První stříbrná kniha snů - Kerstin Gier

Včera jsem dočetla knihu, na kterou jsem se dlouhou dobu těšila. Je od autorky Kerstin Gier, je to první díl ze série Stříbrná kniha snů a podařilo se mi jí přečíst za prakticky dva dny, když nepočítám to občasné nahlédnutí, kdy jsem musela pořád něco dělat a neměla jsem na čtení klid. Po ty, co již četli sérii Drakokamy nemusím určitě autorku představovat. Toto je první díl její další trilogie.

Název: První stříbrná kniha snů

Název v originále: Silber: Das erste Buch der Träume
Autor: Kerstin Gier
Překlad: Tereza Pecáková
Rok vydání: 2014
Počet stran: 352
Nakladatelství: CooBoo
ISBN: 978-80-7447-607-5

Příběh je psán z pohledu Olivie Silberové, nebo prostě jen Liv, která se svou sestrou Miou a mamkou velice často mění domov. Když tentokrát přiletí do nového města, čeká je nepříjemné překvapení v podobě nového partnera jejich mamky. Rázem se Liv i Mie mění život, protože kromě nového náhradního otce dostanou i dva nové sourozence, se kterými chodí na stejnou školu. Když po prvním setkání s kompletní novou rodinou jde Liv spát, ani by jí nenapadlo, že tento první sen kompletně změní její život. Začne pátrat po tom, co se děje a rozhodně nehodlá věřit informacím, které jí podá nejen Grayson, ale i jeho kamarádi Arthur, Jasper a Henry. Navíc ve snech (a nejen v nich) začíná dost často narážet právě na Henryho. Zelené dveře s klikou ve tvaru ještěrky - to je to, čím to vždy všechno začíná a Liv se snaží přijít na kloub tomu, co se vlastně děje. Možná i s nasazením vlastního života.

Když jsem se do knihy celá natešená pustila, prvních asi sto stran jsem byla docela zklamaná, hodně popisů jak postav, tak prostředí, dlouhý úvod do problematiky, což je samozřejmě také způsobeno tím, že je to první díl ze tří, takže úvod musel být obsáhlejší. Ale poté se to rozjelo a já se do knihy naprosto zakousla. Autorka dokáže neskutečně čtivě upoutat čtenářovu pozornost a vše je doplněno zajímavými detaily., jež do všeho zapadají a doplňují příběh téměř k dokonalosti. I když je dle popisů kniha směrována na mladší čtenáře, ani mě v 26 letech rozhodně nenudila, ba naopak. Děj dostal spád, události se na mě valily a já nebyla schopná přestat číst a chtěla jsem vědět, jak do dopadne.

Před tím, než jsem si knihu pořídila, jsem si přečetla dost recenzí a měla jsem smíšené pocity. Někde jsem dokonce četla, že to prý má být nová verze Alenky v říši divů. S tím ale rozhodně nesouhlasím. Toto je něco naprosto nového, neotřelého a originálního. Sny jsou součástí života každého člověka a jelikož já jsem se mezi asi sedmnáctým a dvacátým rokem tomuto trochu věnovala, byla jsem poté při četbě nadšená.

Já sama jsem si psala deník, kde jsem zaznamenávala své sny, po nějaké době jsem se naučila své sny nejen ovládat, udávat směr vývoje událostí, či udělat v něm zásadní změny, dokonce se mi několikrát podařilo svůj sen naplánovat a uskutečnit. Nevím, jak je to možné, odborně jsem se o to nezajímala, ale vím, že se tomu říká lucidní snění.

Jinak je kniha stylisticky velmi příjemná, je přehledná, text je krásně rozdělen a nádherně graficky zpracován. Jediné, co mi vadilo, bylo pár chyb, které bych v takhle krásně zpracované knize nečekala. Nejen, že chyběla písmena, háčky či čárky, jednou nebo dvakrát jsem objevila i chybu ve jméně (záměna sester), kdy to pak nedávalo smysl. Neříkám, že mě to dále odrazovalo od čtení, ale i tak to ovlivní mé hodnocení.

Anotace

Tajuplné dveře s klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou… sny Liv Silberové jsou poslední dobou opravdu strašidelné. Ještě strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci je to, že někteří o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat…

zdroj

Moje hodnocení: Líbila se mi, to určitě, ale jednu hvězdičku jsem se rozhodla dát dolů za pomalejší rozjezd a hlavně za ty chyby, které mě opravdu překvapily. Pokud chcete, určitě vám jí doporučuji, je to takové lehké, nenáročné čtení, které vás strhne sebou (když se necháte), ale za přečtení určitě stojí.