"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

neděle 8. dubna 2018

Obaly na knihy - moje pokusy

Už v týdnu jsem dostala tenhle šílený nápad - ušiju si vlastní obaly na knihy. A pustila jsem se do toho s vervou, jenže jsem zjistila (a dalo se to čekat), že když jsem nikdy nedržela v ruce šicí stroj, že to nebude snadné. Nakonec to nebyl tak strašný výbuch, ale stálo mě to prakticky 4 večery práce.
První co bylo, jsem se musela naučit stříhat a měřit látku, protože to prostě není papír a krčí se to. Zavčas jsem však přišla na to, že nějaký ten zub není problém, protože když to pak rovně zašiju a otočím - zuby nejsou vidět. PRvní problém vyřešen. Druhý problém byl zprovoznění šicího stroje, jelikož je hodně starý po bebičce, trvalo mi jeden celý večer ho zprovoznit, najít jak se navlékají nitě a jak se vůbec šije, druhý večer jsem strávila tím, že jsem si na látce zkoušela, jak který steh vypadá a jak na látku tlačit, apod.
Dále jsem si na netu prohlédla pár návodů a střihů na obaly a z kombinace všech těch návodů a svých požadavků jsem si vytvořila svůj vlastní střih i návod. Zatím šiju jen z dvou látek proti sobě, ale zítra chci koupit ronar nebo vliselin a zkušit i ty vyztužené. A hlavně jsem se rozhodla dělat univerzální obaly, které mají místo zadní klopy gumu, která se přetáhne a dá se nastavit dle tloušťky knihy, výška je o trochu větši nž A5 (pokud byste chtěli, tak na A5 je výška 23 cm), ale já mám knihy převážně větší.
Na ušití obalu je potřeba pruh látky 90 x 25 cm, guma na zadní "klopu" a stuhu nebo šikmý proužek jako záložku (kdo nechce, nedává, ale já miluju to, že záložku neztratím, prostě je najednou součástí knihy), dále špendlíky, nůžky, šicí stroj a nitě - klasika. Postup není složitý, ale ani úplně jednoduchý a jelikož jsem nefotila vše, až finální výtvory, nevím jak to popsat. Kdyby byl ale zájem, určitě postup nafotím a sepíšu při dalším vytváření.

A jak to dopadlo? To můžete vidět zde: (A omlouvám se, ale fotila jsem ještě nevyžehlené, takže to vypadá vše trochu pomuchlaně)




První obal byl z pevnější látky, původně asi na závěsy. Guma na zachycení zadní strany je zelená, na obrázku ale vypadá žlutá. Navíc na druhém obrázku můžete vidět, že je vlastně obráceně, to se mi stalo po otočení. Zapošila jsem mezeru, kterou se to otáčelo a došlo mi, že je to vlastně obráceně a když jsem to otočila, byla zase najednou záložka dole. Druhý den mě napadlo otočit i tu pevnou klopu a najednou bylo vše jak má. Ale vyfotila jsem vám tu svůj největší fail, který se sice dal jednoduše napravit, ale chvíli mi to trvalo, než mi to došlo.



Další den jsem si naměřila, nastříhala a našpendlila další látku na obal a k tomu jsem se rozhodla ještě ze zbytků udělat záložku.



A to už dopadlo docela dobře, takže já jsem naprosto spokojená, druhý pokus je opravdu krásný a i záložka není úplně k zahození. Moc se mi obaly líbí a díky tomu mám teď set pro maminku jako pozornost.

Dnes jsem použila stejnou látku jako na ten úplně první obal a místo gumy chci zkusit vytvořit ze dvou pruhů látky úchyt. A jako záložku jsem použila krásnou modrou stuhu s puntíkama - pokud se mi podaří, chci ho darovat mojí paní ředitelce.

To je asi vše, co jsem vám k tomu chtěla říct. Prošitý prst zatím nemám, takže mrzák ze mě není a pomalu, ale jistě se lepším. Zítra chci zkusit i nějaké nové látky, šikmý proužek jako okraj a nakoupit i širší spektrum barevných nití. Určitě dám vědět, jak se to vyvíjí. A dnes určitě dočtu konečně i Žítkovské bohyně, takže zítra nebo pozítří můžete čekat recenzi. Přeji všem krásné nedělní odpoledne, užívejte si a mějte se rádi

Vaše dnes vůbec neLazyŠárka

2 komentáře:

  1. no tak to je krása a pokrčené mi to nepřijde vůbec! a jak jsi na začátku popisovala jak jsi to šila ty bláho nerozuměla jsem ničemu - jako by si mluvila o výrobě léku proti rakovině

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Já když jsem na ten šicí stroj koukala poprvé, tak jsem si přišla jakoby to byl stroj na výrobu léků proti rakovině        ale děkuju moc za pochvalu

    OdpovědětVymazat