Šunka je potravina, kterou znají všichni a většina domácností jí má stále v lednici. Je to vhodná potravina na slanou snídani, svačinu do školy či práce, jako doplněk na pizzu k obědu, na odpolední svačinu i na chleba k večeři. Jak si však vybrat tu správnou, která má to, co potřebujeme. A hlavně aby si z ní tělo vzalo to, co má a potřebuje a k tomu žádné dodatečné nepotřebné a škodlivé věci.
V první řadě si musíme ujasnit, z jakých surovin se musí šunka skládat - jde o maso, sůl a cukr (jako konzervant) a koření. Nejčastěji se používá vepřová kýta, ale máme šunky i krůtí či kuřecí. O druhu masa rozhoduje především druh přípravy šunky a ty jsou tři - vaření, uzení a sušení.
První si rozebereme v rychlosti sušené šunky, protože ty se konzumují minimálně, jde totiž například o parmskou šunku a jí podobné hlavně z oblastí Francie, Itálie a Portugalska. Kus masa se nasolí mořskou solí a poté se suší velmi dlouhou dobu, kdy je maso solí konzervováno a ztrácí vodu. Tyto šunky mívají vyšší obsah soli i tuku, protože se suší i s kůží a tukovou vrstvou. Většinou se jedná o cenově dražší šunky a je to spíš pochoutka na příležitostné vychutnání a rozhodně ji nedoporučuji k častější konzumaci ani pokud nemáte s postavou problémy. Nadměrné množství sodíku zatěžuje játra.
Dalším druhem je uzená šunka, zde jde hlavně o pršut, Schwarzwaldskou šunku a jím podobné z oblastí Německa a alpských oblastí. Šunka se udí při nižších teplotách delší dobu a hlavní roli hraje výběr druhu dřeva, ze kterého vzniká kouř k uzení. Jde opět o cenově dražší šunky, které si člověk nekupuje na odpolední svačinu a navíc má taktéž docela vysoký obsah soli i tuku. Na denní konzumaci je tedy naprosto nevhodná.
Posledním a nejrozšířenějším druhem je vařená šunka. V několika případech se pak kombinuje vaření a uzení - například Pražská šunka, která si nejprve poleží v láku, poté se uvaří a nakonec se ještě vyudí. A zde je důležité si už hlídat, co vše obsahuje vámi vybraná šunka:
1) Je nutné, aby obsah masa byl nad 90% - pokud je nižší, je velká pravděpodobnost, že si kupujete předraženou vodu, případně škroby a mouky, které nemají v šunce nic pohledávat. Pro tělo jsou tyto složky spíše zátěží, jsou v nejjednodušší formě a nemají žádné výživové hodnoty a právě z těchto věcí jde váha nahoru. Více v článcích o tom, jak funguje tělo a co a jak ho ovlivňuje.
2) S obsahem masa hlídejte i obsah tuku - pokud chcete shodit nějaký ten kilogram, držte se hranice 5g na 100g a okolo něj. Například Pražská šunka může mít i 12% (tedy 12g tuku na 100g výrobku). Pokud na ní máte chuť, jednou za čas si ji dopřejte, ale nekonzumujte ji denně. U kuřecích a krůtích šunek je množství tuku automaticky naprosto v pořádku.
3) Sledujte však i obsah bílkovin. Pokud byste drželi v ruce šunku s 95% masa, 3g tuku na 100g výrobku a obsah bílkovin by byl pod 10g na 100g výrobku (má šunka standart), někde bude problém. Především v tom, že se využívají odřezky nekvalitního masa a tím pádem tělo nedostane to, co potřebuje.
4) Pokud budete sledovat šunky nejvyšší jakosti a vybírat z nich ty, které mají nad 95% masa a pod 5g tuku na 100g výrobku, nemůžete se seknout.
5) Sledujte i obsah špatných Éček. Počítejte s tím, že dusitan sodný je ve všech uzeninách - je to silný konzervant a díky tomu nám šunka vydrží déle jak pár dnů od výroby. Pokud si tedy zakoupíte bezdusitanovou, je nutné ji rychle zkonzumovat, jinak se vám rychle zkazí.
