Včera vyšel článek s nedělním obědovým receptem a myslím si, že se povedl. A když už jsme tak u obnovování rubriky o vaření, napadlo mě také probrat k životu rubriku s povídkami. Vím, že jsem tu o sobě ještě neřekla, že také píšu, přesněji tedy řečeno, psávala jsem. Dnes už mi to moc nejde, mám sice rozepsané dvě obsáhlejší povídky, u kterých jsem jednou doufala, že by se mohly rozrůst na knihy. Ale zatím to tak nevypadá. Není moc problém v psaní jako takovém, jako spíš v inspiraci a směru, kam by se měl příběh ubírat. Prostě jsem se zasekla.
Dřív jsem ale psala převážně povídky, kratší do 3 normostran. Nejdříve byly hodně temné - procházela jsem si takovým těžkým pubertálním depresivním obdobím, ale pak se mi myšlenky vytříbily a začala jsem vymýšlet normální, někdy až trochu kruté příběhy. Vždy mě inspirovaly buď mé vlastní sny (tam za mnou chodila múza nejčastěji) a nebo zážitky. Občas tedy i filmy, ale to velmi zřídka.
Dřív jsem ale psala převážně povídky, kratší do 3 normostran. Nejdříve byly hodně temné - procházela jsem si takovým těžkým pubertálním depresivním obdobím, ale pak se mi myšlenky vytříbily a začala jsem vymýšlet normální, někdy až trochu kruté příběhy. Vždy mě inspirovaly buď mé vlastní sny (tam za mnou chodila múza nejčastěji) a nebo zážitky. Občas tedy i filmy, ale to velmi zřídka.
A i když vím, že ty výtvory jsou už nějakou dobu staré, i nadále na nich občas pracuji, předělávám, zdokonaluji a rozhodla jsem se, že bych se o ně mohla podělit i s vámi a ráda vyslechnu kritiku i nápady.
Proto se tu občas objeví nějaký můj příběh. Psávala jsem i básničky, ale ty nejsou moc publikovatelné. Snad vás moje příběhy nepohorší. Děkuju moc všem za podporu, kritiku i každý jiný komentář
Proto se tu občas objeví nějaký můj příběh. Psávala jsem i básničky, ale ty nejsou moc publikovatelné. Snad vás moje příběhy nepohorší. Děkuju moc všem za podporu, kritiku i každý jiný komentář
Vaše dnes neLazy Šárka
Žádné komentáře:
Okomentovat