Na Čtenářku jsem v knihovně narazila náhodou a hrozně se mi líbil obal knihy, navíc jsem o ní slyšela od Bookstagramerek i z mnoha recenzí na blozích a nejvíc docela chválu, proto jsem si řekla, že bude určitě dobrá a stojí za přečtení.
Název: Čtenářka (série Moře inkoustu a zlata 1.)
Název v originále: The Reader
Autor: Traci Chee
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2018
Počet stran: 448
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-3556-7
Překlad: Veronika Volhejnová
Rok vydání: 2018
Počet stran: 448
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-3556-7
Sefia se protlouká životem se svou tetou Nin, má toho za sebou dost, otce zavraždili a ona je na útěku, neví ale proč. Jednoho dne jí ale ti samí lidé unesou i Nin a ona zůstává sama, seznamuje se s tím, co má chránit a opatrovat - s knihou. Písmena a čtení jí nic neříká, to je jen pro vyvolené a utajené před všemi ostatními obyčejnými lidmi. Učí se lovit, ochránit se, spí ve stromech a učí se číst pomoctí knihy, zároveň se snaží stopovat ty, kteří jí unesli tetu Nin. Na své cestě narazí na tvrdé muže, jež nesou bednu, na které je stejný znak jako na knize. Sefia je zvědavá a bednu v noci otevře - je v ní němý chlapec plný jizev - bojovník na život a na smrt, jeden z nejlepších. Osvobodí ho a přijme k sobě, přirostou si k srdci a ona mu dá jméno Lučištník. Putují spolu dál, ale ti, co vlastnili Lučistníka jsou jim v patách, i když nejen ti, mezitím po večerech mu Sefia předčítá příběhy z knihy. Shodou okolností se dostanou na Rákosovu loď, o které četli v knize a spojí své příběhy. Ti je odvezou tam, kam potřebují a nechávají to již na nich. Na konci své cesty se setkají s těmi, které hledali, není to však tak, jak to vypadalo a oni opět bojují o život. Zda Sefia Nin najde, to už si musíte přečíst sami.
V první chvíli jsem byla unesená vzhledem a zpracováním knihy, která má nádhernou obálku zdobenou "překvapivě" zlatem. Navíc nevypadá ani nijak moc obsáhle, má necelých 450 stran a to je v pořádku, protože není nijak velká a ani písmo není namaškané na sobě - tudíž textu není tolik. Co mě ale už někde zezačátku překvapilo - je interaktivnost knihy, kde jsou určitě části zamazané nebo se ztrácí. Myslela jsem si, že to udělal někdo přede mnou (byla jsem v metru a tam není nejlepší světlo) a až doma jsem zjistila, že je to natištěné přímo v knize, stejně jako když se text ztrácí. A později zjistíte, proč se to tak stalo a proč to tak je a o to víc to na mě zapůsobilo. A navíc součástí vazby knihy je i tenká záložka, a protože já papírové záložky docela často ztrácím, potěšilo mě to.
Příběh ale od začátku pokulhával, jakoby měl jen jednu nohu. Střídaly se odstavce hodně nudné, méně nudné a trochu napínavé, ale nic, co by mě chytilo a já se nemohla odtrhnout, se nekonalo. Proto mi přečtení trvalo tak dlouho (více jak 14 dnů - i když se na tom podepsala i moje čtecí krize). Jsem ráda, že jsem se těmi nudnějšími částmi prokousala, po polovině a dále už se to docela zlepšilo, ale stala se chyba - moje chyba.
Předpokládala jsem, že je to prostě jenom jedna kniha, nepodívala jsem se pořádně, takže mi v první chvíli nedošlo, že je to první díl ze série, tudíž jsem to považovala za nedokončenou knihu s velmi špatným závěrem. Když mi došlo, že už vyšlo pokračování s názvem Mluvčí, bylo mi jasné proč měla Čtenářka konec nekonec. Navíc když vyšly docela rychle po sobě.
