"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

pondělí 26. srpna 2019

Řbitov zviřátek - Stephen King

Jedna z těch nejklasičtějších Kingovek. Navíc v nedávné době prošla novým filmovým zpracováním. A jelikož já se na horory v této podobě dívat nemůžu, protože jsem posera, bojím se a pak nespím, rozhodla jsem si rozšířit knižní obzory a lákavou knihu si raději přečíst. A ani to nebylo úplně lehké.


Název: Řbitov zviřátek
Název v originále: Pet Sematary
Autor: Stephen King
Překlad: Ivan Němeček
Rok vydání: 2019
Počet stran: 336
Nakladatelství: Beta-Dobrovský
ISBN: 978-80-7593-089-7



Louis Creed - lékař - se spolu s manželkou Rachel, starší dcerou Ellie a malým synkem Gagem nastěhují do krásného domu na okraji města Ludlow hraničící bývalými indiánskými pozemky kmene Mikmaků. Doprovází je černý kocour Church. Ihned po příjezdu je přivítá soused přes silnici Jud Candall a později i jeho žena Norma, trpící těžkou artritidou. Silnice je od začátku nebezpečná, protože přímo po ní jezdí vysokou rychlostí těžké nákladní vozy obsluhující továrny v nedalekém okolí. Brzy je všechny Jud zavede na nedaleký Řbitov zviřátek, který opečovávají děti a pohřbívají zde své zemřelé mazlíčky. Louis nastupuje na místní univerzitu jako vedoucí lékař, ale hned první den nového studentského období zažije smrtelné zranění a student Victor Pascow mu zemře v náručí. Předtím však se zdá, že má Louis halucinace. Victor k němu promlouvá a odrazuje ho od překročení hranice Řbitova zviřátek. Jak by neznámý student znal jeho jméno a věděl, kde bydlí a co mají za domem? To přeci nedává smysl. Každopádně se začnou dít velmi divné věci a živé sny či noční procházky na Řbitov zviřátek jsou ty nejmenší. Jednoho dne, když je Rachel s dětmi u svých rodičů, přejede Churche náklaďák. Louis si nedovede představit, jak to Ellie vysvětlí, zdá se na něj být velmi upnutá, ale Jud ho vezme někam, kde se jeho problém vyřeší. Přesně tam, před čím ho varoval zemřelý Victor Pascow. Jenže kocourem to nekončí.



Zde jsem shrnutí děje vzala opravdu stručně a jen do menší části knihy, protože nechci prozradit ani to nejmenší, co by vás připravilo o překvapení. Najdete však spoustu recenzí, které vám toho prozradí více a popřípadě se můžete podívat na rozbory děl k maturitě, tam je děj většinou vyzrazen do podrobných detailů. Viděla jsem ukázky na film a do té doby jsem neměla ponětí o čem knihy či film je. A zaujalo mě to hodně. Proto byla kniha jasnou volbou, vlastním tedy vydání s filmovou obálkou - té z roku 2019. Je to pevná vazba s papírovým přebalem, docela příjemně zpracovaná, avšak s běleným hladkým papírem a docela nahuštěným písmem. Oproti knihám, co jsem zvyklá, tam bylo hodně textu na jedné straně, malé okraje a nízké řádkování.

Po otevření knihy jsem se ihned začetla. Nevím, jak je to možné, ale děj mě pohltil prakticky okamžitě, je to od první věty poutavé čtení. Autor rozkrývá indicie pomalu, a i když strašidelné prvky jsou tam od začátku, není to tak strašně, strach se stupňuje. Tato tendence mě dost baví, nemám ráda, když je dvě třetiny knihy nuda a na konci se počurám strachy. Tohle je takové to zvyšování napětí a strachu ve čtenáři a duchařská atmosféra podpořená něčím jako nemrtvými zombie tématikou (nevím k čemu to více přirovnat). Prostě od začátku úžasné.

Není tam přehršel přímé řeči, je to v té akorátní normě. Je to psané v er formě (tedy vyprávěč nahlížející na různé scény a z pohledu mnoha postav) a navíc v minulém čase. Je to jeden z mých nejoblíbenějších stylů vyprávění, protože se to čte nejlépe a je to nejpřehlednější. I přesto se mi to místy míchalo, ne vždy je možné na první pohled rozeznat, co je tentokrát sen a co realita. Později se to vždy čtenář dozví, ale ten guláš mi to stihlo malý udělat i tak.

