Ale dobrá zpráva je, že jsem začala opět číst, jsem schopná i něco napsat, takže chci dnes sepsat už konečně recenzi na Druhou stříbrnou knihu snů a teď dočítám Nestydaté plavky, tak se těšte. Navíc už připravuji opět další nákupy z Aliexpressu, už mi pomalu objednávky začínají chodit.

Mějte se krásně a užijte si nádherně dnešní den,
Vaše stále nemocná Lazy Šárka :-)

Pořád nemocná :-(

Hlásím se vám po týdnu zanedbávání všeho, ale bohužel nemám energii na nic. Jak jsem psala minulý týden, byla jsem nucená jít k doktorce, protože jsem už nemohla skoro dýchat, měla jsem hrzný kašel a bylo mi neskutečně špatně. Dostala jsem na týden antibiotika a poslali mě do postele s diagnostikou - těžký zánět průdušek s počínajícím virovým zápalem plic. Čtvrtek a pátek jsem strávila víc jak půl dne v práci, protože to jinak nešlo udělat, víkend + pondělí + úterý jsem vzorně ležela v posteli a léčila se. Dnes mi paní doktorka na kontrole řekla, že sice zánět průdušek ustal, ale plíce nejsou v pořádku, virový zápal plic ustoupil, ale nezmizel, takže další antibiotika, doma v teple, v klidu a v posteli a v úterý na podrobné krevní testy a další rentgen plic.
Ortel nade mnou byl vyřčen a já jela samozřejmě hned z kontroly do práce. Jsem docela na tenkém ledě a vím to, ale nemůžu tohle všechno nechat na ostatních. Je to moje zodpovědnost a já za to vše ručím, to samé cítím i vůči rodičům, kteří jeli sami pracovat na baráčku. To mám dělat já a přítel a ne oni. Mám z toho hrozné výčitky, jsem z toho smutná a nevím kudy z toho ven. Uvidíme, jak se budu dále léčit a jak to dál bude, ale každopádně už 3 dny se snažím vám tu napsat recenzi na Druhou stříbrnou knihu snů, kterou jsem dočetla ještě před onemocněním, ale nejde mi to. Bolí mě hlava, nejde mi pořádně přemýšlet a pomalu ani dát kloudnou větu dohromady. Snad se mi to zítra nebo v pátek podaří a začnu se i přes blog vracet do starých kolejí.
Komu se chce, držte mi prosím palce, ať se mi z toho podaří brzo dostat, protože jinak mi z toho brzy přeskočí.
Děkuju všem, mějte se krásně, mějte se rádi a užívejte krásného počasí.
Vaše Lazy kočičí Šárka

Moribundus chrchlacus

Hlásím se po delší době, neumřela jsem! Zatím. Od minulého pátku jsem se potýkala s nachlazením, sobotu strávila v posteli a v neděli jsme odjížděli k přítelově mamce na druhý konec republiky pro vozík za auto kvůli rekonstrukci. Mělo to být tak, že jsme měli v neděli přijet, umýt ho, zkontrolovat, v pondělí ráno ho vzít na technickou a jet zpátky domů. Bohužel i přes naše apely a požadavky o kontrolu (chtěli jsme i pořídit zkoušečku, abysme tam nejeli takovou dálku zbytečně) jsme v neděli zjistili, že je nějaká chyba na elektrice a nesvítí žádné levé světlo. Což o to, my bychom s tím asi dojeli po okreskách domů, ale jelikož vozík neměl technickou, tak bez světel bychom technickou určitě neprošli.

V pondělí ráno, kdy jsem dostala znovu horečku, jsme se rozjeli k autoelektrikáři, který ze známosti vozík přijal, ale měli jsme si pro něj jet až v jednu odpoledne. Strávili jsme celý den prací na zahradě a po poledni se vydali pro vozík, už sbalení na cestu. Naštěstí bylo vše hotovo a tak jsme vyrazili na další záchytný bod cesty - na stanici technické kontroly. Tam bylo asi milion aut a čekací doba přes hodinu. Nakonec z toho bylo víc jak dvě hodiny a my vyjížděli na cestu domů kolem čtvrt na čtyři. Kvůli absenci dálniční známky jsme přijeli na chalupu kolem sedmé hodiny a i když řídil přítel, já byla totálně polomrtvá. Uklidili jsme vozík do garáže a vyrazili do bytu, než jsme vše vynosili, bylo čtvrt na devět a ihned po vybalení jsem zapadla do sprchy a pak do postele. To už jsem nemohla mluvit, byla vyčerpaná a chytala jsem takové záchvaty kašle, že jsem i několikrát zvracela.
Včerejší svátek jsem proležela, cpala se sirupama, vitaminama, pilulema a podobně, jen abych se dala dohromady. A jelikož mi došlo, že se mi to nepodaří, volala jsem do práce a vzala si ještě dnešek volno a dnes hned ráno mazala k doktorce. Čekala jsem víc jak dvě hodiny v čekárně a po vyšetření si vyslechla ortel - těžký zánět průdušek s náběhem na virový zápal plic. Okamžitě mi chtěla dát neschopenku, napsala mi silná antibiotika, prášky na odkašlání a další mraky jiných léků a doporučení bylo jasné - v klidu, v teple, v posteli, pravidelně polykat antibiotika a za týden na kontrolu. Ale jelikož já si rozhodně nemůžu dovolit být doma, zítra pomažu alespoň na půl dne do práce, v pátek také, víkend pojedeme makat na barák, v pondělí do práce, v úterý na oslavu k našim a ve středu na kontrolu. No nevypadá to, že bych si úplně odpočinula, ale doufám, že i přesto si plíce dají říct a antibiotika je přemluví, aby se mě ten moribundus koukal pustit a já zase mohla v klidu a v pohodě fungovat, protože mě nebaví být zadýchaná jen z cesty na WC.
Držte mi palce prosím, ať to zvládnu. Články zatím neplánuju moc, protože za prvé jsem od pátku nepřečetla jedinou stránku a za druhé nějak nemám ani sílu. Tenhle článek jsem psala přes dvě hodiny a to jsou jen spontánně plynoucí kecy. Snad jsem vás neunudila k smrti, ale určitě nekončím, nebojte se!
Krásný den všem,
Vaše polochcípnutá nemocná LazyŠárka