Látkové obaly na knihy - můj nový krok do neznáma

Všichni občas vezmeme do ruky knihu - ti co čtou skoro pořád jako já, tam je to jasné, i u těch, co čtou jen občas, co ale ti co nečtou vůbec? Mám kolem sebe několik lidí, kteří by knihou nejradši jen podložili nerovný stůl, nebo ji použili jako podložku pod notebook, aby se nepřehříval (můj přítel). Ale i ti sem tam nějakou musí vzít do ruky, ať už je to kuchařka, kde hledají recept, nebo diář, deník, popřípadě hledají nějaké informace, nebo se stane zázrak a najdou zalíbení v nějaké knize, co by jim mohla být blízká a tak si jí prostě vezmou do ruky. A teď k tématu - obaly na knihy (jen jsem chtěla nadhodit to, že každý prostě občas má v ruce knihu a proto by se mu mohl hodit i obal na knihu).

Dlouho předlouho jsem obalům odolávala a považovala je za naprostou zbytečnost, na knihy jsem si dávala pozor a neničila je, nosila je v plátěné tašce a při čtení je ráda ohmatávala. Až do chvíle, kdy jsem jeden obal dostala pod stromeček od mamky - také velká čtenářka. Až do minulého týdne mi ležel zabalený doma a nechtěla jsem ho nosit, protože mi to prostě přišlo k ničemu, ale tehdy se situace změnila. Mám teď knížku z knihovny, která má porušený hřbet a působí nestabilně a křehce, takže se dost bojím, že se mi nakonec vysype úplně a hle! Obal se hned hodil. Opatrně jsem jí prskla do obalu a najednou mám pocit, že je to lepší a že jí neškodím více, než je nutné.

A teď k tomu nejdůležitějšímu, prostě a jednoduše jsem objevila nový vesmír a teď si už nedovedu představit držet jakoukoliv knížku bez látkového obalu. Druhá velmi pozitivní věc je, že když čtete při cestováí v MHD, nikdo nevidí, co vlastně čtete! Takže si klidně můžete číst nějaké čuňačinky, třeba já já vloni - 120 dnů Sodomy. Hned jsem se koukala kde a za kolik se obaly dají sehnat a ještě také pokukuji po koženém, který je sice o dost dražší, ale za to pevnější. První věc, kterou jsem pochopila je, že mít látkový obal s dvěma klopama, které se nedají nastavit - je na prd. Málokterá knížka se do ní tloušťkou vejde tak, aby jí vyplnila, takže ve většině případů se vám knížka vysmekává. Jistí to zavírací špendlík, nebo já mám chytrou silikonovou záložku, která mi ohnutou část udrží. Ale protože jsem v určitých věcech kapku magor, rozhodla jsem se, že si udělám obal svůj vlastní a to dle sebe. Prostě můj další slepý krok do neznáma, protože doma nemám ani šicí stroj, ani látky a podobné potřebné věci a navíc neumím ani pořádně šít. Ale challenge accepted!

Střihy mám vytištěné, látky jsem sehnala dnes, jsou starší a spíše na vyzkoušení (pokud se podaří, určitě pořídím lepší látku), vše ostatní nakoupené a zbývá jen šicí stroj. Asi bych to zvládla i v ruce, ale je mi jasné, jak by to vypadalo a jak dlouho by to trvalo Jsou dvě možnosti, buď doma po babičce nějaký je, nebo si ho v sobotu půjčím od mamky, ta ho doma má určitě. A ne, vlastně jsou tři - ani mamka mi ho nepůjčí, protože je to těžká bedna a tak si budu muset nějaký malinký pořídit sama. Každopádně bych se do toho ráda pustila ještě tento týden a určitě vám dám vědět, jak a kam mě tyto kroky do neznáma zavedly