Hlasy - Ursula Poznanski

Konečně jsem pustila do třetího kriminálního příběhu ze série Beatrice Kaspary s názvem Hlasy. Už jen prostředí a zápletka mě naprosto nadchly a nevydržela jsem delší pauzu mezi díly. Nelituji však. Pojďme na recenzi, už se moc těším.

Název: Hlasy

Název v originále: Stimment
Autor: Ursula Poznanski
Překlad: Blanka Pscheidtová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 328
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-5784-6

Příběh začíná smrtí v psychiatrické léčebně, jde o mrtvého lékaře, který je však nalezen ve velmi specifické situaci. Jakoby někdo uspořádal rituál. Florin a Beatrice se pouštějí do složitého vyšetřování jak mezi lékaři, tak i pacienty. To je ale horší, protože jak to asi může vypadat v psychiatrické léčebně. Navíc naráží na postavu záhadné Marie, ze které se vyklube skrývaná žena nalezená před několika lety ve sklepě. Byla připoutaná a nejspíš tam strávila celý život, nemluví, nereaguje na okolí ani nijak nekomunikuje. Beatrice však získává pocit, že by mohla vědět víc, než si je ochotná přiznat. To ostatně dokazují i její otisky na místě činu. Poté ale umírá další člověk, tentokrát pacientka, zanedlouho poté je napaden další pacient, jehož je nutné okamžitě operovat. Poslední kapkou je napadení samotné Beatrice a vzápětí nalezení mrtvého ošetřovatele. Stále nemají čeho se chytit konkrétně a konplikuje se to ze všech stran. Najednou ale dostane Beatrice nápad, který jí opět začne ohrožovat na životě, avšak nalézá pachatele, který se jí i přizná, ale s ní má úplně jiné plány.

Do knihy jsem se pustila s nadšením, protože konec předchozího dílu byl napínavý a já se těšila na pokračování. Ihned nás autorka hází do vody plné záhadné vraždy a popisu situace. Vše je podobné prvním dvěma dílům, avšak mnohem napínavější, originálnější a prostředí psychiatrické léčebny je dokonale popsáno, takže člověk má pocit, že je tam s Beatrice a Florinem. Ponurost a bizarnost prostředí z knihy přímo stříká, popisy anamnéz i chování pacientů je poutavé.

Moc se mi líbí odlišnost od knihy Pět a Slepí ptáci, tyto dvě knihy si byly trochu podobné a témata se opakovala. Hlasy jsou ale úplně jiné i z hlediska vyprávění o soukromí vyšetřovatelů, i z hlediska metod vyšetřování. Nemají se totiž čeho chytit a proto zde může Beatrice naplno využít svou intuici a také zde autorka více rozvíjí i vztahy na pracovišti.

Teď vidím, že hlavním tématem recenze je porovnávání předchozích dvou dílů a tohoto posledního. Nechtěla jsem to tak, ale asi to úplně nejde. Doporučuji knihy číst postupně za sebou, jak byly vydány a proto je i pro vás to porovnání, zda se vám bude i kniha Hlasy líbit. Za mě je ze všech tří ta nejpovedenější. Autorka zde stvořila příběh, který krásně plyne, udrží si vaši pozornost po celou dobu, poslední třetinu jsem měla nutkání přečíst najednou, byla jsem napnutá a chtěla jsem už vědět, jak to dopadne.

Stejně tak si udržela i status toho, že ačkoliv je to detektivní příběh a čtenář sleduje celý průběh vyšetřování, nemá sebemenší šanci uhodnout, kdo je pachatel a co za vraždami stojí. Měla jsem spoustu teorií, žádná se ale ani nepřiblížila skutečnosti. O to více si vážím toho, jak se autorka tématu vyhne, napíná nás a na konci nechá příběh vybuchnout na pár stránkách. Poté už je jen vysvětlování a popis souvislostí, jež vždycky lačně hltám. Zde už je prostor k domýšlení.

Budu se opakovat, ale fyzická podoba knihy je úplně stejná, jako u předchozích dvou dílů, takže se mi vůbec nelíbí. Bílá vazba špatně polepená barevnou samolepkou není úplně šťastné řešení. Když jsem si jí v knihovně půjčovala, přišlo mi, že je nejtenčí ze všech, bála jsem se, že bude mít málo stránek, po porovnání ale má téměř stejně jako Pět a Slepí ptáci, což je materiálem. Papír je zde použit opravdu tenký, téměř průsvitný, stránky jsou téměř hladké a dost brzy se ochmatávají jen otáčením. Je to škoda, myslím, že by si kniha zasloužila mnohem lepší zpracování. V Německu už vloni vyšel 4. díl s názvem Schatten (Stíny), informaci o vydání v ČR jsem zatím nenašla, ale budu sledovat Knižní klub. Kdyby se objevila informace o vydání, budu vás určitě informovat.

Anotace

Lidé, kteří si divoce mumlají sami pro sebe.

Kteří se odhalují, slyší hlasy.

Psychiatrické oddělení salcburské Kliniky-Sever se specializuje na mimořádně těžké případy.

Když je jeden z lékařů nalezen zavražděný v ošetřovně, musí se vyšetřovatelka Beatrice Kasparyová pokusit vymámit informace z pacientů. Z traumatizovaných duší, které žijí ve své vlastním světě. A nehrají podle pravidel…

zdroj

Moje hodnocení: Příběh je naprosto originální, napsán s lehkostí jako oddechová kniha, při které je člověk napnutý, ale nebojí se (jinak se bojím, jsem posera). Líbil se mi více, než předchozí díly a člověk je začten od začátku do konce. Čtivost knihy je opravdu úžasná, děj odsýpá, člověk se nenudí a velmi mě zaujlo propojení krimi thrilleru (psychiatrická léčebna) a vztah mezi Beatrice a Florinem (romantika). Autorka je opravdu skvělá a mám jí moc ráda, touto knihou mě okouzlila a potěšila, teď se nemohu dočkat dalšího dílu :-D Nejde jinak, této knize musím dát 5 hvězdiček, protože je úžasná a ráda vám jí doporučuji.