Nad tématem týdne jsem se tentokrát zamýšlela hodně dlouho, nechtěla jsem vůbec nic vymýšlet, prostě mi nesedlo. Ale dnes v noci jsem nemohla usnout a tak jsem přemýšlela a přemýšlela a dostala jsem nápad, jak se dá toto téma pojmout ve věci, která mě irituje už delší dobu. Sice v tomto článku nenajdete ironii, na kterou jste asi zvyklý z podobných článků, ale zato je to opět vše pojato s lehkou nadsázkou, proto to určitě neberte nijak smrtelně vážně 
Nevím, jestli je to jen můj náhled na věc a děje se to jen v mé hlavě (víc si toho všímám), nebo je skutečný problém dnešní poslední doby. Já sama spojku odporovací "ale" používám ve svých článcích docela často a není to problém. Jenže v běžném životě ve svém okolí slovo "ale" slýchám na můj vkus až moc často a ve věcech celkem důležitých a v kontextu především "ale to nejde", "ale to nemůžu" a nebo "ale to nezvládnu". Přestali si lidi věřit?
Nebo je v tom jiný háček? Já osobně se zrovna tohle slovo v běžném životě a tomto významu snažím používat co nejméně a jen, když opravdu cítím, že je to nutné. Vždyť je přeci tak snadné říci "zkusím to" nebo "pokusím se" a opravdu do toho jít a ono to většinou vyjde. A pokud ne, tak buď hledat jiné řešení a nebo prostě na rovinu říct, jak jsem se pokoušela a že se nepodařilo. Když slyším slovo "ale" předem tak mám chuť na místě vybouchnout.
Další možnost mě napadá, že to má něco společného s pohodlností. Na téměř vše existují firmy, které to udělají za vás, na všechny problémy najdete na internetu řešení (ať už pomůže nebo ne) a není potřeba se nijak extra snažit namáhat hlavu? Netuším, já se snažím si se vším poradit sama a vymyslet si to po svém, řešení někoho jiného považuji za poslední možnost a pokud jí využiju, stejně si ho zkusím nejdřív najít, než řeknu "ale to nejde".
Poslední možnost je, že si lidé skutečně začali méně věřit a tím pádem se i přestali snažit. Nezobecňuji to a nevztahuji to na všechny ostatní, věřím, že je pořád mnoho lidí, kteří přemýšlí stejně jako já a i ve svém okolí jich mám dost, jenže řady těch, co jednají přesně naopak se neustále rozrůstají a já se bojím, že následující generace bude už naprosto neschopná se čemukoliv postavit, protože si předem řekne "ale to nejde".
Vidíte to podobně? Nebo je to skutečně jenom v mé hlavě?
Vidíte to podobně? Nebo je to skutečně jenom v mé hlavě?
Dnešní doba je taková, že lidé hledají výmluvy, proč to nejde, a nesnaží se, je to opravdu smutné...
OdpovědětVymazat[1]: Páni, to jsem ráda, že to není jen u mě. Přesně tak mi to připadá a hrozně mi to vadí Ale s tím asi nic nenaděláme.
OdpovědětVymazat