Místy je Judovo vyprávění a vysvětlování až moc rozvláčné, trochu nudné a nepřehledné, protože skáče z informace jinam a zpět, do toho mu Louis skáče do řeči a přeskakují tak oba dva. Není to nijak silné, ale rušivé je to místy docela dost. Především po tragické události v rodině, i když se to dá připisovat reálnosti vyprávění, kdy je zapojeno větší množství alkoholu. Poté však příběh nabírá obrátky a zakrátko zapomene člověk na tu kapku nudy.

Závěr knihy spolu s epilogem mě osobně totálně odrovnal, nečekala jsem ani takové rozuzlení ani zakončení celého příběhu. Nemám ráda nevysvětlené, ale zde se mi smíchal děs, hrůza a bezmoc. Pořád jsem otáčela stránku a hledala kde a co najdu dalšího a nic. Mystično, které se prolíná celou knihou, vytváří ponurou a hustou atmosféru, jako bych přímo viděla tu hustou nepropustnou mlhu a slyšela všechny ty děsivé zvuky. Na okraj však podotýkám, že z Pytle kostí od stejného autora jsem byla tedy mnohem podělanější a mnohem více se bála.

Anotace
Rodina Creedových se přestěhuje z Chicaga a usadí se v půvabném venkovském domě ve státě Maine. Otec je lékař, má zajímavou práci, krásnou manželku a dvě roztomilé děti. Zdálo by se, že jejich rodinné štěstí nemůže nic překazit. Nedaleko od domu je však podivný hřbitov, kam místní obyvatelé pochovávají své zvířecí miláčky. Panuje tu zvláštní ponurá atmosféra temného tajemství, již nelze přesně definovat. To ale není nic proti indiánskému pohřebišti o pár kilometrů dál… Poté, co Creedovým zemře kocour a otec ho tam tajně pohřbí, začnou se dít šílené, nepředstavitelné věci, které jsou horší než sama smrt.

Řbitov zviřátek

Moje hodnocení: Úžasná kniha s úžasným námětem a tématem. Spojuje nemrtvé s duchovním světem Indiánů, působí místy dost silně. Ano, bála jsem se. Ale více jsem chtěla vědět, co se tam ještě stane. Místy je to trochu utahané a nudné, vše se zase rychle změní ve čtivé a napínavé. Kniha naprosto splnila moje očekávání - vyděsila mne, zaujala, potěšila i dovedla k zamyšlení. Je to nádherně napsaný příběh od klasika zahraničních hororů Stephena Kinga. Asi se brzy budu muset pustit do jeho dalších knih, abych měla více s čím porovnávat. Každopádně zde, tím že se ještě navíc jednalo o zápletku se smrtí a dětmi, na mě děj působil možná trochu více, než je zdrávo. Naštěstí o prázdninách Usmívající se Já určitě hodnotím plným počt
em 5 hvězdiček, a i když se na film nejspíš nikdy nepodívám (na to jsem velký posera), knihu doporučuji stoprocentně.




4 komentáře:

  1. Milá Šárko, já se tedy po pravdě řečeno na horory taky nedívám a raději ani nečtu , potřebuji pro mou dušičku něco milého, co mě potěší . Ale vím, že mladší syn Kingovy knihy hltal ..

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Já upřímně v pubertě četla od Kinga Pytel kostí a týden z toho nespala (přeci jen asi představivost fungovala trochu více). Dnes horory mohu číst, ale nezvládám se na ně dívat. Na to už jsem velký srabík A ve čtení mám ráda rozmanitost, přečtu si horor, pak faktografii a na to sladký román proložený fantasy či scifi. Nebaví mě číst jen jeden žánr

    OdpovědětVymazat
  3. Kinga mám ráda ale dlouho jsem nečetla ale hned se zeptám u nas v knihovně jestli mi to půjčí z jiné nebo jestli to nebude v regionálním fondu.. protože teď čtu strašidelné příběhy

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Však na tyhle temné podzimní (skoro zimní) večery je to úplně ideální volba

    OdpovědětVymazat