"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

čtvrtek 22. března 2018

Volání netvora - Patrick Ness

Konečně jsem se k této knize dostala, četla jsem na ní pár recenzí a slyšela o ní na YT kanále Klářiny knihy o ní mluvila tuším Áďa, tak jsem si jí konečně v knihovně půjčila a za necelé dva dny jí přečetla. A byl to opravdu silný zážitek. Nejvíc mě ale překvapilo, že je kniha v knihovně řazená do kategorie pro děti od 10 let - nemám ponětí, ale řekla bych, že děti v tomto věku rozhodně nemají šanci příběh plně pochopit, ale hlavně na ně musí působit mnohem silněji a depresivněji, než na dospělé, proto mi toto zařazení nepřijde úplně vhodné.

Příběh nám vypráví třináctiletý Conor, který se nemůže vyrovnat s tím, že je jeho maminka nemocná. Začne mít noční můry, které pokaždé končí stejně, jednou v noci ho však navštíví netvor, kterého se Conor ale nebojí. Domluví se, že netvor z tisu mu bude vyprávět tři příběhy a potom musí říct Conor netvorovi pravdu. Conor zezačátku neví, o co se jedná, ale souhlasí. Tak nastává doba, kdy každou noc 7 minut po půlnoci očekává netvora a čeká, co mu bude vyprávět. Není to však tak jednoduché. Navíc po tom, co se Conorovi určité věci ze snů promítat i do skutečnosti - nejen věci, maličkosti, ale i následky jeho chování. Nakonec je však rád, že netvora má, pomůže mu pochopit spoustu věcí, které se v jeho životě stihly udát.

Kniha je neskutečně silná, příběh úžasně napsaný a na konci jsem měla v očích slzy. Netvor je v každém z nás a každý z nás se ho snaží pochopit, někteří zcela ovládnout a jiní s ním zase bojují. Nebyl to však on, to zlo, to si musel Conor uvědomit a smířit se s tím, potom pro něj bylo snadné to přijmout a nějak se s tím začít vyrovnávat. Pochody, které se odehrávají v hlavě malého chlapce jsou popsány velmi poutavě. Nedovedu si představit, co musí dítě cítit, když vidí pomalu umírat svou matku, která prohrává svůj boj s nemocí.

Příběh mě odpravdu silně zasáhl, je tak krásně napsaný, avšak je zároveň surový a úzkostný, navíc i nádherně ilustrovaný. Nechápu, jak se autorovi podařilo nacpat do relativně krátkého příběhu tolik rozporuplných emocí. Pravda prostě není jen černá nebo bílá. Kniha mě okouzlila a jelikož jsem jí měla půjčenou z knihovny, hodlám si jí pořídit do své sbírky a určitě si jí přečtu opakovaně.


Anotace

Příběh o velké odvaze malého kluka, který se postavil svému největšímu strachu.
Třináctiletému Conorovi se do snů vkrádají noční můry. A jakpak by taky ne - jeho maminka je vážně nemocná, táta žije kdesi za mořem v Americe, babička ho pořád jen peskuje a spolužáci jsou tak trochu tyrani. Pak se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane na všechno sám.
Tedy, skoro sám. V noci, vždycky chvíli po půlnoci, ho totiž navštěvuje netvor - obrovitánský chodící a mluvící starý strom, který roste na kopci za domem. Postupně Conorovi vypráví tři starobylé příběhy a učí jej, že věci často nejsou takové, jakými se na první pohled zdají. A že naším největším nepřítelem je náš vlastní strach. Netvor chlapce ponouká, aby povyprávěl čtvrtý, poslední, příběh sám. Vlastně po něm chce tu vůbec nejtěžší věc - podívat se děsivé pravdě do očí. Dokáže to Conor?

Volání netvora

Moje hodnocení: Kniha byla pro mě opravdovým zážitkem a myslím si, že právě tou stopou, kterou kniha zanechá v nás samotných se hodnotí její kvalita. Nemohu dát více než 5 hvězdiček a tak je samozřejmé, že tento příběh si zaslouží každou z nich naplno. Určitě doporučuji každému, kdo si chce nejen přečíst nějaký poutavý příběh, který ho zasáhne, ale i tomu, kdo sám si neumí přiznat pravdu.

Žádné komentáře:

Okomentovat