3 roky tady - maličkost? Ale vyvolává vzpomínky

Téma týdne mi připomnělo jednu důležitou věc - dnes má tento blog krásné 3 ROKY! Akorát nevím, zda je to k chlubení, protože skoro 2 roky blog nebyl aktivní, nebo spíš já nebyla aktivní. I tak to ve mě ale vyvolává krásné vzpomínky. A já se s vámi chci o pár vzpomínek podělit, abyste viděli nejen progres, ale i to, jak jsem se spolu s blogem vyvíjela.

Blog s názvem "thelazycat" vznikl přesně 25.10.2015. Jméno mi pomohl vymyslet můj přítel, se kterým pořád ještě jsem, v té době jsme spolu byli něco kolem roku a já byla po složitém rozchodu s bývalým snoubencem. Utekla jsem za prací mimo Prahu a pracovala v Tachově v Bille jako hlavní pokladní. V říjnu, kdy blog vznikl jsem už věděla, že tam končím, že to nikam nevede a chtěla jsem se vrátit do Prahy, přítel se mnou zatím jít nemohl, protože tam dodělával školu a tak jsme se rozhodli podstoupit vztah na dálku (na dobu neznámo dlouhou). A stalo se. Rodiče mi moc pomohli, vzali mě domů, dali mi zase domov a podporu. Šla jsem na ÚP a začala hledat práci. Po třech neúspěšných měsících jsem vyzkoušela práci pro Českou poštu - vydržela jsem necelé dva týdny a odešla, protože to nešlo - sahali mi na peníze, nutili mě prodávat ty odpornosti, měnili směny z hodiny na hodinu a zaučování formou "neotravuj, nemám na tebe čas, prostě si nějak poraď" mě znechutilo úplně.

Po nějaké době mi přes tatínka byla nabídnuta administrativní pozice na jedné Základní škole, kde jsem doteď a navíc jsem si dodělala potřebné kurzy a kromě administrace i učím a vedu čtenářký kroužek, práce s dětmi mě moc baví, jen je to psychicky hodně náročné. O téhle práci se mi nikdy ani nesnilo, jsem tu moc šťastná a také jsem velmi vděčná za šanci, která mi byla nabídnutá - chytila jsem jí a už nepustila. Za přítelem jsem jezdila do loňského roku, tedy skoro 2 roky, nyní už bydlíme více jak rok spolu v Praze a jsme pořád moc šťastný.

To by bylo k mým soukromým vzpomínkám, které se mi honí hlavou od založení blogu - zakládala jsem ho tedy ještě v Tachově, název mi přirostl k srdci a ráda ho používám i jinde. Věděla jsem, že se vrátím zpět do Prahy a tudíž jsem to v práci už moc neřešila a tak jsem měla čas na vymýšlení. Původní účel byl kosmetika, vaření, pečení a zajímavosti z historie (veškeré moje koníčky), jenže se ukázalo, že to není ten správný směr, nebavilo mě to, na kosmetiku nebylo dost financí a prezentace jídel či moučníků mi prostě nešla tak, jak bych chtěla. A proto nastala pauza - od ledna 2016 do ledna 2018 (neplánovaně přísahám).

A už se dostáváme pomalu k dnešním dnům, protože vloni v říjnu jsem znovu propadla své závislosti, kterou ve mě rodiče přímo pěstovali odmalička - knihám. Vyrůstala jsem s nimi a od nějakých 11 let mi říkali, že jsem knihomol a lenoch, protože jsem radši seděla doma a četla, než abych lítala po venku (sledujete spojení lenoch - lazy už od dětství :-D) a i když jsem občas něco přečetla, v době cca 2012 - 2016 jsem skoro přestala - na Univerzitě do mě hustily povinně knihy, co mě ubíjely a tak jsem pak neměla náladu na nic jiného. A pak se mi láska ke knihám vrátila s nebývalou silou a já jí propadla, během dvou dnů jsem měla kartičku do knihovny, napůjčovala jsem si mraky knih, připojila se do několika FB skupin o čtení a knihách pro inspiraci a pustila se do toho. Asi po 3 měsících mě napadlo, že bych si mohla psát něco jako čtenářský deník - nejen jako hvězdičkové hodnocení a krátký komentář - jako na Databázi knih, ale i jako recenzi pro ostatní. A obnovila jsem tento blog.

Začala jsem zvolna, přítel mi vytvořil krásné nové designy a skryla jsem původní rubriky, které už byly mrtvé (nejsou smazané, pokud máte odkaz, je pořád funkční) a přizpůsobila jsem blog knihám a všemu kolem nich. Navíc jsem začala psát i sarkastické či ironické články, které se vám většinou líbí. A jsme v současnosti, po shonu, který nastal s novým školním rokem se začínám srovnávat, nacházím si i čas na čtení a celkově se snažím nebýt tolik ve stresu a i když je toho tolik, bude to muset jít skloubit. Na vás však nedám dopustit a budu tu i nadále.

Malý výlet z minulosti do současnosti je za námi a spustila ho taková maličkost jako je tříleté výročí tohoto blogu. Neřekla bych, že je to něco, co by stálo za oslavu, protože z toho byl blog aktivní (k tomuto dni) pouze 1 rok a 2 měsíce, což není moc. Ale určitě máte i vy zásluhu na tom, že jsem vytrvala a stále se k vám vracím.

Děkuji tedy všem, kdo se podíleli na vývoji tohoto blogu a kdo mi pomohli.

Přeji vám všem krásný dnešní den a také vše nejlepší všem Beátám, které mají dnes svátek <3

Vaše zůstávající Lazy Šárka