"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

pátek 26. července 2019

Cuketová pizza

Po delší době jsem si pro vás připravila zase recept. Jelikož je cuketová sezóna v plném proudu, rozhodla jsem se zužitkovat zahrádkové přebytky, které jsem dostala od tety. A kromě cuketového přílohového zelí, které přítel miluje, jsem si vybrala chuťovku - cuketovou pizzu. Je to lehčí varianta a moc jsme si pochutnali. Recept je koncipovaný na jeden větší plech.

Suroviny na těsto:

  • 2 středně velké cukety
  • celozrnná špaldová mouka
  • 2 vejce
  • sůl

V první řadě si zapneme troubu na 180 °C a okrájíme konce z cukety. Ty pak na jemném struhadle nastrouháme i se zelenou slupkou. Neloupu jí, protože se to upeče do měkka a je škoda se zbavovat vitaminů a vlákniny.

V misce nastrouhanou cuketu pořádně osolíme, promícháme a necháme 5-10 minut stát. Oddělí se voda, kterou z cukety potřebujeme dostat ven.


Jakmile se nám voda oddělí, vymáčkáváme vodu z cuket (zelenou). Nejrychlejší je jednoduše v ruce uplácat kuličku a vymačkávat, dokud něco teče. Dáme do další misky. Není to úplně suché, nějakou tekutinu potřebujeme, ale ne moc.


Vymačkanou cuketu ochutnáme, zda je dost slaná, pokud málo, přisolíme. Přidáme vejce a asi 6-8 lžic mouky. Musíme mít hezké těstíčko, pořádně promíchané, ne tuhé. Konzistencí je spíše řidší, ale musí řádně držet pohromadě. Pokud byste přesypali, přidejte lžíci vymačkané šťávy z cuket. Z vlastní zkušenosti musím říct, že více mouky je lepší než méně, jinak je těsto hodně houbovité a mokré.


Na plech dáme pečící papír a na něj rovnoměrně do krajů rozprostřeme těsto. Musí to být všude stejné, jinak se bude připalovat. Dáme zapéct do již předehřáté trouby na 180 °C 25-35 minut. Každý trouba je jiná. Musí to být navrchu a po krajích už nahnědlé a odlupovat se z papíru.



Suroviny na náplň: (každý co má rád na pizze)

  • kečup nebo sugo
  • mozzarella, gouda, parmazán - prostě dobrý sýr
  • šunka
  • rajčata
  • kukuřice
  • BBQ omáčka

Já jsem se rozhodla udělat lehčí verzi se třemi druhy sýra, rajčaty, šunkou a BBQ omáčkou. Vím, že to není klasická pizza, ale fantazií se meze nekladou, dejte si tam, co máte rádi - žampiony, slaninu, cibuli, smetanu, hrášek, špenát, kuře, ananas, klobásu, tuňáka, pikantní salám, olivy, rukolu, vejce nebo úplně něco jiného.


Potřeme tedy kečupem, já dala pár kapek BBQ omáčky, na to všechny připravené přísady a dáme zapéct na 15-20 minut na stejnou teplotu jako minule. Pokud se nestihne sýr opéct, zvyšte teplotu v troubě a zapněte ohřev jen z vrchu - udělá se úžasná krustička.


Jakmile vidíme, že je hotovo, vyndáme z trouby a necháme trochu zchladnout. Když je to teplé či horké, nedá se to moc krájet ani nabírat. Těsto dole je jemné, měkké a hodně šťavnaté po cuketě. Proto doporučuji jíst příborem, do ruky to asi nepůjde, bude se to lámat a trhat.


Doporučuji také po zchladnutí sundat z pečícího papíru, po delší době těsto papír rozmočí, bude se vám na to lepit a půjde to hůř dolů.


Nezbývá tedy nic víc, než popřát dobrou chuť!

úterý 23. července 2019

Moje nákupy na Aliexpress IX.

Trvalo to dlouho a přináším další část mých nákupů na Ali. Přiznám se, že ujíždím více a více, protože se množství produktů rozrůstá. Nově jsem vyzkoušela i kosmetiku a nějaké další drobné věci, které se mi nechtělo shánět u nás v okolí. Pojďmě se spolu podívat, co jsem objednala tentokrát.


NAŽEHLOVAČKY - první obrovská skupina věcí, kterým jsem propadla. Jen tak jsem si prolistovala, co tam je vůbec v nabídce a skončilo to několikahodinovým vybíráním za nakonec asi 300 Kč. Postupně vám sem dám všechny odkazy, ze kterých jsem nažehlovačky objednávala a i reálné fotografie. Mnoho z nich je fakt povedených a všechny jsou pěkně a poctivě udělané. Nutně si ale musíte dát pozor, aby tam v popisu předmětu bylo "iron" - jinak jsou to jenom nášivky a nemají to lepidlo, které se zažehlí a vzor tak drží!
Jak sami níže uvidíte, ceny za kus jsou opravdu směšné. Tady jsem v galanterii dala 60 Kč za malinkou berušku na díru na kalhotech. Ceny z Číny se pohybuji okolo 10 Kč a to je opravdu obrovský rozdíl. U některých prodejců je sice poštovné v ceně kolem 0,20 USD, ale nepřišlo mi to moc kor když toho od něj objednáte víc, ztratí se to. Navíc free shipping je čím dál vzácnější u dobře hodnocených produktů. Nevím čím to je, ale pozoruji to již nějakou chvíli.

