Ráda bych vás seznámila s mým nejoblíbenějším českým spisovatelem, který je mým NEJ už od teenagerovských let. S jeho tvorbou vás seznámím jindy, dnes pouze s jeho osobou. Jelikož ale zpaměti toho moc nevím, vzala jsem si na pomoc dva zdroje - jeho webové stránky - vlastimilvondruska.cz a wikipedia.com. Proto cokoliv dalšího by vás zajímalo, na těchto dvou webech byste informace měli určitě najít.
Vlastimil Vondruška, PhDr., CSc. - životopis
Narozen v Kladně (1955), vystudoval obor historie a etnografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd ukončil v roce 1982. Působil v Národním muzeu v Praze, od roku 1990 se věnoval podnikání, publicistice a literatuře. Společně s manželkou Alenou (je rovněž publicistka a spisovatelka) založil v Doksech sklárnu Královská huť, kterou provozoval do roku 2009 (za tuto činnost získal ocenění ministra kultury ČR). Od roku 2009 se věnuje výhradně spisovatelské činnosti. Kromě literatury patřilo mezi jeho velké koníčky horolezectví (aktivně se mu věnoval více než 20 let), dnes zahrádka, pes a četba.
Literárně je činný s přestávkami od mládí. Dosud publikoval více než 50 vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, 20 knih vědeckých a populárně naučných, více než 50 historických románů pro dospělé a několik knih pro mládež. Jeho knih se u nás prodalo již více než jeden milión. Podle oficiálních statistik půjčovanosti, publikovaných Národní knihovnou v Praze, je od roku 2011 pravidelně nejčtenějším domácím autorem. Některé jeho knihy byly vydány v němčině, srbštině a slovenštině.
Za své literární dílo byl několikrát oceněn cenou čtenářů nakladatelství MOBA, získal Zlatou stuhu IBBY v kategorii literatury faktu a populárně naučné literatury pro mládež (2005), prestižní ocenění Bestseller roku (2015), cenu Unie českých spisovatelů (2016),Čestné uznání Mensy ČR (2016) a Krameriovu cenu Asociace nezávislých médií za publicistiku v denním tisku (2017).
Kromě literární tvorby je autorem filmu Jménem krále a několika divadelních her. Sám rovněž divadlo hraje - ve své hře Vínem proti pohanství aneb staročeský dekameron vystupuje v hlavní roli středověkého učence. Pořádá pravidelná setkání v knihovnách, dosud jich absolvoval více než 700.
Spolupracoval s Českým rozhlasem na seriálu Intimní historie, který byl pravidelně vysílán od listopadu 2007 do dubna 2008 v rámci magazínu Zrcadlo a vznikl na podkladě stejnojmenné knihy. Autor v pořadu představoval zajímavosti z českých dějin a ze života lidí ve středověku. Nadále je coby host zván do různých pořadů, zejména při příležitosti významných výročí, jejichž historické souvislosti osvětluje, případně k rozhovorům o své tvorbě či o názorech na současné dění.
Kritika
Vondruška se poměrně často vyjadřuje na besedách se čtenáři a v novinách a časopisech k aktuálnímu politickému dění a své názory zasazuje do historického kontextu. Čelí za to kritice lidí, kteří nesouhlasí s jeho výkladem dějin a s jeho aplikací historických zkušeností na současnost. Tato kritika se někdy vyznačuje velmi ostrým tónem. Vondruška je označován za rasistu, pravicového populistu nebo za komunistického národovce. Za své názory na postavení žen a mužů ve společnosti je považován za machistu.
Nesouhlas mnohých historiků vyvolává Vondruška svou adorací středověku, názorem, že naše současnost je prakticky totožná s pádem starověkého Říma, zdůrazňováním významu habsburské monarchie pro stabilitu ve střední Evropě, a svými představami o cyklickém a fázovém vývoji kultur, lidovém antiklerikalismu a o aplikaci přírodní logiky na dějiny. Podle nich se Vondruška nezdráhá vystupovat jako historik s oprávněním vyjadřovat se kvalifikovaně k dění v současném světě, přičemž jeho analogie mezi minulostí a současností a aplikace historických zkušeností na současnost jsou často mylné. Také jeho práce se zdroji není podle nich zcela poctivá.
Dalším zdrojem Vondruškovy kritiky je jeho vystupování proti islámským migrantům, podpora prezidenta Miloše Zemana, kritika Evropské unie a elit, kterým prorokuje zkázu, protože nedbají na lid. Velké kritiky se dočkala zejména jeho kniha Breviář pozitivní anarchie, lze však najít i kladné ohlasy.
Žádné komentáře:
Okomentovat