A je to tu. No to to teda trvalo. Prostě na mě přišla krize. Ještě včera jsem se těšila, jak budu rozvíjet plán se šitím obalu na knihy a jak se do toho pustím a napíšu vám o tom článek, možná časem i návod, fotografie, podělím se s vámi o moje chyby, co jsem zkazila apod. A dneska je najednou všechno jinak.
Začalo to asi včera a to sháněním šicího stroje, ten naštěstí v bytě po babičce zbyl, takže jsem si ho vytáhla a více jak 3 hodiny se ho snažila pochopit, provoznit ho a navléknout nitě. Po asi dvaceti špatných pokusech se mi to podařilo, ale byla jsem vyčerpaná k smrti, protože (a to jsem zapomněla zmínit) ten stroj má minimálně 10 kilogramů a nechápu, jak ho babička mohla vytáhnout na stůl. Já to nedala, jenom na gauč, dál musel pomoct přítel.
A jelikož jsem večer neměla ani náladu si číst - po boji se šicím strojem jsem se jenom vykoupala a padla do postele, tak tam bych si dovolila umístit začátek mé nynější krize. A protožesi tělo pořád ještě neodvyklo na množství spánku z minulého týdne, tak mi momentální množství nestačí a to nemluvě o teplotách. O víkendu jsme se klepali zimou a dneska mám chuť odpoledne po cestě z práce zahodit i ten nejlehčí svetřík.
Začalo to asi včera a to sháněním šicího stroje, ten naštěstí v bytě po babičce zbyl, takže jsem si ho vytáhla a více jak 3 hodiny se ho snažila pochopit, provoznit ho a navléknout nitě. Po asi dvaceti špatných pokusech se mi to podařilo, ale byla jsem vyčerpaná k smrti, protože (a to jsem zapomněla zmínit) ten stroj má minimálně 10 kilogramů a nechápu, jak ho babička mohla vytáhnout na stůl. Já to nedala, jenom na gauč, dál musel pomoct přítel.
A jelikož jsem večer neměla ani náladu si číst - po boji se šicím strojem jsem se jenom vykoupala a padla do postele, tak tam bych si dovolila umístit začátek mé nynější krize. A protožesi tělo pořád ještě neodvyklo na množství spánku z minulého týdne, tak mi momentální množství nestačí a to nemluvě o teplotách. O víkendu jsme se klepali zimou a dneska mám chuť odpoledne po cestě z práce zahodit i ten nejlehčí svetřík.
Proto vázne čtení - mám pořád rozečtené Žítkovské bohyně (už víc jak týden) a fakt se stydím, ona je to knížka docela náročná, ale zároveň čtivá, takže fakt nevím, kde je problém. Ale dnes mám v plánu se po práci zaběhnout podívat do galanterie, kde si chci koupit nějaké stuhy a látky, právě na šití těch obalů na knihy, zítra budu stříhat látky a špendlit, v sobotu jsme pryč, ale v neděli se chci pustit do první z nich, tak snad se podaří.
To je asi takové shrnutí toho, jak na tom teď jsem a proč nevychází články, na které jste zvyklí. Za prvé jsem nedočetla žádnou další knihu, na kterou bych mohla napsat recenzi a nic jiného se momentálně neděje.
To je asi takové shrnutí toho, jak na tom teď jsem a proč nevychází články, na které jste zvyklí. Za prvé jsem nedočetla žádnou další knihu, na kterou bych mohla napsat recenzi a nic jiného se momentálně neděje.
Brzy se ozvu s tím, jak se mi s obaly daří a snad i s recenzí. Mějte se krásně a mějte se rádi.
Vaše LazyCat
moje babička má takový velký šicí stroj který je vlastně schovaný v dřevěné skříňce a je tam prostě takové to velké kolo - kolovrátek? když jsem byla malá, šila nám na tom věci
OdpovědětVymazat[1]: To určitě je a cenná, moje šéfová je sbírá a má asi tři, nechává si je renovovat a mají obrovskou cenu. Tenhle po babičce, co jsem já našla, je už v plastové krabici, ale z toho těžkého poctivého kovu. Je to přesně tenhle https://img.sbazar.cz/big/201711/2119/d5/5a147948d57cc5feb44e0100.jpg akorát není zasazený do stolu, ale do původní těžké krabice s víkem na přenos. Ale oproti těm úplně starým je tenhle hrozně složitý na navlékání nití a provlékání okama apod. To ty staré s kolovrátky jsou podle mě mnohem jednodušší, protože ty byly na maximálně 2 nitě, ty novější jsou až na 4 (novějšími myslím i takové jako mám já po babičce ).
OdpovědětVymazat[2]: moje babča ho má právě zasazený do stolu já jsem na šicí stroj levá, nechápu vůbec co kde dát
OdpovědětVymazat[3]: Já jsem ho v životě nedržela v ruce, ale jak jsem psala v článku, za asi 3 hodiny byl zprovozněný, ale stálo to hodně místa, hodně sil, velkou pomoc od přítele a moc pevný nervy, protože když strkáš nit do malinký dírky a 40x se ti to nepodaří, protože tam prostě pořádně nevidíš...ggggrrrrrr Jediné štěstí, že babička uchovala návod ke stroji, jinak bych byla v pr***i
OdpovědětVymazat[4]: ale nakonec jsi to dokázala:) to já tolik trpělivosti nemám a určitě ne na to strkat 40x nit do malé dírky
OdpovědětVymazat[5]: Včera se mi to fakt podařilo, první obal je hotový, mám z toho obrovskou radost. Zítra se mi snad večer podaří udělat i ten druhý, co mám připravený a ještě zkouším záložku snad zítra stihnu i sepsat a vydat článek
OdpovědětVymazat[6]: tak na článek se těším:)
OdpovědětVymazat