Růže - došlo za 31 dnů, cena 0,20 USD (cca 5 Kč)


Peříčka 4 ks - došlo za 31 dnů, cena 0,14 USD (cca 3,5 Kč)


Očička - došlo za 31 dnů, cena 0,17 USD (cca 4,25 Kč)


Kočička černá kreslená - došlo za 31 dnů, cena 0,19 USD (cca 4,75 Kč)


Srdce - došlo za 31 dnů, cena 0,15 USD (cca 3,75 Kč)


Kočičky jako živé - došlo za 31 dnů, cena maximálně 0,92 USD za kus (cca 23 Kč)


Kniha - došlo za 36 dnů, cena 0,89 USD (cca 22,25 Kč)


Motýlci 10 ks - došlo za 33 dnů, cena 2,99 USD (cca 74,75 Kč = 7,5 Kč za kus)




CHRÁNIČ NOSU A UŠÍ DO BAZÉNU v krabičce - došlo za 32 dnů, cena 1 USD (cca 25 Kč)

Vychytávka, nad kterou jsem uvažovala hodně dlouho, zda ji potřebuji. A když jsem začala plánovat dovolenou na letošní rok a mým hlavním požadavkem byl bazén v hotelu .... řekla jsem si, že to zkusím. Objednala jsem si set samozřejmě v zelené barvě a mám v plánu používat jenom ten "kolíček" na nos. I když se umím potápět a plavat bez ucpaného nosu, stává se mi, že mi voda vhrkne až do dutin. A tomu se vyvaruju tímhle. Chci hodně plavat a tak nebudu muset tahat potapěčské brýle, vystačím si s malou krabičkou. Jsou měkké, dobře udělané a nikde nic netrčí. Navíc plast je pevný a myslím si, že rozlomení jen tak nehrozí. Uvidíme jak dlouho mi to vydrží, ale za tu cenu je i jedna dovolená přijatelná.



NÁRAMEK NA MI BAND 2 - došlo za 27 dnů, cena 1,19 USD (cca 29,75 Kč)

Zde nevím, jestli už jsem tak mimo nebo jsem zblblá, ale tenhle náramek prostě vypadal jako semišový. Jasně, že jsem nepočítala s tím, že mi dorazí chlupatý náramek, ale přišel jednobarevný čistý a ještě rozstřepený náramek. Upřímně jsem byla fakt zklamaná a opět jsem se poučila, že nemám objednávat jiné značky než MiJobs. On jako není ošklivý a stál pár korun, ale když očekáváte něco jiného, zamrzí to. Nedá se nic dělat, unosím ho v létě kvůli tomuhle zapínání, ale znovu už objednávat nebudu. Já tedy tohoto prodejce nedoporučuji, myslím že uvádí zavádějící a klamavé fotografie a také jsem to zohlednila v hodnocení.


HODINKOVÝ NÁRAMEK SILIKONOVÝ NA MI BAND 2 (černý) - došlo za 35 dnů, cena 2,91 USD (cca 72,75 Kč)

Ihned jak mi přišel, tak mi padl do oka a nosím ho nejraději. Má klasické zapínání jako hodinky na pásek, pacičku prostrčíte do dírky a to, co trčí zastrčíte pod dva pásky. První co asi po týdnu upadlo, byl jeden tento drobný páseček. Druhý zatím drží. Nosím ho prakticky pořád a je mi skutečně nejpohodlnější. Na léto chci sice vytáhnou veselejší barvy, ale uvažuji o koupi dalšího tohoto náramku v barevné variantě. Místo, kam zasazujete Mi Band 2 je na magnet, nikde se nic nehýbá a neodchlipuje, protože je tam vše z kovu. Po zasunutí nikde nevyčuhuje, takže nehrozí, že si ho poškrábete nebo urazíte, jako je to u jiných náramků podobného typu. Rozhodně ho doporučuji a jsem moc spokojená.


KOVOVÝ NÁRAMEK PRO MI BAND 2 (černý) - došlo za 29 dnů, cena 4,92 USD (cca 123 Kč)

Ihned po tom, co jsem si chytrý náramek Mi Band 2 pořídila, mi na českém eshopu padl do oka kovový náramek vypadající jako hodinky. Bohužel byl na můj vkus moc drahý a tak jsem si řekla, že časem uvidím. A teď jsem se chtěla odměnit za náročné úkoly a pořídila si ho z Aliexpress. Když přišel, byla jsem okouzlená, jak je krásný. Nadšení ale netrvalo dlouho, přesněji jen do doby, kdy jsem si chtěla nastavit obvod zápěstí. Nejprve mi háček nešlo vyndat a když se mi to podařilo a nastavila jsem si délku správně, nešlo mi to zacvaknout zpět. Nakonec se mi to za použití velkého násilí podařilo. Po vložení chytrého náramku jsem si všimla, že displej asi 2 mm vyčuhuje nad okraj kovového rámečku. Přijde mi to dost na to, abych si ho po cestě venku někde neodřela nebo a nerozbila. A proto jsem ho hezky uklidila do šuplíku a chodím se na něj dívat. Za mě nedoporučuji a místo toho si příště raději pořídím tři další silikonové. Zklamání.




TEKUTÁ RTĚNKA S METALOVÝMI ODLESKY (bronzová) - došla za 30 dnů, cena 0,89 USD (22,25 Kč)

Nějakou chvíli jsem si už zahrávala s myšlenkou, že bych si objednala nějakou zasychací tekutou rtěnku. V drogerii mě žádná nezaujala, ale tady jsem tak dlouho brouzdala, až jsem natrefila na metalické rtěnky. A nejvíc mě okouzlila bronzová barva, už z obrázku. A proto jsem si jí zvolila. Bohužel realita je malinko někde jinde, je spíš do hněda a tmavší, ale já jsem za to ráda. Mám tmavší rty a tak to není úplně jako pěst na oko, hlavně do práce. Zaschne opravdu hodně rychle, neobtiskává se, dobře se roztírá a potom drží a drží. Vydrží i jídlo a pití a pak stačí jen malinko poopravit a je to. Micelární vodou jde dobře dolů, ale jinak se nerozmazává, nemaže a drží jak přibitá. Je to malinké balení vhodné i do pidi kabelky. Jsem moc spokojená a už se těším, až mi dorazí další objednaný odstín.


To by bylo pro tento díl vše. Budu ráda, když se podělíte o své zkušenosti s produkty i za doporučení vašich oblíbenců. Ráda je vyzkouším Smějící se

pátek 19. července 2019

Další divné hlášky z knihkupectví - Jen Campbell

Jelikož jsem se potřebovala trochu rozptýlit, sáhla jsem po nové vtipné knize, která mi měla zvednout náladu. A jelikož druhý díl je lépe hodnocený, než ten první, koupila jsem si druhý díl. Poprvé ve svém životě jsem začala druhým dílem, aniž bych měla v ruce první. Myslím však, že u tohoto druhu literatury to roli nehraje. A asi jsem ráda, že jsem se neodhodlala ke koupi obou.

