Dopisy aneb naše Česká pošta

Dnes pojmu téma týdne velmi netradičně a to tak, že se tu pokusím vypovídat ze stavu, který nám v práci momentálně panuje a co prostě musím vykřičet do světa.
Pro začátek chci podotknout, že poštovní doručovatelka u nás doma je skvělá, pečlivá a moc příjemná ženská. Vážím si jí jako osoby, která s ničím nemá problém, se vším si poradí a na všechno má řešení. Proto toto není určené na všechny zaměstnance ČP. Nyní ale už k věci.

Sama jsem chvíli pracovala pro Českou poštu (před více jak dvěma lety a asi 14 dnů, více jsem nedala na onom pracovišti) a vím, jak je to s listovním tajemstvím a co vše se při nástupu podepisuje. Dost by mě zajímalo, zda jsou s tímto noví zaměstnanci seznámení, či vůbec ví, co podepsali. Protože abych v práci ve schránce nacházela otevřené dopisy? Roztrhané obálky, popřípadě rozmočené od bláta, to mi nepřijde ani trochu profesionální! (Pro rýpaly - klíče od schránky mám pouze a jenom já.) Dobře, to jsem v lednu ještě vydýchala. Poté ale přišlo seznámení s naším novým doručovatelem. Paní, co to dělala předtím, už asi třetí za tenhle školní rok, byla ještě jakž takž v pohodě. Ale to, co přišlo tentokrát? Mám nahoře zvonek s kamerou a myslela jsem si, že nás jde vykrást bezdomovec a prý má doporučenou zásilku. Šla jsem dolů s razítkem a celkem se bála, pán zapáchal velmi silně, z úst mu táhly cigarety (jsem kuřák, ale tohle byl moc silný odér i na mě) jako kdyby zrovna dožvýkal vajgl a bez pozdravu po mě hodil balík dopisů za minimálně dva týdny. Po pečlivé kontrole jsem mu orazítkovala dodejky a rychle prchla.

Od té doby nám pošta chodila velmi nepravidelně, asi tak jednou za 10 dnů a byly tam i více jak 14 dnů staré dopisy, faktury apod. Takže samozřejmě po splatnosti, naštěstí nás penále zatím minuly, ale když jsem to chtěla jakkoliv s naší poštou řešit, nikdy jsem nebyla vyslyšena. Emaily nikdo nečte, infolinky nepomůžou, telefony na pobočce nikdo nezvedá v žádnou denní dobu a ani jinak nereaguje. Když chci osobně problém řešit a mluvit s vedoucí, nikdy není přítomná. Bohužel jsem si myslela, že horší už to být nemůže, ale jako vždy jsem se pletla. (Když si totiž myslím, že "horší to už nebude", vždy je mi dokázáno, že bude.)

Dopisy nadále chodily se zpožděním, ale s tím už jsem nějak počítala, ale najednou se mi začaly ve schránce objevovat cizí dopisy - nejen z okolních institucí, co mají stejnou ulici, ale i z jiných škol v okolí, či z jiné části Prahy, popřípadě soukromých osob z úplně jiné ulice. Nosila jsem to pokaždé zpět na poštu a vždy upozorňovala, že to není naše pošta a že na to mají dávat pozor, protože tam by mohly být věci, kterých by mohl někdo zneužít. Více jak měsíc beze změny.

Vše vyvrcholilo v pátek minulého týdne, kdy na mě odpoledne zazvonila starší žena a oznámila mi, že je z úplně jiné ulice, ale neustále jí doručovatel hází naší poštu do schránky a tak nám jí přinesla, aby nám to nechybělo, protože to měla po cestě! Obratem se však ptala, zda nemáme její TV program, co očekává a nějaké složenky, že jí chybí! Je toto možné? My si jako zákazníci ČP budeme jako na trhu vyměňovat poštu, aby měl každý to své? Jak si může doručovatel splést instituci a soukromou osobu? Přeci mu musí být jasné, že základní škola asi nesídlí v panelákovém domě! Evidentně ne!

V tu chvíli jsem toho měla dost a s paní ředitelkou jsme sepsali oficiální stížnost, posílat přes Českou poštu jí ale nebudeme!