"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

středa 2. května 2018

Moribundus chrchlacus

Hlásím se po delší době, neumřela jsem! Zatím. Od minulého pátku jsem se potýkala s nachlazením, sobotu strávila v posteli a v neděli jsme odjížděli k přítelově mamce na druhý konec republiky pro vozík za auto kvůli rekonstrukci. Mělo to být tak, že jsme měli v neděli přijet, umýt ho, zkontrolovat, v pondělí ráno ho vzít na technickou a jet zpátky domů. Bohužel i přes naše apely a požadavky o kontrolu (chtěli jsme i pořídit zkoušečku, abysme tam nejeli takovou dálku zbytečně) jsme v neděli zjistili, že je nějaká chyba na elektrice a nesvítí žádné levé světlo. Což o to, my bychom s tím asi dojeli po okreskách domů, ale jelikož vozík neměl technickou, tak bez světel bychom technickou určitě neprošli.
V pondělí ráno, kdy jsem dostala znovu horečku, jsme se rozjeli k autoelektrikáři, který ze známosti vozík přijal, ale měli jsme si pro něj jet až v jednu odpoledne. Strávili jsme celý den prací na zahradě a po poledni se vydali pro vozík, už sbalení na cestu. Naštěstí bylo vše hotovo a tak jsme vyrazili na další záchytný bod cesty - na stanici technické kontroly. Tam bylo asi milion aut a čekací doba přes hodinu. Nakonec z toho bylo víc jak dvě hodiny a my vyjížděli na cestu domů kolem čtvrt na čtyři. Kvůli absenci dálniční známky jsme přijeli na chalupu kolem sedmé hodiny a i když řídil přítel, já byla totálně polomrtvá. Uklidili jsme vozík do garáže a vyrazili do bytu, než jsme vše vynosili, bylo čtvrt na devět a ihned po vybalení jsem zapadla do sprchy a pak do postele. To už jsem nemohla mluvit, byla vyčerpaná a chytala jsem takové záchvaty kašle, že jsem i několikrát zvracela.
Včerejší svátek jsem proležela, cpala se sirupama, vitaminama, pilulema a podobně, jen abych se dala dohromady. A jelikož mi došlo, že se mi to nepodaří, volala jsem do práce a vzala si ještě dnešek volno a dnes hned ráno mazala k doktorce. Čekala jsem víc jak dvě hodiny v čekárně a po vyšetření si vyslechla ortel - těžký zánět průdušek s náběhem na virový zápal plic. Okamžitě mi chtěla dát neschopenku, napsala mi silná antibiotika, prášky na odkašlání a další mraky jiných léků a doporučení bylo jasné - v klidu, v teple, v posteli, pravidelně polykat antibiotika a za týden na kontrolu. Ale jelikož já si rozhodně nemůžu dovolit být doma, zítra pomažu alespoň na půl dne do práce, v pátek také, víkend pojedeme makat na barák, v pondělí do práce, v úterý na oslavu k našim a ve středu na kontrolu. No nevypadá to, že bych si úplně odpočinula, ale doufám, že i přesto si plíce dají říct a antibiotika je přemluví, aby se mě ten moribundus koukal pustit a já zase mohla v klidu a v pohodě fungovat, protože mě nebaví být zadýchaná jen z cesty na WC.
Držte mi palce prosím, ať to zvládnu. Články zatím neplánuju moc, protože za prvé jsem od pátku nepřečetla jedinou stránku a za druhé nějak nemám ani sílu. Tenhle článek jsem psala přes dvě hodiny a to jsou jen spontánně plynoucí kecy. Snad jsem vás neunudila k smrti, ale určitě nekončím, nebojte se!
Krásný den všem,
Vaše polochcípnutá nemocná LazyŠárka

2 komentáře:

  1. s tím si nezahrávej, raději se vylež ty jo práce i barák počká..ono tě to pak dostihne znovu v horším provedení

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Tak teď jsem byla od 7:30 v práci, vzala jsem si oběd a jdu domů. Dám si sprchu a lehnu si, tak to snad nějak dám už Bohužel to jinak nejde, barák možná počká, práce ale ne, tu za mě nikdo neudělá

    OdpovědětVymazat