Název: Další divné hlášky z knihkupectví
Název v originále: More Weird Things Customers Say in Bookshop
Autor: Jen Campbell
Překlad: Jana Vrzalíková
Rok vydání: 2017
Počet stran: 120
Nakladatelství: Computer Press (CPress)
ISBN: 9788026417019


U knihy, co obsahuje krátké vtípky, útržky rozhovorů a veselé hlášky, nemůžete čekat shrnutí děje. Vše se zde odehrává mezi knihami - ať už v knihkupectví, antikvariátu, knihovně či galerii. Mám podobné knihy ráda a držím se zásady, že je třeba mít ve své sbírce pár podobných knih, protože co jiného by mělo rozveselit nebo zahnat deprese, než veselá kniha, kterou není třeba přečíst celou, ale náhodně otevřít a prostě se zasmát. Navíc prostředí knih musí být každému knihomolovi blízké. O to jsou pak pocity a zážitky lepší.

V první části najdete zážitky přímo autorky, ta je prodavačkou v knihkupectví specializující se převážně na dětskou literaturu a starší výtisky. Mají však i nové knihy samozřejmě a ona jako prodavačka literatury znalá se musí občas pozastavit nad tím, jaké jsou myšlenkové pochody druhých lidí. Najdete zde dětské přeřeky i moudra, lidskou hloupost nebo myšlenkové toky, které nelze pochopit. Nejlepším zážitkem pro mě byla jedna nafrněná dáma, která při zamykání obchodu absolutně nedokázala pochopit, proč nemůže zůstat v již zavřeném obchodě, když si nechce koupit knihy, ale jen v klidu telefonovat.

Další částí jsou pak sebrané zážitky napříč celou zeměkoulí, které autorce buď někdo vyprávěl, nebo zaslal a ona je použila jako součást své knihy. Jsem za to ráda, protože některé perličky opravdu stály za to. Najdete zde tedy nejen prodejny knih, ale i knihovny a galerie. Některé příspěvky jsou anonymní, pro mě to ale vliv žádný nemělo, protože to přeci na zábavě neubírá. I když bylo zajímavé pozorovat, jak se liší inteligence a obecné znalosti Evropy proti třeba USA. Ne však, že by tato kniha byla pro mě v tomto ohledu směrodatná.

Většina z příspěvků i zážitků autorky je milá a úsměvná. Bohužel ale procento toho, co mě skutečně pobavilo a přimělo k zasmání, je velmi malé. I když jsem knihomol a nebyl jediný příspěvek, který bych nepochopila, ty které mě skutečně pobavily a nějak se mi vryly do paměti, bych spočítala na prstech jedné ruky. A to je sakra málo. Na tu méně zábavnou omáčku okolo člověk skoro zapomene. Obsah je tedy spíš průměrem, a jelikož první díl má o něco nižší hodnocení, jsem ráda, že jsem si koupila jen druhý díl.

Obálka knihy je krásně graficky zpracovaná, tvrdá vazba je správnou volbou, protože je kniha tenká a v měkké by se brzy asi krčila a ničila. I uvnitř najdete ilustrace dokreslující hlášky a zážitky, někdy jsou však vtipnější než samotný text. Bylo to pro mě docela zklamání, protože jsem se skutečně těšila, jak se nasměju. Mám však ve své sbírce mnohem lepší a vtipnější knihy, co zvednou náladu lépe a rychleji. Bude to asi takový nouzový kamarád do nepohody, víc v tom však nevidím.

Anotace
Myslíte si, že vás po přečtení prvního dílu už nic nepřekvapí? Tak to se pěkně pletete. Přichází další nálož podivností, které jsou lidé schopni pronést; od "Zabil Harry Potter Hitlera?" až po "Můžeme si u vás v obchodě zahrát kriket?" Druhý díl přináší hlášky z knihkupectví (a taky knihoven!), ale i z autogramiád Divných hlášek. Některé minipříběhy vás možná trochu vyděsí a zarazí, ale všechny vás zaručeně rozesmějí. Vnořte se s nimi do knihkupecké džungle a žasněte společně s knihomoly a knihovníky z celého světa.

Další divné hlášky z knihkupectví


Moje hodnocení: Kniha pro mě byla průměrná, žádné nadšení se nekonalo. I když tvrdím, že je fajn mít po ruce knihy podobného rázu, k rozveselení či zvednutí nálady, vím o mnoha lepších. Například Odposlechnuto v Praze, Plížením vpřed, nebo třeba Aristokratka. Je skvělé, že se kniha věnuje tématu knih a lidem kolem nich, není to však nic světoborného. První díl si možná půjčím v knihovně, abych mohla porovnat, zda celkové hodnocení třeba na Databázi knih sedí, ale kupovat rozhodně nebudu. Jsem ráda, že jsem si jí přečetla, docela i že jí mám, ale vypovídací hodnota není nijak vysoká. Nejlepší je její grafické zpracování, to se mi skutečně velice líbí. Proto hodnotím průměrným hodnocením - tedy 3 hvězdičkami.

středa 17. července 2019

Nová kniha Neala Shustermana + já

V pondělí jsem dočetla Bez šance od Neala Shustermana a stále jsem si nebyla jistá, zda vydají další díly dystopie. A tak jsem se ihned jala informovat u Knižního klubu, který první díl vydal. K tomu nabádám i vás - další, kteří by si další díl chtěli přečíst v češtině. Možná, když nás bude dost, začnou nad překladem uvažovat. Zatím tomu tak není, jak se mi dostalo v odpovědi:

Vážená paní ****,

vydání dalších dílů série Unwind Dystology zatím neplánujeme.

Od autora máme v přípravě nový titul Dry, který by měl vyjít na podzim 2019.


S přáním příjemného dne

M**** C****
Zákaznický servis

Nádražní 896/30, 150 00 Praha 5
info@knizniklub.cz | www.knizniklub.cz

296 536 662 (po-pá 8:00-20:00)


Jak můžete vidět z odpovědi pracovnice zákaznického servisu - zatím neplánují vydání dalších dílů. A my můžeme tu situaci změnit, stačí se zajímat a trošku přitlačit. Když nás bude dost, můžeme společně něco změnit. Email, který můžete k dotazu či apelu použít je info@knizniklub.cz nebo na stránkách www.knizniklub.cz v sekci Kontakt je kontaktní formulář. Ten jsem použila i já, protože je propojený s vaším uživatelským účtem a není tudíž třeba kromě dotazu nic o vás vyplňovat.

