Třetí stříbrná kniha snů - Kerstin Gier

První stříbrná kniha snů RECENZE ZDE

Druhá stříbrná kniha snů RECENZE ZDE

Další úžasná série od mé oblíbené autorky je za mnou. Upřímně mi trvalo docela dlouho, než jsem jí dočetla - bylo to způsobeno tím, že třetí díl nebyl delší dobu k dispozici v mé pobočce knihovny, naštěstí se mi jí ale povedlo ukořistit a tak jsem během Vánoc měla možnost si příběh dočíst. Jak to dopadlo a zda byly finální pocity pozitivní či negativní - to zjistíte níž.

Název: Třetí stříbrná kniha snů

Název v originále: Silber: Das dritte Buch der Träume
Autor: Kerstin Gier
Překlad: Tereza Pecáková
Rok vydání: 2017
Počet stran: 392

Nakladatelství: CooBoo
ISBN: 978-80-7544-307-6

Opět se setkáváme s Liv a její sestrou Miou. Tentokrát se příběh rozvíjí ihned směrem k Anabel a její psychopatické povaze, stejně tak k Arthurovi, který vyhrožuje zničením světa. Navíc ani v osobním životě si Liv nevede nejlépe - svému příteli Henrymu nalhala svého expřítele a sexuální zkušenosti s ním, navíc si pozadí moc nedomyslela a proto to nakonec působí tragikomicky. Ve snovém světě je opravdu nebezpečno, i přesto se jim podaří přesvědčit Graysona, aby se tam vrátil a začal pracovat na své představivosti a to se jim opravdu bude hodit. Arthur překročí hranici, když dokáže, že je schopen čehokoliv a dokáže naprogramovat lidi ve snu k čemukoliv a s tím se parta rozhodne udělat přítrž, hlavně potom, co začne vyhrožovat Liv smrtí. Přemůžou Arthura i Anabel a najdou řešení, jak se zbavit démona, nebo podlehnou a vše dopadne špatně.

Musím říct, že jsem na tento díl opravdu dlouho čekala a bála jsem se, že si nebudu už naplno pamatovat předchozí dva díly a bude mi to dělat problémy při orientaci v ději. Obavy byly zbytečné, protože dějová linie není nijak rozsáhlá a ani výčet hlavních postav není nijak náročný. Stačilo mi si přečíst mé zhrnutí děje v recenzi a byla jsem v obraze. Je to samožejmě kategorie young-adult, tedy i pro mladší čtenáře a díky tomu, že já jsem zvyklá i na hodně rozsáhlá díla, neměla jsem s tím problém.

A z toho bych ráda vyšla - kniha je určitě směrována spíš na teenagery, na to ukazuje i grafická podoba knihy s ilustracemi a zpracováním jednotlivých stran a stejně tak i velikost písma. Chvilku mi trvalo si na to zvyknout, že písmo je docela velké a po dočtení a vrhnutí se na další "běžnou" knihu - to bylo nepříjemné (změna velké x běžné písmo). Opět grafické vyobrzení Ex Libris na první straně velmi potěší a ta nádherná obálka opět i s přebalem. Propracovaná s vystupujícími květinkami je na dotek božská. To se grafikům a autorovi obálky opravdu neskutečně moc povedlo.

A právě i díky velikosti písma se kniha četla docela rychle. Dobré akce však ubylo a přišlo mi, že celkově je tento díl trochu na houpačce. Nudné části se docela rychle střídaly s těmi akčními, avšak i pocit z nich rychle vyprchal a přišla zase hluchá místa, která se promění v něco malinko akčního a opět upadá do nezáživnosti. Nevím, zda takové byly i ty předchozí díly, nebo to jen teď více vnímám, ale tentokrát jsem to vyloženě cítila a viděla. Taková je však spousta knih a neznamená to hned, že by to bylo vyloženě špatně.

K závěru se vyjádřím jen krátce, protože nechci vypustit omylem nějaký spoiler, ale čekala jsem rozhodně víc. Po trilogii, kdy dvě knihy čekáte napjatí, jaké bude úžasné rozuzlení a najednou se vše odehraje na posledních 20 stranách, kde se narychlo odhalí identita Secrecy (což mě osobně překvapilo, netipovala jsem to) a vlastně se i vyřeší záležitost s Arthurem a Anabel. První co mě napadlo bylo to, že autorka už nevěděla jak dál nebo jí hořela uzávěrka a odevzdání, tak to rychle a zbrkle ukončila, aniž by to více promyslela. Je to škoda, ačkoliv i přesto byly všechny otázky zodpovězeny a řešení vlastně jednoduché. Mám z toho fakt smíšené pocity.

Čtivost, příjemnost textu a i určitou zábavnost si to však udrželo již od prvního dílu a musím říct, že i přes zklamání ze závěru jsem neměla po dočtení negativní pocit. Spíš neutrální, jako u těch ostatních. Nevím, zda je to věkem, ale tyto knihy ve mě již nevzbuzují "růžové nadšení" a to ani přesto, že se mi moc líbí. U této bych řekla, že úplně nezklamala, ale ani nepřekvapila. Jsem ráda, že jsem si celou sérii přečetla, pořizovat si jí do sbírky však v plánu nemám a tudíž ani neplánuji ji číst znovu.

Snový svět byl však opět nádherně vykreslen a popsán, pro lidi jako jsem já - s velkou představivostí - je to úžasný zážitek v hlavě. Kéž bych mohla někdy něco takového opravdu také zažívat (bez nebezpečí démona samozřejmě), avšak mě se zatím nepodařilo své snové dveře najít. Třeba se mi to někdy poštěstí a objevím je.

Anotace

Je březen, jaro v Londýně je za dveřmi a Liv Silberová stojí před třemi zásadními problémy.

Zaprvé: Lhala Henrymu.

Zadruhé: Ta záležitost se sny je čím dál nebezpečnější. Arthur přišel na kloub tajemstvím snového světa, díky nimž může páchat neskutečné zlo. Musí ho bezpodmínečně zastavit.

Zatřetí: Livina matka Ann a Graysonův otec Ernest se chtějí v červenci vzít. A zlá Okrb, Graysonova babička, má na svatbu velké plány, každopádně však jiné než nevěsta. Liv má zkrátka plné ruce práce s tím, aby odvrátila všechny hrozící katastrofy...

Spektakulární závěr snové trilogie! A konečně zjistíte, kdo je Secrecy!

zdroj

Moje hodnocení: Určitě doporučuji si knihu přečíst, je to přeci jen závěr trilogie a když jste přečetli už dva díly, třetí nelze vynechat. Musíte přeci vědět, jak to dopadlo. A vlastně i jestli váháte, zda se do série vůbec pustit, myslím, že tím určitě nic nezkazíte. Je to lehčí a nenáročné čtení třeba na dovolenou. Kdo má velkou představivost, měl by si určitě Stříbrné knihy snů přečíst, protože je to pak úžasný zážitek. Pominu-li to, že dějově to by
lo slabší a jednodušší, autorka to dohnala prostředím, vlastní myšlenkou a nápadem, to musím určitě uznat. Konec je prostě slabší a malinko odfláknutý, ale tak to u některých knih bývá - to je však jediná velká vada na kráse, kterou jsem našla. Proto uděluji i poslední knize a tím pádem i celé sérii 4 hvězdičky (předchozí díly dopadly stejně).