Zimní lidé - Jennifer McMahon

Poslední kniha Čtenářské výzvy na rok 2018 a mám splněno, což už asi víte z pátečního článku. A jsem moc ráda, že to byla zrovna tato kniha, co mi výzvu uzavřela, protože lépe jsem si opravdu vybrat nemohla. a ráda se s vámi o dojmy podělím.

Název: Zimní lidé

Název v originále: The WInter People
Autor: Jennifer McMahon
Překlad: Vladimíra Fonfárová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 328
Nakladatelství: Omega
ISBN: 978-80-7390-261-2

Příběh se odehrává ve více rovinách - jako deník Sáry Harrisonové Sheyové, v současnosti v podání Ruthie a Fawn, kterým se ztratila matka a Katherine, které zemřel nejdříve syn a poté se jí zabil manžel. Nejprve se zdá, že mají pramálo společného, spojuje je však právě Sára a její dům poblíž skály zvané Ďáblův pařát. Sára přišla o tetičku, která jí spoustu věcí naučil a vyprávěla jí o náměsíčnících - mrtvých lidech, které pozůstalí probudili k životu. Bohužel se jí ztratí ze života a nyní žije na stejném místě s manželem a dcerou Gertie, už má za sebou dost špatného, přišla o syna. Životy všech zmíněných se v současnosti propojí právě díky Sářině deníku a realita, se kterou jsou konfrontovány je mnohem horší, než je mohlo vůbec kdy jak napadnout.

V první řadě musím říct, že bylo samo o sobě dost těžké napsat odstavec výše - tedy o čem kniha je, abych náhodou neprozradila nějaký spoiler, nebo více než by bylo zdrávo. A to proto, že zde vše souvisí se vším, deník i současnost na sebe navazují, propojují se a odkazují na sebe. Proto vám nemůžu odkrýt více děje, abych vás navnadila, protože bych spíš prozradila něco, co by mohlo někoho naštvat. Ale možná i proto jsem z knihy tolik nadšená a tolik se mi líbila, protože to vyprávění jde super za sebou, žádné skoky, děj plyne postupně jak má a tím pádem žádné zmatky a žadné přeskakování.

Jazyk mi sedl úplně perfektně, protože se to četlo snadno, žádná složitá souvětí ani výrazy a vše krásně seřazeo a odnačeno - přímá řeč, myšlenky i zážitky, to vše navíc díkybohu bez pravopisných chyb. Kapitoly jsou oddělené a popsané perfektně - oddělení deníku i krásně graficky zpracované, znatelně odděleno vyprávění Ruthie i Katherine. Moc čtivé, skvěle napsané i popisy byly dokonalé a z čeho jsem měla na konci největší radost je to, že veškeré moje otázky byly zodpovězeny, žádné nejasnosti na konec a i když jsem tak trochu tušila, jak to vše bylo a co se stalo, i přesto mě autorka neochudila o moment překvapení tím, jak vše ještě malinko zamotala. Opravdu jsem z toho moc nadšená.

Příběh samotný byl úžasný, čtivý a naprosto ohromující, musím říct, že mě přímo pohltil, běhal mi mráz po zádech, nutilo mě to neustále přemýšlet a nemohla jsem se odtrhnout. Potenciál tématu byl naplno využit, zpracování přímo bravurní. Tuto knihu byla opravdu radost číst. S hrdiny jsem si pomalu okusovala nehty nervozitou a ačkoliv obvykle v MHD dočtu stránku a další nenačínám před výstupem, zde jsem hltala každé slovo a načínala další a další stránky, četla i za chůze.

Autorka je mistryní v navození hrůzy, aniž by k tomu potřebovala silná slova a výrazy či krvavý masakr. Pravá duchařská atmosféra doplněná detailním popisem osob i prostředí je dokonalá. Chytí vás a až do konce nepustí. Jsem moc ráda, že jsem na knihu díky Čtenářské výzvě a těším se moc na další díla této autorky a věřím, že se budu stejně bát a opět mě bude čekat dokonale propracovaný příběh s úžasným nápadem.

Anotace

West Hall ve Vermontu bylo vždy město podivných zmizení a starých legend. Nejzáhadnější z nich je smrt Sary Harrison Shey, která byla v roce 1908 nalezena mrtvá na poli za jejím domem, jen několik měsíců po tragické smrti své dcery.

Nyní, v současnosti, žije devatenáctiletá Ruthie na tomtéž statku se svou matkou Alicí a mladší sestrou. Jednoho rána Ruthie zjistí, že její matka zmizela. Ve snaze najít nějakou stopu prohledává matčinu ložnici a pod podlahou nalézá starý deník Sary Harrison Shey. Ruthie je náhle vtažena do prastarého tajemství a zjistí, že není zdaleka jediná, kdo na tomto statku hledá někoho zmizelého. Ale může být jediná, která tuto stále se opakující historii zastaví.

zdroj

Moje hodnocení: Já nemohu jinak. Kniha mě ovlivnila a pohltila natolik, že si nepamatuji, kdy se toto stalo naposledy. Je to bravurně zvládnutý knižní horor s úžasnou atmosférou zimy (perfektní načasování) a tajemstvím dávných náměsíčníků. Budete se bát, budete si okusovat prsty napětím, budete vše prožívat s hlavními hrdiny a dokud nedočtete, nedá vám to spát. Z tohoto díla jsem opravdu nadšená a jsem moc ráda, že mi kniha neproklouzla. Na takovou nápaditost, propracovanost a dějový spád jsem už dlouho nenarazila a asi jen tak nenarazím. Rozhodně doporučuji a hodnotím samozřejmě plným počtem 5 hvězdiček!

Čtenářský diář 2019

Dnes se podíváme na Čtenářský diář, který už mám sice nějakou chvíli doma, ale ještě jsem se k němu nedostala. Až doteď. Jde stejně jako vloni o diář vydaný knihovnou Jiřího Mahena v Brně a od přibližně června na něj byl objednávkový formulář. Ti, co nemohli či nestihli objednat přes formulář, bylo možné ho získat v soutěži a nebo osobně zakoupit v knihovně. Také na jejich FB stránkách byly v nabídce. Jak je to nyní, to nevím, ale chci Vám ho ukázat, abyste si kdyžtak mohli tento krásný diář objednat na příští rok. A takhle vypadá ten na rok 2019:

Musím říct, že design z minulého roku se mi líbil více, tento má ilustrace jen na přední straně, hřbet a zadní strana jsou jen zelené. Je navíc také o trochu tenčí.

Co mě ale nadchlo je to, že má záložku, jako obsáhlejší kniha nebo denní diáře, takže velké plus oproti roku 2018.