Prostě se z Neala Shustermana stal jeden z mých nejoblíbenějších autorů a prostě bych ráda měla jeho série kompletní. To se mi prozatím podaří jen v originále - v angličtině. Ale k tomu jsem se vyjadřovala více v recenzi, která vyjde snad brzy.

Další informací je pro mě novinka a to vydání dalšího jeho díla s názvem Dry = neboli česky Sucho. Měla by to být standing alone kniha - tedy žádná série, prostě jen samostatná kniha bez pokračování. Za to jsem svým způsobem ráda, protože kdyby se někdo rozhodl, že zase další díly nejsou rentabilní, už bych byla asi docela vzteklá. A fakt asi musela se svou angličtinou něco udělat. Kniha Sucho by měla vyjít 2.9.2019, už se nemůžu dočkat, podle mě to bude pecka.

Jen jsem vám takovou drobnou vsuvkou chtěla říct, co se chystá a že se vydání nemůžu dočkat. Kniha vyjde u nakladatelství Yoli a já doufám, že neudělají stejně jako u Smrtky měkkou vazbu, protože si knihy zaslouží pevnou. Vracíte se k nim často a po několikanásobném čtení je paperback přeci jen náchylnější ke zničení.

Přikládám ještě českou anotaci z webu DK:

VŠICHNI SI BUDOU PAMATOVAT, KDE BYLI, KDYŽ VYSCHLY VODOVODY. Sucho - nebo Bezvodí, jak tomu všichni říkají - už trvá nějakou dobu. Život se proměnil v nekonečný seznam zákazů: nezalévejte zahrady, nebuďte dlouho ve sprše, nepodléhejte panice. Jenže teď už žádná voda nezbývá.

Alyssina poklidná ulice na předměstí se najednou propadne do válečné zóny plné zoufalství a násilí. Když se její rodiče nevrátí domů, musí dát dohromady skupinu osob, které by se za normálních okolností asi nepotkaly, a zahájit pátrání po vodě. Každý z nich bude muset učinit neskutečná rozhodnutí, aby přežil.

Dry
po kliknutí se dostanete na goodreads.com a informace o originálu knihy


Když budu ještě reagovat na můj "fňukací" článek o tom, jak nic nestíhám a začínám být vyčerpaná. Snažím se skloubit všechny věci dohromady, ale prostě na to asi nemám buňky či nevím. Proto pokračuji ve "fňukání" i teď. ☺
V pondělí jsem měla krizový den, kdy jsem po cestě z práce dostala takovou svalovou třesavku, že jsem měla problém se z metra dostat autobusem domů (normálně mi to trvá kolem 10 minut). Ploužila jsem se půl hodiny, všechno mi pořád padalo z rukou a doma jsem si musela ještě uvařit jídlo. Já vím, že mi tělo dává najevo únavu, jenže řešení jsem doteď nijak neviděla.
Ale po dlouhé době mám před sebou úplně volný víkend. Dva dny jen pro mě, přítel mi zítra bohužel odjíždí sám k jeho mamce pomoct jí na zahradě a s chlapskými pracemi. Přikázal mi být doma a odpočívat, že s ním jezdit nemám. Postaral se mi o přísun knih, dnes mi ještě nakoupí jídlo a já tedy jen odpracuji čtvrtek a pátek a pak až do nedělní noci (vrací se kolem 23:00) mám vše jen pro sebe. Jsem mu za to fakt moc vděčná a doufám, že mi to pomůže.

To je asi vše, co jsem měla v plánu vám říct a jelikož volný víkend nemůžu jen proflákat, chystám pro vás dva recepty, konečně chci nafotit další nákupy na Aliexpress, protože sepsané už to nějakou dobu mám. Ale dokopat se k fotografování? To ne.

Přeji vám nádherný prostředek týdne i jeho zbytek, užívejte léta a mějte se rádi,
Vaše TLC

pondělí 15. července 2019

Stačí jen chtít - Joelle Charbonneau

Kniha, na kterou jsem se neskutečně těšila a dlouho čekala v mé sbírce, až se na ní dostane řada. Už když vyšla, věděla jsem, že si jí jednou přečtu. Je totiž dost porovnávaná s knihou Erebos od Ursuly Poznanski (má velmi oblíbená kniha) a já se těšila, až budu moci sama porovnat, která je lepší.

Název: Stačí jen chtít
Název v originále: Need
Autor: Joelle Charbonneau
Překlad: Alžběta Kalinová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 272
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-3124-8


Kaylee žije v Nottawě ve Wisconsinu a její kamarád Nate s ní tráví mnoho času, její bratr je těžce nemocný a nedaří se nalézt dárce ledviny, který by mu zachránil život. Jednoho dne jí však seznámí s novou sociální sítí pro žáky jejich střední školy s názvem NEED. Je to jednoduchý princip - po přihlášení stačí zadat své přání, ať je jakékoliv a pak jen splnit úkol zadaný NEEDem. Vše je naprosto anonymní v rámci NEEDu, který chrání své uživatele a navíc v pravidlech upozorňuje samotné uživatele, aby nesdíleli nic z prostředí Needu s ostatními. Úkoly se zpočátku zdají být absolutně neškodné - přenést krabičku, napsat vzkaz, vyměnit či donést něco někam. Když ale tyto úkoly mají svou první oběť, Kaylee si spojí fotografie z NEEDu s vraždou a pokusí se kontaktovat policii. To je samozřejmě v rozporu s pravidly a tak jí také neprodleně přichází upozornění na možnost zrušení účtu. Jenže když se objeví i další mnohem horší fotografie na zdi sociální sítě, které ukazují, co vše jsou mladí lidé schopni, musí znovu jednat. Dech jí vezme varování od spolužačky, že policie má důkaz o jejím zapletení do vraždy a tak utíká. Její matka odjela s bratrem pryč, aby byl v klidu a tak je na vše sama. Nebo ne?



