Spouštěč - Wulf Dorn

Ve středu večer jsem dočetla první díl trilogie Lesní psychiatrická klinika s názvem Spouštěč od autora Wulfa Dorna. Knihu jsem si vyhlédla v knihovně a zaujala mě, až potom jsem zjistila, že je to první díl z trilogie, ačkoliv dějově to vypadá, že jsou to tři samostatné příběhy, spojuje je jen prostředí Lesní kliniky. Prohlížela jsem si i následující díly a vypadají zajímavě. Ale zatím nemám v plánu je číst, protože jsem se dnes pustila do knihy Neviditelný od C. D. Payna a ihned mě docela nadchla.

Název: Spouštěč

Název v originále: Trigger
Autor: Wulf Dorn
Překlad: Rudolf Řežábek
Rok vydání: 2015
Počet stran: 360
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-5033-5

Příběh začíná vyprávět psychiatrička Ellen Rothová, která pracuje na Devítce spolu se svým přítelem Chrisem. Ten ale odjíždí s kamarádem na dovolenou do Austrálie, na ostrov mimo civilizaci a ona má vše na starosti jak doma, tak v práci. Hned první den je však konfrontována s jedním z pacientů, který se přímo před ní pokusí o sebevraždu. Kamarád Mark jí je od té chvíle oporou a snaží se jí pomoct. Navíc se na oddělení objevuje zvláštní pacientka, která je strachy bez sebe, na světlo či jakékoliv jiné podněty reaguje děsivě. Ellen si dělá velké starosti, kor když pacientka vykazuje strach z konkrétní osoby, jakéhosi Černého muže, který ji prý chce unést a najde jí kdekoliv. Ellen se s ní snaží navázat kontakt, ale dřív než se jí to podaří, žena zmizí. Ale Ellen ví, že žena je v nebezpečí a proto se jí vydá hledat, když nenajde pomoc ani u nadřízených, ani u policie, pouští se do toho sama, ale Černý muž to ví a proto zaútočí i na ní, dává jí hádanky a sleduje, jak se snaží, navíc na vše má jen omezený čas. Mark jí zpočátku nevěří, ale když vidí, co se děje, snaží se jí být po boku a najít východisko. Nakonec ale ani on netuší, jak velký problém to je a co je tím spouštěčem, který tyto události vyvolal. Pouští se do pátrání a nakonec najde, co hledal, i když nemohl tušit, jak hrozná skutečnost vlastně je a co za démony tím odhalí.

První polovina knihy mě moc nebavila, neměla jsem potřebu se rychle k příběhu vracet a dočítat ho. Nevím, možná je chyba ve mě, poslední dobou nejsem schopná se začíst ani do sebelépe hodnocených knih. Každopádně druhá polovina mi to docela vynahradila. Už jsem se moc těšila, až pojedu z práce a budu moct pokračovat ve čtení, poslední závěrečnou, jak já říkám "vysvětlující" část, jsem přečetla na jeden zátah a jen jsem stíhala pozorovat, jak mi padá čelist. Jak mám ve zvyku, průběžně jsem přemýšlela a vymýšlela, jak by to mohlo být, dopadnout, ale tady jsem se naprosto sekla. Totálně jsem byla mimo a ani ve snu by mě nenapadlo, že to skončí, jak to skončilo. závěr tedy naprosto a totálně nepředvídatelný.

Jinak se ale kniha četla krásně, byla psaná jednoduchým jazykem, který mě bavil, četl se krásně lehce a navíc jsem nenašla žádné pravopisné chyby. To byl opravdu příjemný bonus. Rozdělení do kapitol bylo víceméně zbytečné, vyprávění příběhu přeskakovalo z osoby na osobu dle potřeby a s úžasnou lehkostí, že si toho člověk prakticky ani nevšiml.

Příběh se odehrává v německém prostředí, takže si člověk nepřijde tak vzdálený tomu, v jakém prostředí se to vše odehrává. Navíc mám pocit, že jsem od tohoto autora kdysi dávno něco četla, protože je to psané tak lehce, jakoby známý styl, obyčejnější, ale o to čtivější. Rozsah knihy je také docela příjemný, 340 stran je takový střed a myslím si, že je to přesně akorát na míru příběhu. Žádná část nebyla ani roztahaná, ani nijak extra osekaná, prostě naprostý ideál.

Od knihy jsem očekávala atmosfréru psychiatrické léčebny, trochu mého strachu a napětí, ale celkově jsem žádná velká očekávání neměla. A většina věcí se splnila, během scén v podzemí léčebny jsem se chvilkama opravdu bála, atmosféra psychiatrické léčebny tam rozhodně byla, napnutá jsem byla prakticky celou druhou půlku. Ale přiznám se, že asi do poloviny knihy jsem si říkala, že ta knížka je o ničem, že mě to moc nebaví a zvažovala, zda jí nemám odložit. Naštěstí jsem udělala dobře a neodložila jí. Konec opravdu stál za to.

Anotace

Kdo se bojí Černého muže?

Případ zneužívané pacientky se pro psychiatričku Ellen Rothovou stává noční můrou. Žena tvrdí, že ji pronásleduje Černý muž, a krátce nato beze stopy zmizí. Při pátrání se cílem neznámého přízraku stává i Ellen. Při šíleném závodu o čas je ve hře život lékařky i její pacientky. Psychiatrička stále hlouběji zabředá do labyrintu strachu, násilí a paranoie. A čas na splnění ultimáta co nevidět vyprší…

zdroj

Moje hodnocení: Jsem trochu na vážkách, jak hodnotit, protože polovina knihy mě zklamala i přesto, že jsem neměla žádná velká očekávání. Není to žánr, který bych pravidelně četla, protože thrillery opravdu nejsou můj šálek kávy. Na druhou stranu mi ale druhá část knihy tak učarovala, že jsem se nemohla odtrhnout a přijde mi, že vyhrocení zápletky a její vyřešení, bylo úžasné. Proto dávám 4 hvězdičky, chtěla jsem dát 3 hvězdičky, ale za ten konec jsem musela jednu přidat.