Další věc, která mě naprosto nadchla je výpis přečtených knih, v diáři na letošní rok bylo jen 26 míst na přečtené knihy a to jsem zaplnila k 27.4.2018, zbytek jsem měla nakopírovaný a vlepený, protože nyní jsem na čísle 59. To se změnilo podstatně, protože oproti velkým oknům s 6 knihami na listu tu máme prostou "tabulku", kam si můžeme přehledně zapsat 28 knih na list, tedy celkem 84 knih za rok. Sice nevím, jestli mi to bude úplně stačit, příští rok bych ráda pokořila 100, ale kdyžtak dolepím, v tom mám už praxi ☺

S novým diářem jsem moc spokojená, kromě zmíněných věcí zapracovali i na grafickém zpracování, barevném odlišení víkendů a svátků a celkově se mi vnitřek líbí mnohem více. Grafika na obalu je horší, takže kdyby to šlo, splácla bych oba diáře do jednoho - obal z letošního roku a vnitřek na rok 2019 - bylo by to dokonalé.

Ještě zmíním cenu, pouze za samotný diář zaplatíte 160 Kč, což je super cena. Tato cena by měla být platná i osobně v knihovně Jiřího Mahena v Brně. Při objednání a zaslání poštou zaplatíte navíc 20 Kč balné a 27 Kč poštovné, celkem tedy 207 Kč. A to je pořád skvělá cena, protože za pořádný diář, který však nemusí být dle vašich představ zaplatíte i mnohem víc.

Samozřejmě určitě stojí za zmínku to, že vše je připraveno ve spolupráci s webem Databáze knih, která vymýšlí Čtenářskou výzvu na celý rok, která je součástí diáře. Odkazy máte v Menu v oblíbených, článek o Čtenářské výzvě na rok 2019 vyjde brzy.

Máte ho doma také, nebo používáte jiný typ diáře?

Dvě nevěsty pro císaře - Sigrid-Maria Grössing

Přináším vám po delší době recenzi na knihu faktografickou, zaměřenou na období posledních Habsburků a přesněji dvěma sestrám - Nené a Sisi, z nichž jedna se stala rakouskou císařovnou a druhá zůstala jako odmítnutá nevěsta císaře. Měla jsem jí přečtenou celkem rychle, i když to bylo trochu náročnější čtení. Jdeme se podívat do druhé poloviny 19. století.

Název: Dvě nevěsty pro císaře

Název v originále: Zwei Bräute für einen Kaiser
Autor: Sigrid-Maria Grössing
Překlad: Věra Houbová
Rok vydání: 2002
Počet stran: 224
Nakladatelství: Ikar
ISBN: 80-249-0109-9

Kniha je mapou celého života Sisi (Alžběty) a Nené (Heleny), kterak vyrůstaly na Possi a jaké měly rodinné poměry. Jejich sourozence i období, kdy se Nené měla stát rakouskou císařovnou. Zčásti je to samozřejmě věnované i dospívání Františka Josefa a situací jeho matky Žofie. Vše se láme ve chvíli, kdy si místo Nené císař volí Sisi, jen na základě její krásy a dětské bezprostřednosti. U Sisi je popisováno nejen její utrpení ve zlaté kleci i sobecké chování a sebestřednost, na druhou stranu Nené obrací svůj smutek na bídu a utrpení ostatních, pomáhá kde se dá a lidé si jí zamilují. Po nějaké době odmítnutá nevěsta nachází svůj protějšek, kterým je Maxmilián Antonín Thurn-Taxis. S ním je Helena šťastná a mají spolu mnoho dětí, bohužel život k ní však není milostivý, ona veškerá úskalí snáší se statečností a silnou vůlí a ani to jí neodradí od toho, pomáhat lidem a ústavům, které dělají dobročinnou akci. Sisi se zatím plácá při cestování, nachází sama sebe a straní se nejen svých prvních dvou dětí, ale i manžela. Oběma přichystal osud mnoho ran, jedna si poradit uměla a nesla svůj kříž statečně, druhá se poddala a nehleděla na ostatní. Jedna zemřela násilnou smrtí, druhá nemocí, po jedné truchlila celá Říše, protože odešla jejich císařovna, po té druhé jen blízké okolí, ale o to více.

Na knihu jsem se těšila a odhodlávala dlouho, protože faktografické knihy mi obvykle trvají dlouho přečíst, tato je však výjimkou, měla jsem jí přelouskanou za 3 dny a nijak moc času mi to nezbralo. Kdybych měla volný den o víkendu, byla by to možná i jednohubka. Styl textu je úžasně čtivý i přes to, že je doslova plný informací. Stíhala jsem vše zpracovávat a neztrácela se v textu. Knížka je celkem drobná a tenká, vypadá nenápadně. Ačkoliv nemám faktografické knihy moc ráda, u této jsem vděčná, že jsem jí nepřeskočila a přečetla si jí.

Oproti jiným publikacím je zde Sisi popsána dle pramenů jako sebestředná osoba se sklony k výstřednostem. Oproti tomu Nené zde autorka vykreslila jako světici, která málokdy myslela na sebe, starala se o ostatní s až přehnanou péčí a celý život pracovala na dobročinnosti. Kontrast je veliký a kde toto vše má kořeny - to nechává autorka na nás, abychom v knize našli sami. Je pravda, že je toto asi jediné komplexní dílo shrnující najednou životy obou sester, a kde se přímo porovnávají jednotlivé aspekty jejich života. Najdete zde od narození jejich chování, popis charakterů a jejich vývoje, činy o které se zasloužily, jejich rodinný život, stárnutí, problémy i jejich konec. Autorka zde vše pokládá na misky vah a kam se která miska převáží je pak jen na nás.

Jediné, co mi dost vadilo (a nevím zda to není vinou překladu) je to, že se v odstavci autorka věnuje několika např. ženským postavám. Následující věta začíná osobním zájmenem "ona", která z nich však už upřesněno není a to je v mnoha případech matoucí. A není to tam žádná výjimka, takže se chce pak více dovtípit, nebo přečíst několikrát. Je to škoda, protože je to naprosto zbytečná komplikace pro čtenáře, stačilo by "onu osobu" nazvat ve větě přímo jménem. Jinak je ale text přehledný a čtivý, není rozhodně náročný až mi místy přišlo, že se čte stejně dobře jako leckterá beletrie.

I přes mnoho a mnoho informací mě kniha moc bavila, neunavovala a postupné odkrývání životů sester mi přišlo příjemné a milé. Toto se mi u faktografické publikace asi ještě nestalo. Podání vlastně od narození do smrti je logické, leckdy u podobných publikací však opomíjené a poté působí zmatečně, to není ale tento případ. Co však mě potěšilo velice je podrobný rodokmen všech rodů, kterých se kniha bezprostředně týká a to je skvělá pomůcka nejen při čtení knihy, ale také v představě toho, kam do historie rody sahají a kde až se s nimi můžeme setkat v jiném kontextu.