Zarazila mě čtivost hned od začátku, i přes docela nahuštěný text a menší písmena, děj rychle ubíhal. Dostala jsem se do děje a pořád chtěla vědět víc. Všemu navíc dodává ještě rychlý spád událostí, autorka se s ničím nemaže a přidává dál a dál. Takže vás to pohltí a nepustí, prostě musíte v příběhu stále pokračovat. Rychlý vývoj je ke konci skutečně nepředvídatelný, ačkoliv obvykle dokážu odhadnout, kam se příběh pohne a alespoň lehce, kdo za tím vším stojí, tady jsem byla úplně mimo. Vzalo mi to dech a rozuzlení jako takové u mě způsobovalo stavy "zkamenění" s otevřenou pusou.

Vysvětlení na závěru je dostatečné, i když ne dokonalé. Co mě ale malinko štvalo, byla až nemístná vyspělost hlavní postavy Kaylee. Nikdo jiný se nechoval tak moc rozumně, ale zároveň nepochopeně. To jediné mi tam dávalo opravdu smysl - její bezmoc, když jí nikdo nevěřil a výčitky vůči svým minulým činům. Jinak je to obyčejná mladá holka, která má občas rozumu na třicet / čtyřicet let.

Podobnost s Erebosem je hlavně na začátku na první pohled jasná. Netvrdím, že by se mi to kvůli tomu nelíbilo, ale místy to na mě působilo jako ohraná písnička. Nic neříkající úkoly zadané sociální sítí, které každý zvlášť nepůsobí nijak špatně, ale dohromady má čtenář možnost si mozaiku sestavit. Hlavní rozdíl oproti Erebosu vidím ve zhoršování se náročnosti úkolů, kdy začne docházet i ke krvavým jatkám. Zde jsou děti již prostě starší, a jakmile se natrefí na nějakého skrytého psychopata, trestné činy jsou na světě. I když už dost srovnávání, každá kniha je originál a i když mi přijdou podobné, pocity jsem měla z každé knihy jiné.

Ono je celkově docela těžké zhodnotit knihu z více úhlů. Venkovní podoba nic moc - paperback s ne příliš kvalitními deskami. Jsou dost měkké a rychle se zohýbají, papír je můj nejoblíbenější a to žlutý hrubý. Obálka je zpracovaná hezky s profilováním, takže ideál pro ty, co knihu i rádi osahávají. Menší písmo s hustším textem je trochu v rozporu s cílovou skupinou, ale není to žádná velká překážka.

Za to uvnitř najdete úžasný a strhující příběh, který vás jen tak nepustí. Po přečtení však nebudete mít potřebu si knihu hned zopakovat, jako to mívám u podobně dobrých knih, což mě docela překvapilo. Myslím, že hlavním problémem bude to překvapení, které se těžko zopakuje, protože to se zapomenout nedá. A nejlepším bylo po dočtení to prozření a pochopení poselství, které obsahuje. Musím říct, že to sice provází celou knihou, ale v závěru při pochopení všeho toho dění, vás zasáhne jako blesk z čistého nebe. Je to velmi silný zážitek, který donutí k opravdovému zamyšlení.


Anotace
Městem Nottawa se jako lavina šíří nový fenomén. Sociální síť s názvem NEED nabízí svým uživatelům vše, co chtějí mít. Chceš nový iPhone nebo lístky na koncert se vstupem do zákulisí? Výměnou za drobný úkol ti NEED tvé přání splní.
Kaylee Dunhamová ví, co chce. Potřebuje získat novou ledvinu pro nemocného bratra. Nevěří, že by jí nějaká sociální síť mohla pomoci, ale rozhodne se, že to zkusí.
Až po té, co zadá svůj požadavek, si uvědomuje, jak vysokou cenu bude muset zaplatit. Úkoly, které síť za splnění jednotlivých přání vyžaduje, totiž s přibývajícím počtem uživatelů nabírají na nebezpečnosti.
Dokáže Kaylee odhalit, kdo NEED stvořil, a zastavit ho dřív, než zničí celé město?

Stačí jen chtít


Moje hodnocení: Je to moc hezky napsané, takové napínavě strhující. Není to ani nijak složitě psané, protože hlavní cílová skupina jsou mladší čtenáři. Proto je nejen jazyk, ale i věty spíš jednoduché, lehce pochopitelné a o to víc se čtenář může soustředit na pozadí a přemýšlení o samotném příběhu. Nečekala jsem, že se mi bude příběh tak líbit. Na druhou stranu to nebylo nic, co bych si toužila přečíst znovu. Ten okamžik překvapení, který jsem zažila na konci a který to vše dovedl na vyšší úroveň, už se opakovat nebude. To se zapomenout nedá. Proto je mé hodnocení jen 4 hvězdičky.

pátek 12. července 2019

Ovšem - Karel Kovář (Kovy)

Dlouho jsem se těšila, až se pustím do knihy od Kovyho. Mám ho moc ráda - sleduji jeho youtubové kanály i IG. Je to mladý rozumný člověk, který se nebojí vystoupit proti tomu, co se mu nelíbí a sdílet to s ostatními. Tím je i varovat - bojoval proti šmejdům, nebankovním půjčkám, narušování a připravování se o soukromí na sociálních sítích a mnoha dalším tématům. A byla jsem zvědavá, co najdu v knize.

Název: Ovšem
Autor: Karel Kovář alias Kovy
Rok vydání: 2017
Počet stran: 222
Nakladatelství: BizBooks
ISBN: 978-80-265-0698-0


Zde je velmi těžké obsáhnout, o čem vlastně kniha byla. Její název totiž vypovídá vše již dopředu - je o všem. Kovy zde začíná od dětství a od toho, co ho k natáčení videí, skečů a parodií přivedlo. Sdílí s námi vlastně to největší soukromí a vzpomínky, co člověk má, jeho dětství a zážitky z dětství. Toho si moc vážím, že se nebál nám ukázat, jak to vlastně všechno začalo. Ono každá taková informace nám pomůže, abychom ho jako tvůrce lépe pochopili.

Jak jsem již zmínila, sleduji ho opravdu již delší dobu a vážím si jeho práce. Je důležité, aby lidé jako on působili na mladší generaci a snažili se předat to správné, stejně jako seznámit je s úskalími dnešní doby. Ale toto v knize nenajdete. Jak totiž sám název napovídá - je kniha prostě o všem.

