Krásný den všem,
ozývám se, že jsem neumřela. Ale chci se vám omluvit za prodlevu, která trvala více jak týden. Je to z toho důvodu, že 18.1.2019 mě skolila tak hnusná chřipka, že nic podobného nepamatuji. Horečky přes 39 více jak 4 dny, zvracení, kašel, rýma a tak neskutečná bolest kloubů, svalů i kůže, že jsem nebyla schopná se postavit na nohy a dojít na záchod byl teprve nepředstavitelný problém. Naštěstí se o mě staral přítel, který sice díky tomu lehl také, ale v tu chvíli, kdy už mi bylo lépe a tak jsem se zase mohla starat já o něho. Bylo to šílené a teprve dnes jsem v práci. Já jsem však chřipku jako takovou ještě asi nikdy neměla, vždy to bylo od rýmy, kašle nebo bolesti v krku - tedy viróza, ale tohle? To bylo něco, ta bolest těla a hlavně kůže, to bylo nesnesitelné.
Byla jsem doma 10 dnů a upřímně každý z nich jsem potřebovala, abych se dala dohromady. Ještě dnes mám trochu kašel a cítím v těle slabost, ale už jsem schopná fungovat. Už se mi sice po tomhle všem stýskalo, ale o odpočinku v tomto případě nemůže být moc řeč.
Za celou dobu jsem zvládla dočíst knihu Srdceboly od Simony Monyové, přečetla jsem knihu Cizinec od Ursuly Poznanski a Arno Strobela a rozečetla jsem knihu Ženu ani květinou.... , která je také do Simony Monyové - nějak se mi její styl i téma zalíbilo.
Od dělníků z rekonstrukce mám konečně nějaké fotografie toho, co se tam teď odehrává, ale je to docela děsivé. Takže to pokračuje a pokračovalo i beze mě, dnes však musím ještě na Finanční úřad kvůli dani z nemovitosti, zítra jedu vybírat světla a zásuvky, navíc mi mají přijít ještě knížky, co jsem si objednávala a už plánuji další objednávku.
ozývám se, že jsem neumřela. Ale chci se vám omluvit za prodlevu, která trvala více jak týden. Je to z toho důvodu, že 18.1.2019 mě skolila tak hnusná chřipka, že nic podobného nepamatuji. Horečky přes 39 více jak 4 dny, zvracení, kašel, rýma a tak neskutečná bolest kloubů, svalů i kůže, že jsem nebyla schopná se postavit na nohy a dojít na záchod byl teprve nepředstavitelný problém. Naštěstí se o mě staral přítel, který sice díky tomu lehl také, ale v tu chvíli, kdy už mi bylo lépe a tak jsem se zase mohla starat já o něho. Bylo to šílené a teprve dnes jsem v práci. Já jsem však chřipku jako takovou ještě asi nikdy neměla, vždy to bylo od rýmy, kašle nebo bolesti v krku - tedy viróza, ale tohle? To bylo něco, ta bolest těla a hlavně kůže, to bylo nesnesitelné.
Byla jsem doma 10 dnů a upřímně každý z nich jsem potřebovala, abych se dala dohromady. Ještě dnes mám trochu kašel a cítím v těle slabost, ale už jsem schopná fungovat. Už se mi sice po tomhle všem stýskalo, ale o odpočinku v tomto případě nemůže být moc řeč.
Za celou dobu jsem zvládla dočíst knihu Srdceboly od Simony Monyové, přečetla jsem knihu Cizinec od Ursuly Poznanski a Arno Strobela a rozečetla jsem knihu Ženu ani květinou.... , která je také do Simony Monyové - nějak se mi její styl i téma zalíbilo.
Od dělníků z rekonstrukce mám konečně nějaké fotografie toho, co se tam teď odehrává, ale je to docela děsivé. Takže to pokračuje a pokračovalo i beze mě, dnes však musím ještě na Finanční úřad kvůli dani z nemovitosti, zítra jedu vybírat světla a zásuvky, navíc mi mají přijít ještě knížky, co jsem si objednávala a už plánuji další objednávku.
O vše tohle se s vámi chci podělit, snad to zase nezazdím, takže hlásím, že už jsem v rámci mezí v pořádku a vracíme se do starých kolejí - ve středu tedy čekejte na recenzi na knihu Asylum od Madeleine Roux a pak už bude vše jako dřív.
Přeji vám všem, ať se vám chřipková epidemie vyhne a jste stále zdraví a milovaní,
vaše teď vůbec neLazy Šárka ☺
Přeji vám všem, ať se vám chřipková epidemie vyhne a jste stále zdraví a milovaní,
vaše teď vůbec neLazy Šárka ☺
Žádné komentáře:
Okomentovat