Hlásím se vám po týdnu zanedbávání všeho, ale bohužel nemám energii na nic. Jak jsem psala minulý týden, byla jsem nucená jít k doktorce, protože jsem už nemohla skoro dýchat, měla jsem hrzný kašel a bylo mi neskutečně špatně. Dostala jsem na týden antibiotika a poslali mě do postele s diagnostikou - těžký zánět průdušek s počínajícím virovým zápalem plic. Čtvrtek a pátek jsem strávila víc jak půl dne v práci, protože to jinak nešlo udělat, víkend + pondělí + úterý jsem vzorně ležela v posteli a léčila se. Dnes mi paní doktorka na kontrole řekla, že sice zánět průdušek ustal, ale plíce nejsou v pořádku, virový zápal plic ustoupil, ale nezmizel, takže další antibiotika, doma v teple, v klidu a v posteli a v úterý na podrobné krevní testy a další rentgen plic.
Ortel nade mnou byl vyřčen a já jela samozřejmě hned z kontroly do práce. Jsem docela na tenkém ledě a vím to, ale nemůžu tohle všechno nechat na ostatních. Je to moje zodpovědnost a já za to vše ručím, to samé cítím i vůči rodičům, kteří jeli sami pracovat na baráčku. To mám dělat já a přítel a ne oni. Mám z toho hrozné výčitky, jsem z toho smutná a nevím kudy z toho ven. Uvidíme, jak se budu dále léčit a jak to dál bude, ale každopádně už 3 dny se snažím vám tu napsat recenzi na Druhou stříbrnou knihu snů, kterou jsem dočetla ještě před onemocněním, ale nejde mi to. Bolí mě hlava, nejde mi pořádně přemýšlet a pomalu ani dát kloudnou větu dohromady. Snad se mi to zítra nebo v pátek podaří a začnu se i přes blog vracet do starých kolejí.
Komu se chce, držte mi prosím palce, ať se mi z toho podaří brzo dostat, protože jinak mi z toho brzy přeskočí.
Děkuju všem, mějte se krásně, mějte se rádi a užívejte krásného počasí.
Vaše Lazy kočičí Šárka
Ortel nade mnou byl vyřčen a já jela samozřejmě hned z kontroly do práce. Jsem docela na tenkém ledě a vím to, ale nemůžu tohle všechno nechat na ostatních. Je to moje zodpovědnost a já za to vše ručím, to samé cítím i vůči rodičům, kteří jeli sami pracovat na baráčku. To mám dělat já a přítel a ne oni. Mám z toho hrozné výčitky, jsem z toho smutná a nevím kudy z toho ven. Uvidíme, jak se budu dále léčit a jak to dál bude, ale každopádně už 3 dny se snažím vám tu napsat recenzi na Druhou stříbrnou knihu snů, kterou jsem dočetla ještě před onemocněním, ale nejde mi to. Bolí mě hlava, nejde mi pořádně přemýšlet a pomalu ani dát kloudnou větu dohromady. Snad se mi to zítra nebo v pátek podaří a začnu se i přes blog vracet do starých kolejí.
Komu se chce, držte mi prosím palce, ať se mi z toho podaří brzo dostat, protože jinak mi z toho brzy přeskočí.
Děkuju všem, mějte se krásně, mějte se rádi a užívejte krásného počasí.
Vaše Lazy kočičí Šárka
Žádná práce není důležitější než zdraví, měla bys být opravdu doma v klidu
OdpovědětVymazat[1]: Děkuju, snažím se, ale mám výčitky ohledně toho, že mou práci nikdo jiný dělat nemůže, proto mám potřebu to udělat sama Nechci nikoho zklamat. Ale teď se budu snažit být opravdu v klidu
OdpovědětVymazatpanebože s tím si nezahrávej, práce za to nestojí, to mi věř a oni to ti lidi bez tebe zvládnou...jako zápal plic a to všechno co jsi psala není sranda
OdpovědětVymazat[3]: Já vím, vzdala jsem to a ulehla poctivě. Naštěstí mě rodina, přítel i v práci podrželi. Je mi už lépe a zítra jdu na kontrolu, už jsem schopná malinko fungovat i mimo postel Děkuju za podporu a doufám, že už budu brzy úplně v pořádku
OdpovědětVymazat