Je věnována čistě jeho osobnosti a osobě. Od dětství, přes jeho záliby a charakteristiku osobnosti, přes zamilování se do cestování a začátky jeho práce na YouTube, až k niternějším odhalením a dokonce se s námi podělí i o své ne příliš příjemné zážitky. Máme šanci nahlédnout do jeho světa a duše. Knihu psal na dovolené v USA a i ta atmosféra se v knize rozhodně odráží.

Nezanedbatelnou součástí knihy jsou ilustrace, fotografie a především jeho vlastní básně. Ty na mě zapůsobily hodně, protože perfektně sedí k jeho vyprávění, jsou opravdu krásné. I fotografie z dětství jsou úžasné a dost mi připomínají ty mé (i když jsem o pár let starší), ale devadesátá léta jsou devadesátá léta. Když se to tedy vše smíchá dohromady, vychází z toho jenom to nejlepší. A to také bylo.

Kniha je v tvrdé vazbě s nádhernou fotografickou obálkou. Bonusem je i pevný lesklý křídový papír. Sice ho primárně nemusím, ale to platí o beletrii, ke knihám podobného rázu to perfektně sedí především proto, že jsou tam fotografie v hojném počtu. Je vidět, že si Kovy na fyzické podobě knihy dal záležet a za to jsem mu vděčná. Díky knize máme perfektní příležitost ho mnohem lépe pochopit a porozumět mu.


Anotace
Ze života za kamerou. Bez filtrů. Bez scénáře. O všem. Ve sbírce osobních příběhů, básní a fotek sdílí Karel Kovář cestu obyčejného kluka z malého města, jehož život se během pár let otočil doslova vzhůru nohama. Od téměř idylického dětství, přes komplikované dospívání a tragikomické vztahy, až po budování kariéry na YouTube a smíření se se svou identitou. O stránce života, která byla důsledně skryta. O rodině a snaze zůstat sám sebou. O slzách smutku, štěstí a hlavně smíchu, protože toho není nikdy dost... Jednoduše o všem!

Ovšem


Moje hodnocení: Jsem hrozně ráda, že jsem si knihu koupila a přečetla. Určitě se k ní někdy ráda vrátím a třeba si jen prolistuji a připomenu určité důležité momenty, které vedly k tomu, že je Kovy takový, jaký je. Samozřejmě, že ho v osobní rovině neznám, ale ráda bych ho jednou poznala a třeba si s ním i popovídala. Kniha je krásným okénkem a také dokazuje to, že je důležitou součástí mé mladší generace. Když 22letý mladý muž má možnost vydat knihu o sobě, nemůže to být žádný nýmand. Doufám, že za pár let, možná desítky let, vyjde pokračování. Za mě jednoznačně plný počet bodů - 5 hvězdiček a doporučuji jak lidem, kteří ho znají z online světa delší dobu, tak i těm, kteří se s ním teprve seznamují. Rozhodně to není knížka čistě pro skalní fanoušky.



pondělí 8. července 2019

14-14 Přátelství napříč staletími - Silène Edgar, Paul Beorn

Kniha primárně určená pro děti a mládež, ale to téma mne tolik zaujalo, že jsem si jí koupila a s radostí se do ní pustila. Přeci jen to není přímo cestování časem, ale komunikace mezi staletími. To přeci nejde jen tak přejít.

Název: 14 - 14 Přátelství napříč staletími
Název v originále: 14-14
Autor: Silène Edgar, Paul Beorn
Překlad: Světlana Ondroušková
Rok vydání: 2017
Počet stran: 210
Nakladatelství: CooBoo
ISBN: 978-80-7544-288-8

Jsou to dva třináctiletí mladíci a mají ještě k tomu dost podobná jména - Adrien z roku 2014 a Hadrian z roku 1914. I když mezi sebou mají nejspíš nějaké vzdálené rodinné pouto, protože stejné příjmení se v jejich rodinách vyskytují a navíc žijí pár kilometrů od sebe. Avšak přesně sto let je dělí od sebe. Oběma se před domem objeví staré poštovní schránky a shodou okolností oba dva maminky nutí k dopisování se vzdáleným bratrancem. Chvíli to trvá, ale najdou si k sobě cestu. Nakonec však objeví i záhadu, která je od sebe dělí a Adrian se snaží svého kamaráda Hadriana přesvědčit, aby se odstěhoval pryč, protože vypukne 1. světová válka. Mimoto mají samozřejmě oba dva své vlastní životy, starosti i strasti a snaží se vzájemně podporovat a pomáhat si. Jejich diametrálně odlišné světy je vzájemně fascinují, ale problémy mají obdobné - rodiče, první lásky i nepřátelé. Podaří se jim oběma ovlivnit si navzájem životy natolik, aby změnili minulost a tím pádem i budoucnost?



Je neskutečné, že mě kniha "pro děti" tak strašně moc bavila. Chytilo mě to hned od začátku, a i když to není nijak rozsáhlá kniha, dávala jsem si na čas, abych postupně objevovala oba dva světy - 1914 i 2014. Na knize je krásně vidět, že dokonalá spolupráce dvou autorů ve dvou dějových liniích, může vést k perfektní souhře a splynutí. Lehce staromódní a naivní chování Hadriana a protipól k tomu je suverénní, občas přidrzlý Adrian, který má však velký smysl pro spravedlnost a nikdy neváhá pomoci. Myslím, že pro děti to musí být strhující příběh, když dostal i mne. Ono čím více se noříte do příběhu, tím víc vás to pohltí.

Text a celkový jazyk je samozřejmě přizpůsoben mladší cílové skupině. Je tedy velmi jednoduchý, žádná složitá souvětí ani náročné výrazy. Žádné skryté smysly ani filozofické myšlenky tam nehledejte. Jenže tady ta jednoduchost prostě patří. Neberte to však tak, že se jedná jenom o holé krátké věty. Vůbec. Je to milé, příjemné a hlavně je z toho cítit spousta citu - ano, je vidět, že jeden z autorů knihy je žena. Vývoj postav je také zajímavý, protože zde pokrok opravdu vidíte i na pár stránkách (oproti některým obsáhlým knihám je zde vývoj opravdu vidět). Při četbě mě navíc moc potěšilo grafické zpracování, hlavně tedy psané dopisy, kdy i každý z chlapců má svůj font a typ písma. Úžasně propracované do nejmenších detailů.