Anotace

Podtitul: Sissi a její sestra Nené

Kniha je věnována životu a působení dvou bavorských princezen, jejichž osudy byly spojeny s rakouským císařem a dvorem v druhé polovině 19. století.

Kniha líčí známou historii, okolnosti i výsledek výběru nevěsty pro rakouského císaře Františka Josefa, v létě roku 1853, při oslavě císařových narozenin v Ischlu. Podstaná část životopisné studie popisuje snahu obou sester vyrovnat se a vypořádat s traumatem manželství a císařovým smyslem pro plnění povinností vůči státu v případě Alžběty a s traumatem odmítnutí u odstrčené a nepochopené Heleny. Osudy obou sester a jejich potomků se vyvíjely odlišně, i když měly stejnou zálibu v cestování. Zatímco Alžběta vydávala obrovské sumy na cesty a své radosti a potěšení, byla Nené jako mladá vdova nucena vzít odpovědnost za rodinu a dům Thurn-Taxisů na svá bedra.

zdroj

Moje hodnocení: Skvěle jazykově zvládnutá faktografická kniha, která rozhodně neurazí. Pro ty, kdo toto období mají rádi a zajímají se o život Sisi či Nené je toto dle mého názoru "povinná" publikace, kterou je škoda vynechat. Autorka je v této problematice zběhlá a věnuje se jí již dlouhou dobu, čerpá z věrohodných zdrojů a navíc píše čtivé texty. To se vidí málokdy. Za sebe mohu knihu rozhodně doporučit i pokud chcete s touto tématikou začít, protože vás nejspíš navnadí na další. Doufám, že budete nadšení a spokojení jako já, s radostí tedy hodnotím 4 hvězdičkami (více jsem u faktografické knihy nikdy nedala).

Čtenářská výzva 2018 - hlásím splněno

Musím se pochlubit, včera jsem splnila Čtenářskou výzvu pro rok 2018 na Databázi knih. Zakončení proběhlo knihou Zimní lidé od Jennifer McMahon a musím říct, že jsem čekala, že to zvládnu rychleji. Už v červnu jsem měla více jak polovinu splněnou, ale nastaly komplikace s tím, že v knihovně nebylo k dispozici to, co jsem potřebovala. Sice mám doma ještě napůjčované knihy, co by se mnohdy daly zařadit do některé z kategorií, ale dnešním dnem mám úplně splněno. Kdo by se chtěl podívat, jaké knihy jsem zařadila a třeba se chtěl ještě do konce roku nechat inspirovat, stačí kliknout ZDE.

Jsem ráda, že jsem splnila již druhý rok po sobě a navíc jsem na sebe pyšná, protože zvládnout vše pečlivě zaznamenávat, včetně doby čtení (tzn. zadat k určitému dni rozečtení a den dočtení) byl chvílemi problematický, ale dala jsem to a do konce roku už to dodržím. Navíc díky Čtenářskému diáři bylo vše snazší a ještě jsem si zařídila blok v tvrdých deskách, kam si zaznamenávám také přečtené knihy i s hodnocením a komentářem k ději i čtivosti (podobně jako na DK), jen je nečísluji. Do dalšího bloku pak zaznamenávám jen přečtené knihy a řadím je dle autorů a abecedy, abych měla přehled, co jsem od koho přečetla a nebrala do ruky znovu, když se mi to už jednou třeba nelíbilo.

Každopádně postupně se odtajňovala témata z výzvy na rok 2019, nevím jestli už jsou venku všechna, ale oficiálně na DK ještě nejsou, i tak se ale těším, co si pro nás připravil autor. Jinak mám ještě svou soukromou momentální výzvu a to je přečíst do vánočních prázdnin (do 21.12.2018) ještě 8 knih z knihovny - bohužel některé mají i 500 stran a tak to bude opravdu o fous. Dnes táhnu k vrácení celkem 8 již přečtených nebo již nepotřebných pro čtenářský kroužek :-)

↑ důkazní materiál ↑ :-D

Přeji vám všem krásný pátek, klidný víkend
vaše Lazy Šárka ♥

Čtenářka (Moře inkoustu a zlata 1) -Traci Chee

Na Čtenářku jsem v knihovně narazila náhodou a hrozně se mi líbil obal knihy, navíc jsem o ní slyšela od Bookstagramerek i z mnoha recenzí na blozích a nejvíc docela chválu, proto jsem si řekla, že bude určitě dobrá a stojí za přečtení.

Název: Čtenářka (série Moře inkoustu a zlata 1.)

Název v originále: The Reader

Autor: Traci Chee
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2018
Počet stran: 448
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-3556-7

Sefia se protlouká životem se svou tetou Nin, má toho za sebou dost, otce zavraždili a ona je na útěku, neví ale proč. Jednoho dne jí ale ti samí lidé unesou i Nin a ona zůstává sama, seznamuje se s tím, co má chránit a opatrovat - s knihou. Písmena a čtení jí nic neříká, to je jen pro vyvolené a utajené před všemi ostatními obyčejnými lidmi. Učí se lovit, ochránit se, spí ve stromech a učí se číst pomoctí knihy, zároveň se snaží stopovat ty, kteří jí unesli tetu Nin. Na své cestě narazí na tvrdé muže, jež nesou bednu, na které je stejný znak jako na knize. Sefia je zvědavá a bednu v noci otevře - je v ní němý chlapec plný jizev - bojovník na život a na smrt, jeden z nejlepších. Osvobodí ho a přijme k sobě, přirostou si k srdci a ona mu dá jméno Lučištník. Putují spolu dál, ale ti, co vlastnili Lučistníka jsou jim v patách, i když nejen ti, mezitím po večerech mu Sefia předčítá příběhy z knihy. Shodou okolností se dostanou na Rákosovu loď, o které četli v knize a spojí své příběhy. Ti je odvezou tam, kam potřebují a nechávají to již na nich. Na konci své cesty se setkají s těmi, které hledali, není to však tak, jak to vypadalo a oni opět bojují o život. Zda Sefia Nin najde, to už si musíte přečíst sami.

V první chvíli jsem byla unesená vzhledem a zpracováním knihy, která má nádhernou obálku zdobenou "překvapivě" zlatem. Navíc nevypadá ani nijak moc obsáhle, má necelých 450 stran a to je v pořádku, protože není nijak velká a ani písmo není namaškané na sobě - tudíž textu není tolik. Co mě ale už někde zezačátku překvapilo - je interaktivnost knihy, kde jsou určitě části zamazané nebo se ztrácí. Myslela jsem si, že to udělal někdo přede mnou (byla jsem v metru a tam není nejlepší světlo) a až doma jsem zjistila, že je to natištěné přímo v knize, stejně jako když se text ztrácí. A později zjistíte, proč se to tak stalo a proč to tak je a o to víc to na mě zapůsobilo. A navíc součástí vazby knihy je i tenká záložka, a protože já papírové záložky docela často ztrácím, potěšilo mě to.

