Musím se s vámi podělit o jednu novou zkušenost. Dobře, není úplně nová, ale nějak mě nenapadlo se o tom podělit s vámi. Zkoušela jsem to ve skupinách na FB i v mé skupině Knižní zážitky, nedostalo se mi žádné odezvy. Narazila jsem totiž na věc, kterou si nejsem schopná vysvětlit a moje blízké okolí na mě v této věci hledí jako na blázna či návštěvníka z kosmu. Abych to neprotahovala a dostala se k jádru věci.
Stala se mi totiž velice zvláštní věc, kterou musím ale uvést trošku více zeširoka. Při čtení knih poslouchám vždy nějakou zvukovou kulisu - v MHD mám sluchátka s hudbou, doma si pustím i YT a něco, co znám a u toho čtu. Nebo třeba nějaký oposlouchaný seriál. Nemohu číst v tichu, protože mě rozptyluje každé vrznutí podlahy, sjetí výtahu nebo štěkot psa. A tudíž mám leckteré knihy propojené s hudbou. Dodnes když slyším Natalii Oreiro vybarují se mi romány Lenky Lanczové - období mých asi 15 - 16 let, je tedy vidět, že to tak mám odjakživa. Opačně se mi to však ještě nestalo a to je právě ta záhadná věc, co se mi stala nyní.
Poslední rok jsem si oblíbila skupinu Within Temptation - toho jste si mohli ostatně všimnout i v mé rubrice Hudba a občasných článcích, kde se tato kapela objevuje docela často. A proto jsem narazila začátkem února na song s názvem Raise Your Banner a už asi v první třetině jsem prostě cítila, že ta písnička patří k sérii Propast času od Romana Bureše. Neviděla jsem klip, jen z jiné místnosti slyšela zřetelně část písně. Prostě to tak bylo a já nevěděla proč, ani jsem nezvládla postřehnout text písně. A když jsem si jí poslechla znovu, abych porozuměla textu - bylo to tam. Děj knihy, shrnutý, bojovný.
Stala se mi totiž velice zvláštní věc, kterou musím ale uvést trošku více zeširoka. Při čtení knih poslouchám vždy nějakou zvukovou kulisu - v MHD mám sluchátka s hudbou, doma si pustím i YT a něco, co znám a u toho čtu. Nebo třeba nějaký oposlouchaný seriál. Nemohu číst v tichu, protože mě rozptyluje každé vrznutí podlahy, sjetí výtahu nebo štěkot psa. A tudíž mám leckteré knihy propojené s hudbou. Dodnes když slyším Natalii Oreiro vybarují se mi romány Lenky Lanczové - období mých asi 15 - 16 let, je tedy vidět, že to tak mám odjakživa. Opačně se mi to však ještě nestalo a to je právě ta záhadná věc, co se mi stala nyní.
Poslední rok jsem si oblíbila skupinu Within Temptation - toho jste si mohli ostatně všimnout i v mé rubrice Hudba a občasných článcích, kde se tato kapela objevuje docela často. A proto jsem narazila začátkem února na song s názvem Raise Your Banner a už asi v první třetině jsem prostě cítila, že ta písnička patří k sérii Propast času od Romana Bureše. Neviděla jsem klip, jen z jiné místnosti slyšela zřetelně část písně. Prostě to tak bylo a já nevěděla proč, ani jsem nezvládla postřehnout text písně. A když jsem si jí poslechla znovu, abych porozuměla textu - bylo to tam. Děj knihy, shrnutý, bojovný.
Ale okamžitě mi hlava začala šrotovat - jak je to možné? Proč mi při songu hned naskočila tahle kniha? První, co mě napadlo, že mi na YT prostě proběhla při čtení druhého dílu s názvem Císařovna a já jí akorát nezaznamenala. Držela jsem se této teorie pár dnů, než mi sjel zrak na datum vydání songu - 15.11.2018! Aha! Ale já knihu Císařovna (2. díl Propasti času) dočetla 30.9.2018 a ke třetímu dílu jsem se ještě nedostala. Tím pádem není možné, abych si to propojila takhle. A nastává tedy otázka - jak je možné, že se mi to v hlavě okamžitě tak propojilo. Nebylo přece možné, aby moje hlava rozluštila text, který v životě předtím neslyšela a přiřadila ho knize.
Stalo se vám někdy něco podobného? Něco, co se nedá prostě racionálně vysvětlit, ale je to tak?
Pokud by pro mě měl někdo nějaké vysvětlení, prosím sem s ním. I když je to už téměř dva měsíce, svrbí mě z toho mozek pořád.
Stalo se vám někdy něco podobného? Něco, co se nedá prostě racionálně vysvětlit, ale je to tak?
Pokud by pro mě měl někdo nějaké vysvětlení, prosím sem s ním. I když je to už téměř dva měsíce, svrbí mě z toho mozek pořád.
Zde máte samotnou písničku, třeba se zalíbí i vám. Pro toho, kdo četl Propast času - vidím v té dívce Serenu, jak šplhá ke svému robotovi a praporec pozvedá Antonie ☺
Zajímalo by mě také, zda dokážete při čtení poslouchat hudbu, jinou kulisu, či musíte mít naprosté ticho a klid. Napište mi to prosím do komentářů nebo do zprávy. Děkuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat