"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

pondělí 23. července 2018

Pět - Ursula Poznanski

Na dovolené jsem se pustila do další knihy jedné z mých oblíbených autorek - Ursuly Poznanski. Tentokrát jsem si vybrala první díl ze série kriminálních thrillerů s názvem Beatrice Kaspary a to knihu Pět. Po hodně dlouhé době je to má první detektivka z dnešní doby, protože jsem četla pouze historické detektivky hlavně z pera Vlastimila Vondrušky, proto jsem možná na knihu reagovala takhle. Ale jedno po druhém!

Název: Pět
Název v originále: Fünf
Autor: Ursula Poznanski
Překlad: Blanka Pscheidtová
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-4645-1

Na louce je nalezena krásná mrtvá žena, po bližším ohledání Beatrice s kolegou Florinem nachází na jejích chodidlech čísla. Ta nejsou napsaná, ale vytetovaná, ukáže se, že jde o souřadnice. Samo o sobě je to neskutečně bolestivé a při pitvě se zjistí, že vše bylo učiněno za živa. Na daných souřadnicích potom Beatrice s Florinem najdou zrůdnou formu geocachingu - zabalenou končetinu v krabičce a na papírku napsané indicie k další "kešce". Postupně však nacházejí další oběti a když je jim jeden člověk, kterého se snaží hlídat, unesen přímo před nosem, musí pospíchat. Beatrice se navíc nechá do případu zatáhnout i v osobní rovině a začíná mít strach i sama o sebe. Owner - jak pachatele nazývají, je však pořád před nimi a ví na Beatrice i staré informace, se kterými se ona sama ještě ne úplně vyrovnala. Vše začíná nabírat obrátky a když se při pátrání navíc Bea ztratí, začíná sama boj o holý život.



Do knihy jsem se pustila na dovolené s vervou, bohužel hned první den jsem při ní usnula - nebyla to ale vina příběhu. Hned od začátku má kniha spád, vtáhne vás do děje a nenechá vás nepřemýšlet. Prakticky celou dobu čtení mi hlava šrotovala - kdo a proč tohle všechno dělá. Navíc jsme s přítelem taky občas nějakou tu kešku vyzvedli, takže mi prostředí připadalo zajímavé a známé. I noční kešku jsme jednu spolu s bývalým odlovili. Nyní však jsem celou dovolenou odmítala cokoliv hledat, bála jsem se a pořád na to myslela. Asi jsem malinko cvok, ale jsem poseroutka a každý to o mě ví :-D

Příběh nabírá obrátky okamžitě a pořád do vás hučí další a další fakta, řešení a nutí vás vyšetřovat spolu s Beou a Florinem. I když rozjezd je trochu pomalejší, chápu že je nutné nás pořádně seznámit s hlavními hrdiny. Osobní život vyšetřovatelů, který je protnutý celým dějem dokresluje příběh tak úžasně, že máte pocit, že jsou oba vaši známí. Autorka je tímto pověstná a i přesto, že detektivky z dnešní doby moc nemusím a nikdy jsem k nim nenašla cestu, tímto mě naprosto odzbrojila a já se do jejího příběhu dychtivě ponořila.

Při čtení hodnocení (než jsem začala číst) jsem mnohokrát narazila na to, že lidé kritizují autorčino nezasvěcení do oblasti Geocachingu a jeji použité výrazy. Nevím tedy, nejsem "kešer" nijak náruživý, ale kdysi jsem bývala a výrazům v knize jsem rozumněla, znala je a pochopila. Především zkratkám TFTC, TFTH, a podobně. Na druhou stranu ale do toho nejsem tak zainteresovaná, abych znala úplně všechno, je možné, že některé informace nebyly pravdivé. I tak mi to ale nevadilo, je to přeci fiktivní příběh.

Co mě ale na knize zaujalo, byla její jazyková stránka a slovní obraty, i když byly místy odborné (kriminalistika, geocaching,...) tak jsem vždy vše pochopila a i přesto, že čtu rychle, neměla jsem problém porozumět textu. Nestalo se mi, že bych se musela vracet. Takže i překlad určitě skvěle zvládnutý a nádherně podaný. Navíc v celé knize byly asi 2 pravopisné chyby a to buď chybějící čárka či uvozovky. Ze všech stran mi přijde kniha opravdu povedená - bravurní práce všech článků - autorky, překladatelky, korektorů, prostě všech.

Jediným slabým článkem je fyzická podoba knihy, přesněji její vazba. Papír, na kterém je kniha natištěna, je nažloutlý hrubý a krásně voní, velmi příjemně se mi kniha četba. Horší jsou ale desky a hřbet. Upozorňuji, že kniha je z knihovny pouze zapůjčená, není moje. Celá kniha je zvenku bílá a barevná obálka je na bílé desky přilepená. Nejen, že se to docela brzy odlepuje, ale není to ani nalepené přesně, tudíž se to brzy odírá. Hrany z boků jsou zase brzy celé odrbané a zašpiněné, protože zde nálepka není, jen čistě bílé desky.

Anotace
Na pastvině leží mrtvá žena. Zavražděná. Na chodidlech má vytetované souřadnice. Na označeném místě čeká příšerný nález: ruka zatavená do plastové fólie a hádanka, jejíž řešení vede ke schránce s další uříznutou částí těla. V mimořádně ohavné formě geocachingu, moderní hře hledání pokladů s pomocí navigace, posílá vrah dvojici kriminalistů k dalším částem mrtvol. Vyšetřovatelům ubíhá čas, tuší, že teprve na poslední zastávce dostanou do rukou zásadní dílek puzzle…


Moje hodnocení: Kniha se autorce moc povedla, určitě si chci přečíst i další díly, ale jelikož je to detektivka a k těm já příliš netíhnu, nebyla to kniha, ze které bych si sedla na zadek. Ačkoliv doposud jsem si pořizovala všechny knihy od Ursuly Poznanski, tato v mé knihovně nebude. Přečetla jsem si jí, ale znovu mě neláká, i přesto mě ale rozhodně nezklamala. Proto hodnotím zaslouženými 4 hvězdičkami.

Žádné komentáře:

Okomentovat