Příběh ale od začátku pokulhával, jakoby měl jen jednu nohu. Střídaly se odstavce hodně nudné, méně nudné a trochu napínavé, ale nic, co by mě chytilo a já se nemohla odtrhnout, se nekonalo. Proto mi přečtení trvalo tak dlouho (více jak 14 dnů - i když se na tom podepsala i moje čtecí krize). Jsem ráda, že jsem se těmi nudnějšími částmi prokousala, po polovině a dále už se to docela zlepšilo, ale stala se chyba - moje chyba.

Předpokládala jsem, že je to prostě jenom jedna kniha, nepodívala jsem se pořádně, takže mi v první chvíli nedošlo, že je to první díl ze série, tudíž jsem to považovala za nedokončenou knihu s velmi špatným závěrem. Když mi došlo, že už vyšlo pokračování s názvem Mluvčí, bylo mi jasné proč měla Čtenářka konec nekonec. Navíc když vyšly docela rychle po sobě.

Styl psaní pro mě nebyl úplně špatný, dobře se to četlo, žádné složité věty či souvětí. Text ubíhal, řazené to bylo příjemné, nenahňácané na sebe, přehledné a hezky udělané bylo i dělení kapitol. Co mi malinko vadilo bylo řazení do kapitol a přeskakování z postavy na postavu, občas to bylo nepříjemné a useknuté v napínavé části, kde se pak člověk hůř přeorientoval na příběh někoho jiného. Co bylo ale nádherné, tak zpracování příběhů, které Sefia četla - stránky barevně odlišené, takže jdou na první pohled poznat, sepsané stejně jako celá kniha a plné napětí.

U téhle knihy mám celkově dost rozporuplné pocity, proto nedokážu napsat více konkrétních informací jednoznačně pro nebo proti, protože na každé věci vidím klad i zápor. Asi budu muset počkat na další díl, abych si udělala vyhraněný názor. Na druhý díl se těším, má i vyšší hodnocení, takže to vypadá, že by mohl být mnohem lepší, ale nebudu předbíhat a nechci mít předem velká očekávání - poslední dobou to pak dopadá velmi špatně.

Anotace

Představte si svět, kde je čtení chápáno jako výsada a je povoleno jen hrstce nejmocnějších… Selfia ovládá umění přežít. Poté, co byl její otec zavražděn, ukrývala se totiž společně se svojí tetou Nin v divočině. Naučila se lovit, stopovat a také krást. Když jednoho dne tetu unesou, zůstane sama a začne si klást otázky. Kdo Nin unesl a proč? Souvisí její zmizení s otcovou vraždou a s tím podivným hranatým předmětem, který teta tak pečlivě schovávala? Kniha, kterou však nedokáže přečíst, a záhadný němý chlapec, kterého zachrání před krutým zacházením, se stanou její nadějí. Klíčem k odhalení tajemství jejího světa - a otcovy tragické smrti…

zdroj

Moje hodnocení: V úplném závěru mi došlo, jak je zápletka zatím jednoduchá, takže takový průměr, určitě jsem čekala víc dle ohlasů. Co se mi ale hodně líbilo byla interaktivnost knihy, kde jsou zamazané či vytrácející se části vět - kde se až v druhé polovině knihy dozvíme proč. Člověk má pak pocit, že drží v ruce právě TU KNIHU z příběhu. To mi ale nevynahradilo cca 450 stran ne moc záživného textu. Jelikož si nedovedu udělat názor čistě kladný či čistě záporný, hodnotím 3 hvězdičkami - tedy průměr a to si myslím, že přesně vystihuje mé pocity po dočtení této knihy.

Paříž - Katakomby - Jeremy Bates

Další obsáhlá kniha z knihovny byla na obzoru, ale teď už je za mnou a já jsem na jednu stranu ráda, na druhou mi chybí čtivost té knihy, protože to, co čtu teď, je peklo. Už se těším, až se o dojmy s vámi podělím. Paříž - Katakomby je také druhý díl nenavazující série Nejzajímavější místa světa. Série obsahuje kromě Paříže zatím les Aokigahara neboli les sebevrahů a na to se moc těším. Další díly zatím známy nejsou.

Název: Paříž - Katakomby

Název v originále: The Catacombs
Autor: Jeremy Bates
Překlad: David Sajvera
Rok vydání: 2017
Počet stran: 448
Nakladatelství: XYZ
ISBN: 978-80-7505-766-2

Paříž, město romantiků a také město s velmi záhadným podzemím. Will je zde kvůli práci a také utíká před svou minulostí. Dává se dohromady s Daniel, která ho navnadí na návštěvu katakomb, kde chtějí hledat zmizelou ženu. Její kamarád Pascal totiž v katakombách našel kameru se záznamy, kde neznámá žena utíká velmi vyděšená. Pascal, Daniel a její švagr Rob se chystají podniknout celonoční pouť za hledáním, Will se na poslední chvíli rozhodne k nim přidat a už zezačátku cesty nelituje. Ačkoliv je to náročné, mnoho těsných či nízkých míst a mnoho kilometrů před sebou, je to pro něj okouzlující. Absolutně nečekaně však narazí na něco, co mělo zůstat očím lidí z povrchu navždy utajeno a tím rozeběhnou kola osudu, kde buď získají svět svůj život a nebo zemřou.

V první fázi mě kniha nijak nenadchla, nemohla jsem se začíst, ale to byl problém opravdu jen na začátku. Jakmile jsem se do příběhu dostala, začalo mě to moc bavit. Když však víte, co je to za žánr - horor - pořád čekáte a čekáte a ono nic nepřichází. Cesty katakombami, dialogy hlavních hrdinů o svém soukromí a nicneříkající popisy prostředí se střídají s napínavými pasážemi. Akce začíná až kolem 300. strany a to je docela daleko. Člověk musí sice spoustu věcí pochopit, to je jasné, tady je té omáčky ale opravdu příliš.

Jakmile začíná akce, nedá se od knihy odtrhnout. Autor je opravdu nadaný a umí zaujímavě a čtivě popsat vše, co se děje. Popis postav a jejich emocí je velmi příjemný, nic násilného, prolínají se tam i zážitky z Willovy minulosti a tím nám jsou odkryta další tajemství. Jediné, na co jsem si trochu nemohla zvyknout je členění kapitol - střídají se krátké s dlouhými a také pohled, ze kterého je příběh vyprávěn - chvíli z Willova pohledu, chvíli z Robova pohledu apod. To mnohdy působí lehce zmatečně, kor když kapitola má třeba jen stránku a půl.

Jazykově je kniha skutečně povedená, bez pravopisných chyb, či zmatečného textu. Odsazení přímé řeči i odstavců je skvěle zvládnuté a výborně se to čte. Neztrácíte se v textu, není ho tam ani příliš a autor nechává dost času vše zpracovat, na druhou stranu postupně odkrývá příběh, ale nechává čtenáři čas vše promýšlet a dedukovat. A to se mi líbí, avšak nedovedu si představit, že by někdo dokázal odhadnout kdo či co za tím vším stojí a jaké je konečné rozuzlení - já tedy určitě ne a proto moment překvapení nezklamal a za to jsem moc vděčná.

Z knihy jsem měla po dočtení chvíli dobrý pocit, uspokojující, ale dlouho nevydržel. Nezanechala ve mě nějak silný dojem, proto rozhodně nemám v plánu číst knihu znovu. Je to klasická příjemná kniha, která neurazí, ale na zadek si z ní nesednete. Je to škoda, protože potenciál knihy byl veliký, zvládnutá je však průměrně. Nevím, zda je to vinou i překladu, či i v originále je kniha do dvou třetin bez akce, ale předpokládám, že ano.

Byla bych raději, kdyby byla kniha kratší o úvod a nesmyslné popisy nedůležitých událostí a akce byla rozvedenější, trochu napínavější a dokázala mě více strhnout. Doufám, že Aokigahara bude lepší a povedenější.

Anotace

Zvědavost může rozehrát nebezpečné hry.

Při čtení tohoto zneklidňujícího hororu se čtenářům bude tajit dech, protože autor opět rozehrává děsivý příběh plný napětí, akce a překvapivých zvratů. Tentokrát nás zavádí do Paříže, která bývá spíše symbolem romantiky, od níž má však rozsáhlá podzemní síť katakomb daleko. Pod rušnými ulicemi a kavárnami, kde se přátelé bezstarostně scházejí na kávu, se skrývá labyrint tunelů, místo spočinutí několika milionů mrtvých. Když se hrdinům dostane do rukou videokamera s děsivými záběry zoufalé ženy bloudící tmavými a vlhkými chodbami, skupina kamarádů se vydává do katakomb odhalit tajemství nahrávky - noří se do hlubin města, jeho znepokojivé historie i svého vnitřního světa. Nakolik v něm obstojí a budou se vůbec moci vrátit zpět?

zdroj

Moje hodnocení: Jsem ráda, že jsem si knikhu přečetla, ale znovu se do ní nepustím určitě. Jazykově a zpracováním skvělá, do dvou třetin bez akce jen informace, i když celkem čtivě podané, poté napětí roste a přidává se akce. Zde pak nemůžu nic moc vytýkat, protože zauzlení i rozuzlení je skvěle podané, avšak nezanechá silnější emocionální pocit. Je to trochu škoda, možná jsem čekala malinko více, žánrově má však autor splněno a přes to, co jsem vše přečetla, jsem závěr rozhodně nečekala a vlastně ani samotnou zápletku. Autorova fantazie je fajn. Komplexně je to čtivé a příjemné. Proto hodnotím 4 hvězdičkami.

Moje sbírka čtecích lampiček

Spousta lidí se mě ptá, jaké mám zvyky na čtení a pokud čtu dlouho do noci, jak si svítím, aby mě nebolely oči a podobně. Proto jsem se rozhodla sepsat tento článek, který je ale řazen do mých nákupů, protože všechny lampičky mám z Aliexpressu. Spolu s fotkou a popisem máte u každé lampičky i odkaz na koupi - přímo na předmět, pokud by nefungoval, dejte mi vědět do komentářů a nebo zadejte podobné heslo, jako měl nefunčkní odkaz - stejnou věc většinou prodává nespočet prodejců. Názvů si nevšímejte, musela jsem je nějak nadepsat, protože značky na Ali moc nefungujou :-D

1) Velká modrá s kolíčkem

Tuhle větší krásku jsem si pořídila jako úplně první čtecí lampu. Je na 2 malé knoflíkové baterie a je pevná. Vypínač má nahoře svítící části a je má pevný kolíček, za který je možné si ji přicvaknout na knihu i s tlustšími deskami či většího formátu. Bohužel nevím, zda mám vadný kus, či to dělají všechny, ale občas problikává (tipuji to na špatný kontakt někde). Je z lehkého a docela křehkého plastu, takže si myslím, že je snadné ji rozbít (třeba zalehnout při usnutí u knihy) :-D

Svítivost má tak akorát, aby nebolely oči a zároveň abyste dobře viděli na písmena. Svítí ale celkem špatně do stran, takže je třeba ji často natáčet. Je to LED dioda se žlutým zabarvením, tedy teplé světlo, jak je vidět na fotografii. Já jsem s ní byla spokojená, ale když mi dorazily další, postupně jsem jí odložila a teď jí používám, jen když jinou nemůžu najít.

ODKAZ NA ALIEXPRESS - já platila 2,00 USD (cca 44 Kč)

2) Růžovo-průhledný šneček

Druhá mi dorazila nedlouho po první, je extra ohebná a přišla stočená do šnečka, proto ten název. Má zvláštní kolíček na uchycení, ale drží dobře i na větších knihách. Má kulatou lampu s LED diodou na konci drátku s průhlednou ochranou proti polámání. Je s ní snadná manipulace a svítí bílým silných světlem. Na druhou stranu je to škoda, protože se světlo špatně rozprostírá a je ostře vidět jen přímo osvětlená část, proto je nutné jí neustále natáčet. Je na knoflíkové baterie, které mají ale velkou výdrž, ještě jsem neměnila. Vypínač je ta malá černá tečka uprostřed spodní části a to je velmi nepraktické - je to drobná páčka, kterou jde občas stěží přecvaknout. Jinak ale patří mezi mé oblíbené.

ODKAZ NA ALIEXPRESS - cena 1,27 USD (cca 27,95 Kč)

3) Stříbrná pistolka

Pistolka s velkým kolíčkem i na obsáhlejší knihy je zvláštní, natáčení má na kuličku, která se pohybuje. Vypínač je ta stříbrná špička vzadu. Upřímně se přiznám, že svítivost nemohu posoudit, protože jsem jí ještě nepoužila (má pořád tu folii na bateriích, aby se nevybíjely), ale nepřijde mi praktická. Když ji připnete na knihu, bude svítit po stránce dolů a ne na text, takže většina osvícení jde mimo prostor, kde ho potřebujete nejvíc. Oproti předhcozím je navíc z měkčího a křehčího plastu, nekvalitní zpracování jde vidět na boulích a hrbolech, co jsou všude a občas z ní i trčí nějaký kousek, o který se mi zadrhával polštář při focení. Nevím jak dlouho vydrží, ale je to spíš rezerva, kdyby mi ostatní odešly, ale určitě se nestane mým favoritem.

ODKAZ NA ALIEXPRESS - cena 0,99 USD (cca 21,75 Kč)

4) Modré oko na tenké knihy

Oblíbenec, který ale není domyšlený. Lampička svítí krásně, mám jí moc ráda, navíc je sklápěcí, ne ohýbací, takže nehrozí polámání kabelů při přepravě. Je neskutečně skladná, na dovolenou jsem jí vezla mezi šminkama, je asi 1,5 cm na šřku a 5 cm na délku ve složeném stavu. Baterie má umístěné vzadu, takže je k nim snadný přístup a vypínač je to tenké modré na konci pod bateriemi. Snadno se natočí, krásně svítí a dá se nastavit přesně tak, jak chcete. Jediné, co mě štve, je úchyt na knihu - přijde mi, že je to dělané na časopisy, protože ani jen na deskách pevné vazby to řádně nedrží, hrozí to ulomením (viz fotografie níže). Musím si jí dávat doprostřed knihy na cca 10 stránek a ty mi pak lampička ničí, což je škoda. Je však ideální na to paperbacková vydání (měkkou vazbu), kde se dá navéct právě na desky a pěkně drží. Kdyby bylo uchycení lépe promyšlené, slintala bych blahem :-D

ODKAZ NA ALIEXPRESS - cena 1,20 USD (cca 26,50 Kč)

Baterie (malé knoflíkové) do všech kupuji také na Aliexpressu, protože u nás jsou těžko k dostání a když už je najdu, stojí jedna cca 20 Kč. Odkaz na ně je ZDE, ale stačí napsat typ baterie, co je na ní napsáno a najdete vždy. Jedno balení 10 kusů baterií pak vychází kolem 20 Kč (takže za cenu jedné v ČR jich máte 10, ale čekáte na ně). Výdrž hodnotím velmi dobře, protože jsem je ještě nepotřebovala měnit, tyhle mám do zásoby.

Odkud máte vy čtecí lampičky? Používáte je vůbec, nebo teď v zimních měsících svítíte na čtení jinak?

Změna je život

Po delší době přicházím opět s tématem týdne v knihách. Podařilo se mi najít celkem 3 knihy, které svým názvem krásné odpovídají tématu "Změna je život". Jsou ovšem velmi protichůdné a rozdílné. Ani jednu jsem tedy nečetla, ale dle hodnocení si minimálně jednu z nich přečtu.
Jdeme tedy na to:

1. Změna je život - Jak se žije důchodci v jižní Francii - Zdeněk Červenka - DATABÁZE KNIH

Autor zde humorně a s vtipem sám o sobě a o svých zážitcích ze života v malé vesničce v jižní Francii. Zde důchodcí požívají jakési úcty či respektu, popisuje zde své dojmy i konkrétní situace, jimiž prošel. Porovnává to i s životem v Česku či Švédsku (kde také žil). Vše je krásně dokresleno atmosférou. Hodnocení na Databázi knih je celkem vysoké a proto si myslím, že stojí za přečtení a mám v plánu to v malinko vzdálenější době udělat. I když vhodnější to bude asi pro starší generace, které budou mít k pochopení samotného autora rozhodně blíž. Kniha u nás vyšla v roce 2011 pod nakladatelstvím Plejáda.

2. Život je změna a změna je život - Neale Donald Walsch - DATABÁZE KNIH

Druhou knihu jsem zvolila záměrně jako kontrast k té první, protože zde se jedná o duchovní literaturu, či o knihu pomáhající osobnímu rozvoji. Zde nás autor upozorní na to, že ne vše je stálé a svět kolem nás se neustále mění a spolu s ním i my. Nemá tedy cenu si udržovat setrvalý stav věci a nemá rozhodně smysl se bát změn. Autor nás chce také upozornit na to, že ne každá změna je špatná, ale jsou i ty přínosné a proto není důvod být vůči nim odmítavý. Ráda bych také připomněla, že autor už má za sebou bestsellerů dost, a to Hovory s bohem (je již několik dílů) a proto si troufám říct, že se v duchovní literatuře vyzná. Proto kniha určitě nestojí za okamžité zatracení. Hodnocení to víceméně potvrzuje, protože 73% pro duchovní literaturu osobního rozvoje je opravdu dost. Kniha vyšla stejně jako předchozí výběr v roce 2011, tentokrát pod nakladatelstvím Beta-Dobrovský.

3. Změna je život - Barbara McMahon - DATABÁZE KNIH

Poslední knihou výběru je román, řazený nespíše do červené knihovny (prostě pro ženy). Hlavní postavou je zde Sára, která vychovává sama svou dceru bez partnera. Dcera však dospěje a provdá se, tím najednou Sára zůstává sama. Odstěhuje se do krásného romantického domu u jezera a zde potkává muže svých snů - Matta. Trochu uspěchaná svatba ji však vrhne do nového začátku a krásného společného života. Prostě romantika. Kniha však asi není příliš populární, či propagovaná, protože i přesto, že vyšla v roce 2007 v nakladatelství Harlequin v edici Romance, nemá žádní hodnocení ani na ČBDB ani na Databízi knih a tudíž nedokážu říci, jak je psaná.

Četli jste některou z těchto knih? Chcete mi jí doporučit? Budu ráda - děkuji :)

Reviver / Oživovatel - Seth Patrick

Na tento titul jsem se neskutečně moc těšila, téma mě velmi zaujalo a já se nemohla dočkat, až bude k dispozici v knihovně. Netrvalo dlouho a dočkala jsem se, po pár dnech jsem se na ní vrhla a těšila se, jak si jí užiju. Asi jsem to vše přehnala, protože se nadšení a užívání nekonalo. Možná je to moje chyba, ale takhle nevypadá využitý potenciál knihy, navíc má i chaotické jméno - někde se uvádí v českém prostředí název v originále - tedy Reviver, někdy se překládá a název knihy tedy zní Oživovatel, ať je to jak chce, byly už s hledáním v knihovně problémy (o tom si můžete přečíst ZDE). Pojďme se na knihu podívat podrobněji.

