Zástava?

Moc mě mrzí, co vám tu teď musím říct, ale dostala jsem se do slepé uličky a nevím moc kudy a jak dál. Rekonstrukce domečku započala, zatím poklidně, ale kvůli financím (nenávidím půjčky) jsem si toho na záda nabrala asi více, než momentálně zvládnu. Nabrala jsem si další práce - brigády, papírování, vedení čtenářského kroužku apod. A nějak to přestávám zvládat, asi se mi to kapku vymklo z rukou, přítel vydělává samozřejmě také, do toho ještě studuje. Je to fakt náročné. Do toho rodiče mají nějaké problémy, nevyšly nějaké úkony spojené s katastrem nemovitostí kvůli chybě právníka a jediný, kdo je schopný dát dokumenty dohromady jsem já.

A abych se dostala k jádru věci, protože výše zmíněné věci vás asi nemusí úplně zajímat - nezvládám ani číst, a psát články už vůbec ne. Za týden jsem přečetla ani ne polovinu knihy - jediný čas na čtení mám v metru po cestě do práce a z práce. A to mi do toho ještě zasahují mraky jiných myšlenek, takže se nemůžu ani soustředit a chvílema se přistihnu, že nevím o čem čtu a musím se vracet.

A když už něco konečně dočtu, nemám ani chvilku sepsat recenzi. Mám tu rest na Císařovnu od Romana Bureše, tedy druhý díl série Propast času. Už týden skoro se na to chystám, ale nikdy se mi nepodaří si chvíli udělat, abych sepsala něco, co má hlavu a patu.

Nechci vás vůbec zanedbávat, to co tu tvořím mě hrozně baví a miluju to, ale když není čas, nevím jak to vyřešit. Domů chodím kolem půl sedmé a povinnosti v domácnosti mi vytíží i ten zbývající čas. Kdyby nebylo přítele, nezvládla bych to, projevil se jako zodpovědný a chápající partner, který automaticky převzal část mých prací a moc mi tím ulevil. Bohužel stále nevím, jak to bude vypadat v budoucnu, tenhle článek píšu o polední pauze, kdy mám po dlouhé době čas i něco při trošce klidu sníst.

Mrzí mě to, věřte mi a budu se snažit to skloubit tak, abych vydávala alespoň dva články týdně. Ale nemohu to zaručit, protože pokud nebudu zvládat nic přečíst, nebude o čem psát. Nápady nepřichází, jakoby mě opustila i moje kreativní část mozku.

Držte mi prosím palce, ať to zvládnu nějak skloubit a podaří se mi to zorganizovat tak, abych měla čas na čtení i na články. Nebojte, nezanevřela jsem na vás a moc děkuji všem, co nezanevřou na mě a zůstanou mými čtenáři.

Mám vás všechny moc ráda.

Mějte se krásně a všem přeji klidné a krásné dny,
vaše totálně NeLazy Šárka :-)