"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

středa 30. ledna 2019

Asylum - Madeleine Roux

Opět do blázince? Tento motiv jsem si zamilovala v knize Ursuly Poznanski - Hlasy (recenze ZDE), ale protože to byla více detektivka, s radostí jsem uvítala tuto trilogii, která nese název první knihy - Asylum.

Název: Asylum
Název v originále: Assylum
Autor: Madeleine Roux
Překlad: Jan Kozák
Rok vydání: 2014
Počet stran: 310
Nakladatelství: Jota
ISBN: 978-80-7462-561-9


Dan přijíždní na prázdninovou přípravku s nadšením, že se bude moct věnovat studiu a navíc pozná nové lidi. Pět týdnů má strávit na ubytovně, která dříve sloužila jako ústav pro duševně choré pacienty a léčebna. Hned po příjezdu se seznamuje s Abby a Jordanem, toto trio k sobě přilne a chodí spolu zprvu i na přednášky. Danův spolubydlící Felix však objeví zamčenou kancelář ředitele bývalého ústavu s podivnými fotografiemi a Abby, Jordan a Dan se rozhodnou to také prozkoumat. V noci se tam proplíží, avšak než stačí více zjistit, musí odtamtud odejít a jsou rádi, že z toho nejsou problémy - je to totiž o vyhazov. Situace se zhoršuje ve chvíli, kdy si Abby usmyslí, že její teta pobývala ve zdech tohoto ústavu a Daniel, že má stejně jméno jako onen bývalý ředitel. Ve chvíli, kdy se dozví o Sochaři - masovém vrahovi, co aranžoval své oběti do divných úhlů, se stane na ubytovně první zločin. Podaří se trojici rozluštit tajemství, nebo raději odjedou domů?


V první chvíli, kdy jsem držela knihu v ruce, jsem byla nadšená. Zvenku je dost podobná Sirotčinci slečny Peregrinové - podivné fotografie na obálce i po otevření, stejně tak jako podkladový design stránek jako takových. Zpracování je na křídovém papíře, takže působí opravdu zvláštně - v tom pozitivním slova smyslu. Musím říct, že jsem věděla, že kniha pro věk 16+, ale nebyla to první knížka této kategorie, tato mě ale překvapila svým obřím písmem a malým obsahem. Vždyť každá druhá třetí strana byl obrázek, ale na celou stránku, takže to bylo velmi zkreslené a četlo se to neskutečně rychle.

Co je však opačně, než jsem si myslela, je obsahová stránka, která měla taktéž být podobná Sitorčinci, to je však velká chyba, už od začátku to působí úplně jinak. Jediné, co je skutečně podobné, jsou ty fotografie - jak píšu v odstavci výš. Dál se cesty těchto knih rozcházejí. Jde o to, že námět starého blázince spolu s trochou "duchařiny" by mohl z knihy udělat děsuplný horor, při kterém bude čtenáři běhat mráz po zádech. To jsem také očekávala, ponořila jsem se do příběhu - a ono nic. Takže pokud to autor zamýšlel napsat děsivé - nepovedlo se mu to.

Napětí tomu nechybí, to bych jinak příběhu křivdila, určitě jsem byla napnutá, jak to dopadne a jak se to vyřeší, ale strach jsem neměla. I přes všechna negativa, která jsem zmínila, mě to ale bavilo. Líbil se mi příjemný jazyk, kterým to bylo napsáno, fotografie dokreslovaly příběh, bylo to milé, napínavé a celkem i jednoduché. Doposud, co jsem podobné knihy četla, žádná se nepodobala této. Je to tak originální, jak může být.

Pro starší čtenáře je určitě plusem i to, že se to čte skutečně velmi rychle, není to náročné a navíc třídílné, takže budete moct pokračovat ve známém příběhu. I přesto, že to nebyla kniha, ze které bych se posadila na zadek, tak mě nezklamala. Těším se moc na další díly, protože zůstalo mnoho nezodpovězeného a já prostě musím vědět, jak to bude dál. Prostě musím ☺

Anotace

Jakmile tam vstoupíš, ven už nikdy nevyjdeš…
Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.
Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Asylum

Moje hodnocení: Jsem ráda, že jsem se do této série konečně pustila a první kniha mě rozhodně nezklamala. Není to dílo, ze kterého bych se vznášela do nebes, je to průměrné dílo průměrně záhadné, avšak rozhodně ne hororové či děsivé (a to já jsem docela bábovka / poseroutka). Zapomeňte na porovnávání této série se sérií Sirotčince slečny Peregrinové - je to hloupost. Téma i námět jsou velmi rozdílné, koho však zaujalo grafické zpracování Sirotčince, zde si přijde na své, protože zde je podoba evidentní. Pokud jste mladší čtenáři - náctiletí - je kniha pro vás perfektní, ale ani starší čtenář se nemusí bát, i tak je to zajímavé, jen styl je přizpůsoben opravdu mladším. Mě se to vcelku prostě líbilo a proto dávám 4 hvězdičky a těším se, až se pustím do pokračování.

Žádné komentáře:

Okomentovat