Závěr mi upřímně vzal dech, protože jsem to nečekala. Nejen, že tam byly zodpovězeny prakticky všechny otázky, co se vám během čtení příběhu v hlavě urodily, ale k tomu všemu byl ještě bonus v podobě magického spojení napříč staletím. Opravdu a skutečně jsem se tedy dojala a docela hodně Celý příběh se tedy odehrává ve Francii a i jména jsou tomu přizpůsobená. Historická fakta zmiňovaná v knize a týkající se 1. světové války jsou (co sama znám a vím) skutečná a správně použitá. Nejen tedy v knize, ale je tam i praktická ukázka na Adrianovi, jak moc může přátelství přes dopisy ovlivnit jeho reálný život.

Kniha má tvrdou vazbu, což je vzhledem k cílové skupině nutností. Paperbacky u náctiletých dopadají většinou špatně a to dost velkou rychlostí. Rozměry jsou menší, zato se ale hezky drží při čtení a ta obálka? Ta je dokonalá. Miluji kombinaci matných a lesklých prvků. Když jedete prstem po deskách a cítíte, jak se vám to při dotyku mění ze "semišového" pocitu na "lakovaný". Je to velmi příjemné a také to skvěle vypadá.

Anotace
Hadrien a Adrien jsou dva třináctiletí kluci, kteří od sebe žijí jen pár kilometrů ve Francii. Mají problémy ve škole, doma a i s dívkami - jako většina kluků jejich věku. Jen jedna věc je od sebe dělí: Hadrian žije v roce 1914 a Adrien v roce 2014. Jejich osudy se záhadně propojí, když si začnou psát dopisy. Myslí si, že píšou jenom vzdálenému bratranci, a vůbec netuší, že jejich dopisy putují časem. Když si Adrien uvědomí, že Hadrien žije před sto lety, rozhodne se ho varovat - blíží se první světová válka a jeho kamarád se musí za každou cenu ukrýt.

14-14 Přátelství napříč staletími


Moje hodnocení: Z knihy jsem opravdu nadšená, nečekala jsem to a proto mne to velmi příjemně překvapilo. Doporučuji knihu jak mladším, tak starším čtenářům. Je příjemné se ponořit do přátelství třináctiletých kluků a prožívat s nimi vše běžné i nadpřirozené. Je to skvělá oddechovka, která vás na konci dostane. Tedy doufám, protože já řvala jako želva. Nádhera, jedním slovem perfektní ze všech možných úhlů. Nemůžete se tedy divit, že hodnocením je plný počet - 5 hvězdiček.



čtvrtek 4. července 2019

Prázdniny? A kde?

Již delší dobu na mém blogu vychází pouze články v podobě recenzí na knihy. Žádné recepty, nákupy, nebo příběhy ze života. A myslím si, že máte právo vědět proč.

Kdo sem nějakou dobu chodí, ví, že pracuju jako ekonomka (postaru hospodářka) a učitelka na jedné pražské základní škole. Ne však klasické, ale dalo by se říct "bývalé praktické škole". Tudíž by to mělo být tak, že začnou prázdniny a mě začne nejkrásnější učitelské období z roku. Opak je ale pravdou, protože jako hospodářka musím nejprve zvládnout pololetní účetní uzávěrky, a ty jsou do 20.7. Navíc poslední dva či tři týdny školního roku jsou nejnáročnější, protože každý něco řeší, něco chce, vrací se klíčky od skříněk, učebnice, uklízí se a navíc nám tu začala vnitřní rekonstrukce stropů. Cesta do práce mi trvá hodinu a stejně tak dlouho i ta z práce (logicky a samozřejmě).

Když dáte tohle všechno dohromady, k tomu přičtete ještě moje aktivity ohledně rekonstrukce mého domku, starání se o domácnost a snahu věnovat se rodičům - ano občas si přijdu, že by bylo potřeba se naklonovat. Volný den jsem neměla už ani nepamatuji, pracuji i ve volných dnech z domova (to co prostě z domova zvládnu - emaily, tabulky atd.). Navíc se situace ne a ne zlepšit. Zítra se musím postarat o domácnost a ještě něco málo udělat do práce, i přesto že je svátek, v sobotu má tatínek oslavu pro kamarády a já budu dělat řidiče. V neděli doufám, že si najdu trochu klidu a odpočinku, abych zvládla příští týden v práci.

Nemluvě o počasí, které mi vše zařizování po Praze jen a jen ztěžuje a také o nemožnosti se umýt jako normální člověk, protože nám doma 10 dnů neteče a ještě nepoteče teplá voda. Nejen pro údržbu potrubí, ale hlavně kvůli stavebním pracím v okolních ulicích. A totéž nás čeká ještě v srpnu. Cítím se docela dost vyčerpaně a docela se obávám, jak tento maraton zvládnu. Ono to fakt trvá už nepřetržitě víc jak měsíc.

Je totiž teprve první týden v červenci a já tu minimálně tři další budu muset vydržet. Jenže si to moc neumím představit, víkendy jsou zabité prací na baráčku a přes týden chodím domů jako polomrtvý zombík. Představa tedy, že ještě doma něco kutím, je pro mě nereálná. Jsem tak akorát ráda, že si zvládnu sem tam něco přečíst, než upadnu do říše snů. Jenže co s tím?

Zatím se mi nepodařilo najít řešení, jak to zvládat, neklonovat se a ještě odpočívat. A do té doby změna asi zatím nepřijde. Okruh čtenářů se mi tedy asi nijak moc nerozšíří a nejspíš ani nic jiného, než recenze přibývat nebude. Jsem ráda, že aspoň ty sem zvládám pravidelně psát a vydávat. I když ne vždy se mi to podaří.

Budu moc vděčná, pokud mi zachováte přízeň i tak a třeba v druhé polovině prázdnin nastane menší zlepšení. Mám v plánu alespoň týden dovolené, a i když nikam nepojedeme, ráda bych si doma odpočinula a trochu se věnovala sobě a svým zálibám.

