Když zavřu oči aneb Představivost

Článek se vztahuje k tématu týdne "Když zavřu oči"!

Byla se mnou prakticky od narození, prostě od doby, co si já pamatuju a vůbec by mě nenapadlo, že jí někdo nemá ....

Zní to jako začátek nějakého fantasy popřípadě sci-fi příběhu, ale není .....

Jde o mou milou Představivost. Odmala miluji knihy, miluji vyprávění, příběhy a přišlo mi automatické, že se mi za zavřenými víčky (někdy ani to nebylo potřeba) odehrává prakticky celý děj jako film, všechno vidím do takových detailů, jakých si přeju. Jako malá holčička jsem si JÍ pěstovala a podporovala, co nejvíc to šlo, a byla jsem ráda, i když to někdy přeháněla. Dnes jsem JÍ vděčná, že se mnou zůstala i v dospělosti a dopřává mi krásné zážitky, kdy se čtení stává skutečným požitkem. A nejen to, umožňuje mi se vcítit do druhých dle jejich vyprávění a vidět to samé, co oni.

Hrozné zjištění pro mě bylo, že ne každý JÍ má, tu svou vlastní Představivost. Měla jsem za to, že každý z nás JÍ má, a některá je víc obrazná, některá méně, samozřejmě, že i ony mají své dny. Ale že JÍ někdo nemá vůbec? A zrovna to je případ mého přítele. Náhodou jsme si povídali a po mé reakci "Ty to nevidíš? Tak si to představ!" na mě zůstal naprosto konsternovaný civět a ptal se mě, jak to myslím. Říkala jsem mu "Použij JÍ a ona ti to ukáže, stačí jí jen vést správným směrem". Pro mě je to každodenní "rutina", protože je se mnou neustále a já jejích schopností využívám mnohokrát denně. Ukazuje mi to, na co myslím a já to považuji za správné.

Přítel na mě v té chvíli koukal, pak to asi zkoušel a pak mi smutně oznámil, že neví, co mám na mysli. Doma jsem ho vzala za ruku, posadila na gauč, dala mu chvíli, aby zklidnil dech a začala mu barvitě popisovat, co si má představovat. Jak má ty věci uvnitř své mysli stvořit a jak JÍ dál má vést, aby mu zobrazovala to, co chce vidět. Po půl hodině jsem to vzdala. Dodnes mi tvrdí, že nic takového neexistuje, ať mu nepletu hlavu. A mě je z toho do pláče, když si na to vzpomenu. Jak je možné, že já JÍ mám, skvěle si rozumíme, jsme sehraná dvojka a můj přítel ani neví, co to je?

Každý máme talent na něco jiného, já těch talentů, na které bych mohla být pyšná, moc nemám, ale na NÍ, na mou milou Představivost, na tu jsem hrdá. Nejvíc na to, že je součástí mě samotné a je ochotná mi kdykoliv ukázat to, co chci nebo potřebuju vidět. A za to JÍ nepřestanu být nikdy vděčná, protože jen s ní je můj život tak krásně barevný a veselý.

Děkuju ti má Představivosti.

"Představivost je důležitější než vědomosti." Albert Einstein

zdroj