Paní půlnoci (Temné lsti 1) - Cassandra Clare

Po dlouhé době přináším úplně čerstvou recenzi na knihu, se kterou jsem se docela trápila a hodně dlouho - skoro 14 dnů. Vzhledem k tomu, kolik mi zbývalo přečíst do konce roku knih, je to dost. A možná právě kvůli tomu jsem to nestihla, ale nelituji, kniha za to opravdu stála a těším se na další díly.

Název: Paní půlnoci

Název v originále: Lady Midnight
Autor: Cassandra Clare
Překlad: Eva Maršíková, Alžběta Lexová
Rok vydání: 2017
Počet stran: 608
Nakladatelství: Slovart
ISBN: 978-80-7529-259-9

Fantasy příběh odehrávající se v Los Angeles, kde žijí v Institutu lovci stínů - rodina Blackthornových spolu s Emmou Carstairovou, kamarádka Cristina, učitelka Diana a ti všichni pod vedením Arthura Blackthorna. Emmini rodiče byli zvláštním způsobem kdysi zabiti a ona se nesmířila s vysvětlením, že padli za oběť válce, tuší že jejich vrazi jsou na svobodě. Její kamarád Julián, se kterým je spoutána zvláštním svazkem, jí v tom podporuje, ale naplno uvěří až ve chvíli, kdy se začnou objevovat další oběti, po 5 letech, a s velmi podobnými prvky - počmáráni neznámými znaky, utopeni a nalezeni na průsečíku siločar. Vílí lid je požádá o pomoc a za to jim nabízí velmi důležitou odměnu - navrácení jejich bratra Marka Blackthorna. Pouští se do vyšetřování, kde jde mnohokrát o život a několikrát těsně uniknou z náručí smrti. A to především díky jejich umění run, které nejen hojí, ale dodávají i nadpřirozené schopnosti. Jestli se jim podaří vraždy objasnit a zda s nimi Mark nakonec zůstane, to si budete muset přečíst sami.



V první řadě chchi říct, že kniha je dost obsáhlá a i přesto, že je určená pro mladší čtenáře, dokonce i v knihovně byla v sekci pro děti nad 10 let. Každopádně se nebojím jí nazvat YA žánrem - young adult. Text má malá písmena, je docela nahuštěný a kniha má přes 600 stran, nevím jestli bych se jako dítě do takovéto knihy pustila. Jsou tam i docela krvavé scény a popisy, má to místy i malinko erotický nádech, je to tak trochu vše v jednom - fantasy - magie a kouzla, červená knihovna, válečná literatura a možná i malinko detektivka. Proto to určitě bude mít široké pole působnosti a velký záběr čtenářů. A i přesto, že text je místy náročný, kniha je docela čtivá.

Postavy se slušně vyvíjejí během celého příběhu, ten je tam pak v několika rovinách s tím, že vyprávění z pohledu postav se střídá, tudíž není celá kniha z pohledu ani jedné osoby ani ve 3. osobě. To se mi líbilo, protože na jednu situaci můžete mít více pohledů a nejen jí lépe pochopit, ale i vnímat drobné odlišnosti. Autorka má postavy opravdu nádherně do detailů propracované i s jejich charaktery a názory. Musím říct, že mě to dost překvapilo.

Kniha samotná je do přibližně do poloviny spíš nudnější, text je sice příjemný a bez chyb, avšak místy malinko kostrbatý, moc informací se střídá s prázdnými místy. Je to trochu jako na houpačce, každopádně akce krátké a jen asi 20% všech informací je třeba k dalšímu čtení. Je to škoda, protože myšlenka knihy je nádherná, téma i propracovanost je boží, ale kdyby měla o 200 stran méně, myslím že by to bylo lepší a hlavně by knihu člověk nedal z ruky. V určitých pasážích jsem se k pokračování ve čtení musela nutit a to mi vadí.

Můj srdcový žánr to není, i přesto nelituji přečtení. Konec byl zvláštní, rozuzlení se odehrálo celé, když zbývalo více jak 100 stran do konce, vše vysvětleno, poté další okecávání a lehký náznak vše malinko zauzlit, aby si autorka udržela pozornost čtenáře do dalšího dílu. Do toho se určitě pustím a věřím, že bude stejně dobrý.

Upřímně jsem měla trochu problém si na knihu udělat celkový obrázek, během čtení mi to přišlo čtivé, velmi podrobně rozpracované a do detailů domyšlené, na druhou stranu však také velmi rozvláčné a místy nezáživné a nudné. Po dočtení celkem chápu, že je nutné tam mít dost té omáčky, aby bylo na čem stavět v dalších dílech série.

A je tu ještě jedna věc, co možná bude spoustu z vás zajímat. Série Temné lsti je propojená se sériemi Nástroje smrti a Pekelné stroje, i když jen úzce, ale souvisí s nimi. Já jsem ani jednu kniha z nich nečetla a přesto jsem příběh pochopila a líbil se mi, vše je vysvětleno i zde a možná i to je důvod, proč je tolik obsáhlá. Pokud jste ale dané série četli, je možné, že vám příběh poskytne mnohem komplexnější obraz celého světa lovců stínů.

Anotace

Los Angeles, 2012. Je tomu již pět let, co dvanáctiletá lovkyně stínů Emma Carstairsová přišla za Temné války o oba rodiče. Dnes už Emma dávno není dítě, ale mladá žena odhodlaná k pátrání a pomstě. Spolu se svým parabátai Juliánem Blackthornem musí překazit nekalé spiknutí a rozbít síť temné mafie, jejíž dlouhé prsty sahají od Sunset Stripu až k magickým hlubinám oceánu a plážím v Santa Monice. Aby to dokázala, musí se však naučit důvěřovat svému srdci, které ji, zdá se, svádí na scestí…

Románem Paní půlnoci otevírá Cassandra Clare další strhující a vášnivou trilogii ze světa lovců stínů.

zdroj

Moje hodnocení: Když zvážím všechny klady a zápory, byla kniha skvělá. Perfektně propracovaná, čtivá a psaná velmi příjemným stylem. Úplně odpálená na Měsíc z ní nejsem, ale patří k těm povedeným, které potěší, neurazí a po dočtení máte takový lehce uspokojivý pocit. Chci tím říct, že jsem se setkala jen s jednou knihou, která mě nadchla při tak velkém rozsahu a tato to bohužel není. Když k tomu vezmu v úvahu i to, že se zde opakuje spoustu vysvětlení i z ostatních sérií, je to pochopitelné. Propracovanost příběhu, celková zápletka a její rozuzlení a různorodost i zaměření žánru je naprosto ohromující. Rozhodně doporučuji se do ní pustit, a přestože je to určené mladším čtenářům, můj názor je možná až od těch 15 - 16 let, protože dříve by je to mohlo spíš odradit, než nadchnout - ale to je samozřejmě případ od případu a je na vás to zvážit. Já hodnotím 4 hvězdičkami a těším se na další díl ☺