Hlavní úskalí je v pultovém prodeji, kde jsem se již mnohokrát setkala s tím, že mi nebyl personál schopen říct, z čeho se daná šunka skládá. A proto jsem pultový prodej opustila úplně a nakupuji výhradně buď přímo od regionálního výrobce - například na Košíku je složení vždy uvedeno a stačí si vybrat. Ale výborné šunky, které jsou cenově výborně dostupné a ve velkém je nakupujeme, jsme našli v Lidlu.
Jedná se o šunky značky Pikok, která vyrábí šunky s obsahem více jak 90% masa a má i řadu, které je bez konzervantů a fosforečnanů. Ty se však velmi rychle kazí, je nutné sníst celý balíček do 24 hodin od otevření.
Pro názornou ukázku přikládám fotografie z Googlu:
Zde je řada bez konzervantů a fosforečnanů, cena je do 30 Kč za 100g. V akci se dá koupit za 20 Kč. Díky tomu, že má minimum chemických přísad, se však rychleji kazí. Má kratší dobu spotřeby a po otevření je nutné ji skladovat pouze v lednici a maximálně po 24 hodin. Poté začíná zapáchat. Je to vzhledem k jejímu složení logické.
Toto je pak klasická kuřecí či krůtí šunka, která má sice nějaké ty konzervanty, ale výživově je naprosto vhodná a cena v akci je úžasná, bez akce 20 Kč za 100g je také velmi příjemná cena a obvykle mívá 14 dnů - 3 týdny trvanlivost.
Další je naše velmi oblíbená šunka nejvyšší jakosti, zde se jedná o vepřovou šunku, která má lehce vyšší obsah tuku, ale pro zpestření je výtečná, obsah masa má 95% a chuťově je lehce slanější, přítelův favorit.
Poslední jsem vám vybrala farmářskou šunku, která má asi nejvíce tuku z těch, které jsem tu jmenovala, avšak na občasné zpestření či na obložený talíř pro návštěvu je to ideální volba, je moc chutná, také malinko slanější, avšak obsah masa 96% - tomu se nedá odolat.
Jak si můžete všimnout, veškeré šunky, které jsem tu jmenovala, mají v názvu či na obalu "šunka nejvyšší kvality" a to by i pro vás měl být prvotní podnět lépe prostudovat zadní stranu, zda je šunka vhodná a vybírat pouze mezi nimi. Pokud však nemáte možnost nákupu v regionálních obchodech či v Lidlu, můžete sáhnout po Pražské šunce, šunce Zvonařka a podobně, zde si však více hlídejte výše vypsané body, každý výrobce má složení trochu jiné.
Vše je jen o zvyku a systému, stačí nakupovat jen tak, jak stíháte sníst, nekupovat nic moc do zásoby a vybírat si to pravé. Pro ty, co by se chtěli sami pro sebe vymlouvat nebo tak, přestěhovali jsme se a nyní už nemám krám přes ulici. V naší městské části (i když žiji v Praze - na jejím úplném okraji) není žádný klasický obchod - supermarket ani hypermarket. Je tu jeden obyčejný malý krámek s pečivem a minimálním výběrem čehokoliv a jedna vietnamská mini-večerka. Nemám tedy možnost vyběhnout a dokoupit.
A jestli jsem tak pitomá, že zapomen
u, musím jít 10 minut na vlak, jet 20 minut do města, pěšky 15 minut, nakoupit si v Lidlu a zpět to samé - 15 minut pěšky s nákupem a 20 minut vlakem, pak 10 minut pěšky domů. Avšak samozřejmě každý má na výběr, záleží jen, pro co se rozhodnete a věřím, že i v malém krámku na vesnici se dá vybrat či případně domluvit, aby vám od dodavatele vzali to, co potřebujete, když budou mít jistotu, že si to od nich zakoupíte.
Příště se podíváme na další možnosti výběru vhodných potravin a já doufám, že vám tento článek ve výběru šunky pomůže. Jakékoliv případné otázky pište do komentářů nebo do zpráv pro autora, ráda na vše odpovím, poradím nebo si naopak nechám poradit a rozšířit si obzory ;)