Název: Oživovatel

Název v originále: Reviver
Autor: Seth Patrick
Překlad: Emílie Harantová
Rok vydání: 2014
Počet stran: 440
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-4660-4

HESLO: SMRT JE NEUMLČÍ

Jonah Miller je oživovatel ve službách FOS - forenzního oživování, které využívá kriminalistika při násilných činech. Výslech oběti většinou dokáže spolehlivě dovést vyšetřovatele k pachateli. Ne vše je ale jednoduché - oživovatelé byli objeveni teprve nedávno a pořád se mezi lidmi nachází spoustu odpůrců, kteří se snaží zasadit o to, aby byl mrtvým po smrti dopřán klid. Navíc samotné oživení se nemusí vždy podařit, pro oživovatele je to nesmírně náročné, musí projít myslí mrtvého a spojit svou duši s ním, aby ho mohl přivést zpět. To zanechává na nich zanechává psychické následky, navíc je potřeba dopřát mu vždy pauzu a to minimálně 48 hodin, většinou pak 72 hodin. Jonah se snaží vše vykonávat poctivě a hlavně slušně a uctivě jak k mrtvému, tak i k pozůstalým. Vše se změní, když je unesen Daniel Harker - člověk, který objevil první oživovatelku a zasadil se o rozšíření tohoto fenoménu mezi lidi. Jonah začíná vnímat, že ne vše je v pořádku a že i duše zemřelých se mění, bojuje s rezidui jeho subjektů a časem odhalí důvod. Děsivá skutečnost o zneužívání oživování agresivním způsobem je jen začátek problémů, do kterých se Jonah se svými přáteli dostane.

V první řadě chci říct, že jsem opět chybovala v těšení se na knihu. Ačkoliv hodnocení nebyla vysoká, téma mě zaujalo tak moc, že jsem snad denně kontrolovala knihovnu, zda již není k dispozici a najednou byla. Hned jsem tam běžela a hledala. Jak jsem psala v úvodu, ani hledání nebylo jednoduché, o tom si můžete počíst, ale povedlo se a já si jí nadšeně nesla domů. Hned po dočtení aktuální knihy jsem se do ní pustila a zezačátku jsem byla spokojená.

Musím říct, že téma oživovatelů je originální, nápadité a má v sobě velký potenciál. Popisy toho, jak se oživení děje, co se během toho odehrává zvenku, tak i z pohledu mysli a emocí oživovatele, bylo tak skvěle zpracované, promyšlené a velmi mě zaujalo. Jonah mi postupně začal přirůstat k srdci, ačkoliv jsem si uvědomovala, že v reálném světě bych ho neuměla ocenit. Vývoj situace mě však donutil změnit názor na celou knihu.

Střídaly se krátké čtivé úseky s vágními a nudnými, těch pak postupně přibývalo a já si nebyla jistá tím, zda mi nepřeplo v hlavě. Bohužel ne. Místo aby kniha byla od nudnějšího k vyvrcholení, měla přesně opačný spád - začátek zajímavý, střed silně nudný a až úplný závěr mě trochu uspokojil. Ale celkové dojmy jsou spíš negativní. Nechápu to, proč tomu tak je, během čtení se člověk přesvědčí, že autor umí zapojit emoce, zapůsobit na čtenáře, ale je to tak ojedinělé, že to nemůže dojem zlepšit. Některé postavy mi vyloženě pily krev, chovaly se naprosto nesmyslně, žádný velký vývoj charakterů se nekonal.

To hlavní, co chci doporučit těm, co by se do knihy chtěli pustit - poslední cca 100 - 150 stran přečtěte najednou. Je tam najednou tak moc informací, událostí a popisů, že se v tom lehce dá ztratit a pak je nutné se vrátit k pochopení všeho propojení a aspektů, co k tomu vedly. Jinak jazykově jsem s knihou byla docela spokojená, bez pravopisných chyb, celkem příjemné plynutí text, hezké řazení, možná trochu moc nahuštěný text, ale s tím já problém nemám, viděla jsem už horší a byly to skvělé knihy.

Vím, že tahle recenze není zrovna moc konkrétní, ale mám z ní prostě takový neurčitý pocit. Nemastná neslaná, ačkoliv očekávání byla opravdu velká. Je to velká škoda, autor prostě nedokázal plně využít potenciál vlastního nápadu, který je sám o sobě bezvadný. Konec a jeho hrozba apokalypsy je docela klišé, zápletka sice rozpletena docela slušně, autorovi se podařilo všechny aspekty řádně začlenit a vysvětlit, ale působí to uměle, docela uspěchaně a jakoby to lepil na poslední chvíli. Je to první díl série, proto má také otevřený konec, ale vzhledem k tomu, že kniha vyšla v roce 2014, zatím to na překlad a vydání nevypadá. Jestli bude, zkusím mu dát šanci.

Anotace
Jsou s to oživit lidi, kteří nedávno zemřeli, a pak je nechat pronést svědectví o vlastním skonu… Říká se jim reviveři, oživovatelé. Zprvu vyvolávali nedůvěru, nakonec je však společnost akceptovala - výpovědi mrtvých byly povoleny v soudních síních a forenzní oživování se stalo součástí policejního vyšetřování. Reviver Jonah Miller je navzdory své strastiplné minulosti jedním z nejlepších oživovatelů. Během jednoho hovoru s obětí brutální vraždy však ucítí, jak ho něco pozoruje. Čeká. Pak je zabit Daniel Harker, první novinář, který na oživování upozornil veřejnost, a Jonah je záhy vržen do honby za odpověďmi. Společně s Harkerovou dcerou Annabel objeví dlouho skrývané a dávno zapomenuté pravdy, jež zpochybní vše, čím se Jonah doposud řídil.

zdroj

Moje hodnocení: Nakonec musím říct, že hrůza to určitě nebyla - téma i nápad opravdu originální. Zpracování horší, velmi pokulhávalo a nudné pasáže převažovaly. Více jak polovinu knihy jsem se do čtení vyloženě musela nutit, konec to malinko zlepšil, ale přišel mi ohraný a laciný, celkem i špatně podaný - ale alespoň se tam něco dělo. Chci tím říct, že kdyby byla záležitost oživovatelů lépe propracovaná a poutavěji napsaná, byl by to určitě bestseller. Takhle jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila, ale jen zapůjčila, do mé sbírky určitě nepatří. Proto hodnotím 3 hvězdičkami a to je hlavně za nápad a za to, že v knize autor místama ukázal, že umí psát
emotivně a čtivě, bohužel styl neudržel.

Včely - Laline Paullo

Nádhernou žlutou knihu jsem si chtěla kdysi koupit v Levných knihách (stála asi 80 Kč), ale protože jsem neměla knihy už kam dávat, rozmyslela jsem si to. I přesto, že měla hodnocení nad 80% na DK. Nyní jsem na vážkách, ale číst jí asi znovu nebudu, přestože se mi celkem líbila. To však předbíhám.

Název: Včely

Název v originále: The Bees
Autor: Laline Paullo
Překlad: Háta Komňacká
Rok vydání: 2015
Počet stran: 344
Nakladatelství: Práh
ISBN: 978-80-7252-598-0

Narodila se jako čistička - Flora 717, na rozdíl od svých sester však od té chvíle vládne schopností mluvit. Jako jediná z rodu Flora, proto jí kněžka Salvie vyvolí k vyššímu poslání - chůvičky a krmičky v Plodišti. Krmí larvičky Mlékem a časem se dostane až k samotné královně. Vzorně dodržuje posvátná pravidla úlu - Vady jsou zlo a jsou nepřípustné, Přijmi, poslouchej, služ a Jen královna smí plodit. Seznamuje se se všemi úlohami úlu a pomalu se dostává mezi létavky, k smrti odsouzená létavka Lily 500 jí předává veškeré své informace a tak je schopná být tou nejvýkonější létavkou. Za to vděčí i své silné a mohutné postavě. Avšak nedaří se jí naplno dodržovat jedno pravidlo úlu a to jí trápí natolik, že se naučí blokovat svá tykadla, aby nikdo nepřišel na to, že hřešila. Po velmi kruté zimě onemocní i jejich královna a v úlu nastává zmatek, chaos a boj o následnictví. Nejsilnější rody Dipsacie a Salvie vypiplávají princezny a věří, že zrovna ony přivedou na svět novou královnu. Flora všemu musí přihlížet, ale má vlastní starosti a nakonec i vlastní řešení situace.

Knihu jsem brala jako skvělé dílo a to nejen kvůli jejímu skvělému hodnocení na ČBDB i na DK, ale líbilo se mi téma i fyzická podoba. Proto jsem měla velká očekávání a těšila se na ní. Pustila jsem se do ni s vervou a snažila se najít si alespoň chvilku na čtení. Hned od začátku jsem měla rozporuplné pocity, chvilky napětí se celkem rychle střídaly s nudnými popisy. Je však nutné podotknout, že úl je velmi složitý samostatný systém a aby čtenář pochopil, o čem se mluví - je celkem nezbytné se s určitými aspekty seznámit.

Jakmile jsem se dostala za první třetinu přibližně, začala jsem s Florou dost cítit, fandit jí a svým způsobem obdivovat její vytrvalost, sílu a odvahu. I když jsem jí nevnímala jako klasickou románovou hrdinku, ale spíš jako včelu, která miluje své sestry, svůj úl i své potomstvo. Na druhou stranu mě dosti zaskočila krutost a bezcitnost, které Flora přihlíží a kterou bere jako běžnou součást života. Jak může něco tak nevinného a oddaného být tak kruté? Prostě příroda a její řád.

Pokud jsem to ale vzala z jiného pohledu a začala knihu vnímat jako alegorii, ledasco mi najednou začalo dávat smysl. Neřekla bych, že v tom spatřuji celou lidskou společnost, spíš lidské vlastnosti a právě krutost. Prostředí teplého a voňavého včelího úlu je úžasné, ale v lecčem připomíná ten lidský. Možná proto mi Flora tolik přirostla k srdci. Kdo však čeká, že se v knize dozví něco konkrétního a pravdivého ze života včel, musí být na pozoru. Ne všechno je tam tak, jak se děje ve skutečnosti - zde je opravdu na místě slovo "inspirovaný" - je to román inspirovaný prostředím včelího úlu.

Já sama o včelách fakticky nic nevím a ani nemohu po přečtení posoudit co a jak jsem se naučila, ale rozhodně mohu říct to, že nyní budu zachránit každou včelu, která se nám dostane do bytu. Navíc se jich už rozhodně nebudu bát (mě žihadlo neublíží) kor vím, co vše musí podstoupit venku mimo svůj domov a jak je to pro ní těžké.

Jazykově je kniha neskutečně povedená, četla se prakticky sama - jednoduché souvětí, žádné složité výrazy, všemu se dá snadno porozumět. Našla jsem tam jen jedinou malou drobnou chybičku, ale to se prostě stane. Nedělalo mi problémy se i méně soustředit a děj mi stejně plynul krásně. Styl je zároveň i dosti čtivý, i přes těch mnoho nudných hluchých míst. Z tohoto pohledu je to velmi povedené dílo.

Kniha mě docelaoslovila, líbila se mi, byla příjemným společníkem a musím říci, že závěr jsem rozhodně nečekala. Ještě na posledních asi 10 stranách jsem si myslela, že to dopadne jinak, autorka mě tím však úplně odzbrojila. Přiznám se, že jsem jí dočítala asi ve čtvrt na jedenáct v noci a hned poté šla spát. A celou noc jsem strávila ve Flořině úle po jejím boku a učila se novým věcem. Na druhou stranu ale vím, že si knihu znovu nepřečtu, docela mě bavila, ale když už vím o čem to je, znovu už to nebude ono. Proto nelituji, že jsem si knihu nekoupila. Jednou stačilo.

Anotace

Vysoce ceněný román srovnávaný se slavným 1984.

Včely jsou výjimečný výtvor představivosti a život včelího úlu zachycují do úchvatných, vzrušujících a brilantních podrobností.

Smyslný, niterný miniepos o věčných rituálech a novodobé ekologické katastrofě. Drásavý román Laline Paullové čtenáře uvrhne do zcela nového světa.

Flora 717 patří od narození k nejnižší třídě svého společenství a nečeká se od ní nic víc, než že bude uklízet v úle. Přestože má vlohy, které pro její rod nejsou zrovna typické, nepotká ji obvyklý osud všech, co se odlišují - okamžitá likvidace. Nejdřív krmí čerstvě vylíhnuté larvičky, a později má dokonce dovoleno sbírat nektar a pyl a stane se létavkou. Netrvá dlouho a najde si cestu do Královniných střežených komnat, kde objeví vznešená a současně zlověstná tajemství.

Flořin vzestup naruší přirozenou hierarchii kolonie a přiláká mocné nepřátele. Když je však přinucena porušit nejposvátnější zákon ze všech, její instinkty přemůže láska, spalující a stejně tak zakázaná…

Mrazivý román Laline Paullové s vítězným koncem vtahuje čtenáře do pestrého světa, který je člověku cizí a zároveň povědomý. Včely jsou napínavý a vynalézavý příběh hrdinky, která tváří v tvář zoufalému boji o přežití změní svůj osud i osud svého světa.

zdroj

Moje hodnocení: Jsem ráda, že jsem si Včely přečetla, měla jsem velká očekávání, ta však nebyla úplně splněná. Možná je to i moje chyba, že jsem si knihu vysnila jinou, ale musím říct, že úplně zklamaná jsem zase nebyla a přečtení nelituji. Znovu se do knihy určitě nepustím, pořádně
mě podpořila v názoru na potřebnost včel a jejich sílu a odvahu. Nemohu hodnotit plným počtem hvězdiček, protože to není kniha, která by mě posadila na zadek a já se z ní nemohla vzpamatovat. I přesto je to kniha hodna ocenění a já jí hodnotím 4 hvězdičkami - každou plně zaslouženou.