Každé řešení má svůj problém - Kerstin Gier

Další kniha od mé oblíbené autorky, je asi zároveň mou nejčtenější, za poslední rok jsem od ní zvládla sedm knih. Samostatná kniha mimo sérii je obsahově krátká a milá. Dosáhne i na ty ostatní, i když je z těch starších a tedy autorčiných spíš začátků?

Název: Každé řešení má svůj problém

Název v originále: Für jede Lösung ein Problem
Autor: Kerstin Gier
Překlad: Pavla Lutovská
Rok vydání: 2009
Počet stran: 256
Nakladatelství: Ikar
ISBN: 978-80-249-1195-3

Gerri má starší a úspěšnější sestry, navíc není blond jako ony. Je černou ovcí rodiny, nemá vysokou školu ani prestižní vznešené povolání, je totiž pouze spisovatelkou románu pro ženy. Táhne jí na třicítku, nemá stálého partnera (spíš žádného a už dlouho) a vyhlídky na děti mizivé. V rodičích podporu nemá, naopak oni na ní hledají sebemenší chyby, je vyvrhel a stydí se za ní. To vše vede k depresím, poslední kapkou je pak problém v nakladatelství, které stopne vydávání jejích románů. Rozhodne se to racionálně vyřešit sebevraždou. Všechno si naplánuje do nejmenšího detailu - zbaví se věcí, pronajme si pokoj v hotelu, vymyslí způsob jak to provede, dlouho dopředu píše upřímné dopisy na rozloučenou všem, kde sděluje, co by nikdy jinak neřekla, dojde si ke kadeřnici a nakoupí si krásné šaty, prádlo a boty, aby byla nalezena po smrti hezká. Vše však zkomplikuje její kamarádka, která je nevěrná manželovi a ostatně i manžel, co jí sleduje. Vše se pokazí a ona je konfrontována se svými dopisy na rozloučenou, které rozeslala předčasně. Nebyly nijak lichotivé a ona kromě vysvětlování, že je na živu (a nebylo to jen demontrativně pro upoutání pozornosti), se musí postavit tváří v tvář i upřímnosti, kterou v dopisech použila. Dopadne to jako pohádka a ze všeho se dostane, včetně nalezení svého prince?

Jak už sám název napovídá, jedná se o knihu, která je tak trochu postavená na hlavu. Větu "Každý problém má své řešení" je zde uveden z úplně opačného konce, ze stejného hlavní hrdinka bere svůj život. Dá se do toho vcítit, ale dost často se mi stávalo, že jsem u toho jen kroutila hlavou. I přesto jsem Gerri moc držela palce. Co je na této knize originální asi nejvíc a co si budu pamatovat asi napořád je vyjadřování Gerriiny matky, která své dcery Lulu, Ritu a Gerri splácává dohromady a oslovuje je touto míchanicí - Lurige, Rigelu a podobně. Našla snad všechny způsoby, jak to spatlat dohromady. U toho jsem vždy měla chuť vyprsknout smíchy.

Styl, který mám u autorky tak moc ráda, zde není úplně výrazný. Je vidět, že kniha pochází z jejích téměř až začátků, přirovnala bych ho například k Mafii matek. Ale je to opět moc milá knížka, příjemná a spíš oddechová. Spojení témata sebevraždy a komediálního podání - to ani jinak dopadnout nemohlo. Ano, mohla to být katastrofa, ale autorka je úžasná a zvládla to bravurně. Kniha se četla velmi příjemně, ale neměla jsem u ní chuť ani nutkání číst dál a dál. Sáhla jsem po ní na cestách do práce a z práce, doma už tak chuť nebyla.

Trochu mě to svádí k výrazu nemastná neslaná, ale to bych jí křivdila. Něco koření tam určitě je, není to žádná náročná literatura, ale opravdu mi zrovna tahle kniha moc nesedla. Svou vinu na tom určitě nese i dočtená série Naslouchač od Petry Stehlíkové, po níž mi vše přijde plytké a nijaké. Proto je nutné to brát s rezervou, protože nebýt toho, určitě bych knihu vnímala jinak. Je totiž psaná mile, hezky, příjemně a čtivě. Rozsah má tak akorát - žádný dlouhý román ani krátká povídka, je příjemně věcná (neukecaná). Akorát na rozvedení děje, rozuzlení i cestu k němu.

Charaktery postav mě tentokrát nenadchly. Obvykle mám jednu dvě postavy, co se mi nelíbí a štvou mě, zde to byla většina. Někteří mě vyloženě iritovaly - Ole, Lulu, Gerriini rodiče a další. Nenašla jsem si v tom žádnou úplně spřízněnou postavu, jen Gerri a Charly mi přišly sympatické a když to přeženu, tak jediné ony byly normální. A možná ještě Ulrich. Jinak mi byly postavy protivné a u to mi kazilo pocit ze čtení a možná proto jsem se nevracela ke knize tak často, jak bych chtěla. A vlastně ještě množství pravopisných chyb - chybějící písmena ve slovech nebo shoda podmětu s přísudkem. To mě štvalo hodně.

Anotace

Gerri plánuje spáchat sebevraždu, ale předtím ještě napíše dopisy na rozloučenou spoustě příbuzných a známých - a nezachází v nich s pravdou právě v rukavičkách. Shodou okolností jí ale sebevražedný plán nevyjde - a Gerriin život se ze dne na den stane opravdu napínavým dobrodružstvím. Neboť není snadné vypořádat se se svými blízkými, když vědí, co si o nich skutečně myslíte!

zdroj

Zajímavost: Na motivy knihy byl v roce 2017 natočen německý film Zmatkářky: Každé řešení má svůj problém. Bohužel má velice nízké hodnocení 45% a nejspíš to nebude nic extra. Ještě jsem ho neviděla, ale už jen to, že jsem o něm ještě nikdy ani nezaslechla.

Moje hodnocení: Slabší výtvor Kerstin Gier, tragikomedie vyvíjející se do červené knihovny s prvky "popelkovského" závěru. Asi tak bych shnula tuto knihu. Líbila se mi, ale čtení jsem si neužila, chyby mi tam dost vadily a ani většina postav mi nesedla. Svým způsobem jsem ráda, že mám knihu za sebou i přestože byla čtivá, milá a velmi příjemná. Autorka skutečně psát umí, ale s jejími novými knihami se to nedá srovnat. Asi se už nebudu více pokoušet proniknout do starších knih, ale budu očekávat ty nové - tam je jistota úžasného počtení. Dávám neutrální hodnocení - 3 hvězdičky a vracet se k ní nebudu. Autorka však i přesto zůstává mezi mými nejoblíbenějšími.