Styl psaní pro mě nebyl úplně špatný, dobře se to četlo, žádné složité věty či souvětí. Text ubíhal, řazené to bylo příjemné, nenahňácané na sebe, přehledné a hezky udělané bylo i dělení kapitol. Co mi malinko vadilo bylo řazení do kapitol a přeskakování z postavy na postavu, občas to bylo nepříjemné a useknuté v napínavé části, kde se pak člověk hůř přeorientoval na příběh někoho jiného. Co bylo ale nádherné, tak zpracování příběhů, které Sefia četla - stránky barevně odlišené, takže jdou na první pohled poznat, sepsané stejně jako celá kniha a plné napětí.
Příběh ale od začátku pokulhával, jakoby měl jen jednu nohu. Střídaly se odstavce hodně nudné, méně nudné a trochu napínavé, ale nic, co by mě chytilo a já se nemohla odtrhnout, se nekonalo. Proto mi přečtení trvalo tak dlouho (více jak 14 dnů - i když se na tom podepsala i moje čtecí krize). Jsem ráda, že jsem se těmi nudnějšími částmi prokousala, po polovině a dále už se to docela zlepšilo, ale stala se chyba - moje chyba.
Předpokládala jsem, že je to prostě jenom jedna kniha, nepodívala jsem se pořádně, takže mi v první chvíli nedošlo, že je to první díl ze série, tudíž jsem to považovala za nedokončenou knihu s velmi špatným závěrem. Když mi došlo, že už vyšlo pokračování s názvem Mluvčí, bylo mi jasné proč měla Čtenářka konec nekonec. Navíc když vyšly docela rychle po sobě.
Styl psaní pro mě nebyl úplně špatný, dobře se to četlo, žádné složité věty či souvětí. Text ubíhal, řazené to bylo příjemné, nenahňácané na sebe, přehledné a hezky udělané bylo i dělení kapitol. Co mi malinko vadilo bylo řazení do kapitol a přeskakování z postavy na postavu, občas to bylo nepříjemné a useknuté v napínavé části, kde se pak člověk hůř přeorientoval na příběh někoho jiného. Co bylo ale nádherné, tak zpracování příběhů, které Sefia četla - stránky barevně odlišené, takže jdou na první pohled poznat, sepsané stejně jako celá kniha a plné napětí.
U téhle knihy mám celkově dost rozporuplné pocity, proto nedokážu napsat více konkrétních informací jednoznačně pro nebo proti, protože na každé věci vidím klad i zápor. Asi budu muset počkat na další díl, abych si udělala vyhraněný názor. Na druhý díl se těším, má i vyšší hodnocení, takže to vypadá, že by mohl být mnohem lepší, ale nebudu předbíhat a nechci mít předem velká očekávání - poslední dobou to pak dopadá velmi špatně.
Anotace
Anotace
Představte si svět, kde je čtení chápáno jako výsada a je povoleno jen hrstce nejmocnějších… Selfia ovládá umění přežít. Poté, co byl její otec zavražděn, ukrývala se totiž společně se svojí tetou Nin v divočině. Naučila se lovit, stopovat a také krást. Když jednoho dne tetu unesou, zůstane sama a začne si klást otázky. Kdo Nin unesl a proč? Souvisí její zmizení s otcovou vraždou a s tím podivným hranatým předmětem, který teta tak pečlivě schovávala? Kniha, kterou však nedokáže přečíst, a záhadný němý chlapec, kterého zachrání před krutým zacházením, se stanou její nadějí. Klíčem k odhalení tajemství jejího světa - a otcovy tragické smrti…
Moje hodnocení: V úplném závěru mi došlo, jak je zápletka zatím jednoduchá, takže takový průměr, určitě jsem čekala víc dle ohlasů. Co se mi ale hodně líbilo byla interaktivnost knihy, kde jsou zamazané či vytrácející se části vět - kde se až v druhé polovině knihy dozvíme proč. Člověk má pak pocit, že drží v ruce právě TU KNIHU z příběhu. To mi ale nevynahradilo cca 450 stran ne moc záživného textu. Jelikož si nedovedu udělat názor čistě kladný či čistě záporný, hodnotím 3 hvězdičkami - tedy průměr a to si myslím, že přesně vystihuje mé pocity po dočtení této knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat