Tužka v ruce? Dnes?

Další článek s nadsázkou a ironií mou vlastní.

Kód by chtěl mít tužku v ruce? Dnes? V dnešní době přeci není vůbec obvyklé něco psát rukou, máme každý po ruce přinejmenším smartphone / tablet / PC / notebook, kam si můžeme psát poznámky, vzkazy, dopisovat si s lidmi po emailu, Facebooku, WhatsUpu, Messengeru, SMS zprávách nebo sdílet své zážitky na Twitteru nebo Instagramu. Psaní dopisů tužkou či propiskou už není ani v nejmenším obvyklé. Pošta sice funguje, ale dnes je v 99% využívaná k zasílání dokumentů, předmětů či nákupů přes e-shopy. Dopisy či pohledy jsou dnes v minimální míře a využívají ho převážně jen starší generace, které se úplně nesžily s moderními technologiemi.
Co si lidé dnes mohou psát tužkou? Nevím, jak moc ostatní, ale já si tužkou soukromě poznamenávám jen vzkazy doma na nákupy, občas vzkaz pro přítele, když se doma míjíme, nebo nějaké plánování do diáře. V práci tužku používám jen k podpisu dokumentů, zaznamenávání úkolů nebo popisu dokladů, jak je dále zpracovávat. Papírová evidence již prakticky neexistuje, většina toho, co se eviduje, jsou vlastně sjetiny nebo tisky z programů, kam se vše zadává elektronicky.
Když si vzpomenu, jak jsem se s rodiči, babičkou a dědou učila psát a číst. Jak mě hrozně bavilo si do bloků a na papíry poznamenávat myšlenky, příběhy, nápady na povídky a básničky. A o to vše je tato a i budoucí generace připravená.
Například chyby - ty byly vždy evidentní. Dnes stačí přemazat, opravit a původní chyba je pryč. Což v některých může evokovat, že se z chyb nepoučí, protože mají jistotu, že vše se dá opravit.

A poslední věcí, které se chci věnovat, je pravopis, což tak trochu souvisí i s tím, čím jsem končila poslední odstavec. Vím, že se s tím poslední dobou roztrhl pytel, ale to, co poslední dobou vídám na sociálních sítích, mě nenechává chladnou. Lidé si myslí, že pokud píší v elektronické formě, chyby každý přehlédne, nebo se jim nemusí věnovat a hledět na to, co ze sebe vyplodí. Když člověk psal na papír, musel u toho přemýšlet, to při elektronické formě není, takže mají asi lidé pocit, že nemusí přemýšle vůbec. Ano, někteří samozřejmě mají lehké ospravedlnění ve formě dokladu na dyslexii, dysgrafii a podobně, ale ani to mi nepřijde jako omluva. Naposledy mě zarazil tento příspěvek: "hledam pracy brygadu s viplatou dene, nabydky do sprav". Upřímně jsem se zhrozila, kdo takového člověka vůbec zaměstná, pokud člověk udělá sem tam chybu, nemám problém to tolerovat. Pracuji ve školství, takže vím, jak to děti a dospívající s pravopisem mají. Ale že to dokáže udělat plnoletý člověk a ještě se obhajovat, že jen hledá práci a nezáleží na tom, jak veřejně napíše žádost? Co to je? To už lidé nemají pud sebezáchovy či nějakou formu sebereflexe či sebekontroly? Nebo už je jim prostě všechno jedno? Kam tohle jednou dojde?