Mějte nádherné léto, buďte na sebe opatrní a užívejte si krásné slunečné dny,
Vaše stopadesátiprocentně nasazená Šárka ☺

pondělí 1. července 2019

Metoda 15/33 - Shannon Kirk

Dlouho jsem čekala, než se kniha v knihovně uvolní a bude k dispozici. Nedávno se mi povedlo jí ukořistit a tak netrvalo dlouho a hned jsem se do ní pustila. A je fakt, že to je úplně něco jiného, než jsem čekala.

Název: Metoda 15/33
Název v originále: Method 15/33
Autor: Shannon Kirk
Překlad: Petr Červený
Rok vydání: 2017
Počet stran: 240
Nakladatelství: Omega
ISBN: 978-80-7390-570-5

Šestnáctiletá dívka tají před rodiči těhotenství. Její mozek je geniální, dokáže zapínat a vypínat emoce, racionálně přemýšlet a kalkulovat, prostě hříčka přírody. Cestou do školy jí však unesou a drží jí jako chovné zvíře. Chovají se k ní hrozně, ale neubližují jí, protože potřebují její dítě - živé. Od začátku bojuje s představou, že jakmile porodí, zabijí ji a hodí do lomu. Od prvního dne začíná pozorovat svého únosce, který si díkybohu potrpí na přesné rituály. Vše do posledního milimetru a včetně každého únoscova pohybu bude hrát roli v její cestě na svobodu. Během té doby detektiv FBI Liu hledá stejně unesenou dívku Dorothy. Mají mnoho stop a tak se jim celkem rychle daří dostat únoscům na stopu, o Lise však nemají zatím potuchy. Ta zatím s rozvrhem a seznamem položek plánuje svůj útěk a zároveň hrozivou pomstu.




Je těžké sepsat děj této knihy tak, abych nevyzradila nic, co by mohlo být pro budoucí čtenáře jako spoiler. Proto je samotný výčet děje knihy tak krátký. Více si opravdu budete muset přečíst a myslím, že většina z vás litovat nebude. Jako první mě na knize zaujala obálka s nápisem "Myslel si, že ona je obětí. Netušil, že je to on, kdo se musí bát." Už to samo o sobě mi dost napovědělo, jak se bude asi příběh vyvíjet. Když jsem se do příběhu pustila, zarazilo mne malé písmo textu, který však docela rychle utíkal. To se obvykle vylučuje.

Druhá věc, kterou obvykle nemám ráda, jsou dvě dějové linie a střídání vyprávění postav. Zde se střídá Lisa a Liu, nepravidelně a bez náznaku. Obě linie mě však dost bavily a proto i zde nemohu říct nic proti. Samotné řazení kapitol mi zde přišlo malinko nesmyslné, protože ne vždy koresponduje konec kapitoly s vystřídáním dějových linek. Někdy tedy dvě nebo tři kapitoly vypráví Lisa a pak zase několik Liu. Přijde mi to škoda, protože jistá pravidelnost dává knize jistotu, ta mi zde chybí.

Jako román to bylo velmi zvláštní vyprávění, protože jako čtenář jsem měla chvílemi pocit, že čtu vyprávění skutečné osoby, která to zažila a vším si prošla. I když jsem se snažila přesvědčovat, že to tak není a je to jen fikce, ne vždy se mi to dařilo. Několikrát jsem si pro jistotu vše i googlila, abych měla jistotu. A protože jsem v poslední době četla hodně výčtů děsivých událostí a vyprávění hrozných zážitků, tohle mi přišlo trochu jako slabý odvar. I když do hlavy Lise bych se dostat nechtěla. Její genialita, neskutečné oproštění od okolního světa, racionální a logické uvažování, kombinace a chování na úrovni robota - opravdu neuvěřitelné.

S tím samozřejmě úzce souvisí i pasáže odborného výčtu a popisu. Nebylo ho sice vzhledem k Lisiinu myšlení moc, ale bylo to tam a to byla neskutečná nuda. Drobné písmo tyto pasáže malinko zhoršovalo, nebylo to však nijak markantní. Celkový rozsah knihy není velký, ale tím, že je kniha fakt ve většině docela čtivá, nepřijde to tak a najednou jste na konci.

Závěru, když už jsem ho zmínila, se chci věnovat trochu více. Ono je to docela překvapení, když se vám příběh rozuzluje ve dvou třetinách knihy. Když jsem do té části přišla, říkala jsem si, co bude asi tak dál. A bála jsem se, že se ukoušu nudou. Nestalo se. Příběh byl sice vyřešen, ale následky byly ještě zajímavější. A toho si moc cením - úplně uzavřený konec s odpověďmi na všechny otázky. Prostě perfektní.

Anotace
Představte si bezmocnou, šestnáctiletou, těhotnou dívku, kterou právě někdo unesl z domova a naložil do špinavého auta.
Jenže: dívka je sociopatka, má IQ na hranici geniality a je to skvělá manipulátorka. Od první chvíle únosu touží po dvou věcech - ochránit své nenarozené dítě a nemilosrdně se únosci pomstít. Promyšleně a s klidnou hlavou kalkuluje a čeká na správný okamžik k útoku.
Tento thriller je o tom, co se stane, když oběť je stejně bezcitná jako únosce. Příběh plný zvratů vede k zamyšlení, kdo je tu vlastně oběť a kdo agresor.
Fascinující psychologický thriller mladé americké autorky vychází ve 20 zemích a získal několik ocenění, například National Indie Excellence Award (2015) nebo School Library Journal's nejlepší kniha pro dospívající mládež za rok 2015.

Metoda 15/33

Moje hodnocení: Kniha pro mě byla lehce naprůměrná, ale žádné velké nadšení se nekonalo. Rozhodně se ke knize vracet nebudu a upřímně docela chápu, že má na Databázi knih hodnocení jen 64% - prostě lehký nadprůměr. Označení bestseller, pod kterým u nás kniha vyšla, mi nepřijde oprávněné. Ve světě je to sice velmi populární a i oceněná kniha a je možné, že u nás ztratila dost ze svého kouzla díky překladu. Ale ruku na srdce, opravdu to není žádná pecka. Pro lidi, co chtějí odpočinkovou knihu a mají rádi thrillery, mohlo by je to bavit. Jeto velmi netradiční obrat a výměna rolí únosce vs. oběť. Proto za mě jsou to 4 hvězdičky a ani o chlup víc.