Sídlo červa - George R. R. Martin

Krátkou útlou knížečku jsem si vybrala, abych poznala autora série Hra o trůny i z jiného soudku. Přiznám, že jsem nečetla ani jeden knižní díl této série a právě proto jsem si vybrala něco, abych poznala jeho styl psaní a odhodlala se případně do rozsáhlé série pustit. Jak dopadl tento fantasy pokus si přečtete níž.

Název: Sídlo červa

Název v originále: In the House of the Worm
Autor: George R. R. Martin
Překlad: Jana a Jan Oščádalovi
Rok vydání: 2017
Počet stran: 116
Nakladatelství: Argo
ISBN: 978-80-257-2196-4

Dostáváme se do prostředí vyprahlé země, kde lidé žijí pod zemí, bojí se dolňáků, sledují vyhasínání jejich slunce a uctívají Bílého červa, jemuž se snaží vládnoucí přibližovat tak, že si nechávají odřezávat části těla, aby více připomínali červa. V té době na plese se negativně projeví Masonoš - lovec, co loví dolňáky a nosí je jako obživu pro ostatní. Mladý Annelynn patří k vyšší vrstvě a nelíbí se mu Masonošovo jednání, proto se se společníky rozhodne ho zabít. Následují ho do chodeb, kam již neproniká sluneční světlo a tam narazí na dalšího, co jde po Masonošovi. Násilně spojí síly a vydají se na něj vyčkávat, vše se ale odehraje úplně jinak a oni místo aby byli ti, co chtějí život někomu vzít, jsou donuceni o ten svůj bojovat.

V první chvíli jsem nevěděla, jak se k tomu postavit. Není tam ujasněné, kdo je co. Já jsem si pár stránek myslela, že se jedná o myslící červi, až dle obrázku mě napadlo, že to asi beru špatně. Poté jsem se začetla. Dle rozsahu a velikosti písma je to spíš taková delší povídka, takže ani ten děj není nijak rozpracovaný. Vše se děje najednou, rychle za sebou, žádná zbytečná omáčka, jen přímo fakta a události. To se mi moc líbí, protože to má spád, je to nápadité, čtivé a velmi krásně popsané. Jak postavy a jejich charaktery, tak i prostředí, které je vykreslené akorát pro vlastní představivost.

Nejprve jsem si myslela, že to bude rozvláčnější a spíš nudné, protože to kratší povídky bývají - není možné nějaké rozvedení děje a širší popis situace, která všemu předcházela. Ale příjemně mě to překvapilo, opravdu jsem čekala nezáživné čtení, toto mě ale nadchlo a i přes nedostatek času jsem si našla chvilky, kdy jsem četla dál a dál.

Co je úplně úžasné jsou citáty a věty, kterými si hrdina dodává odvahu. Dají se vysvětlit mnoha způsoby a člověk si je může pochopit po svém, mají však hlubší smysl a rozhodně stojí za zamyšlení. Už jen samotné uctívání Bílého červa je pro člověka jako takového velmi zvláštní. Za pouvažování určitě stojí i víra, kterou mají v sobě a co je nutí jít dál, i když se zdá, že je vše ztraceno.

Další věc, co se mi hrozně líbila a kterou jsem už malinko nakousla, je grafické zpracování. Kresby uvnitř knihy jsou nádherné, sice černobílé, ale krásné. Díky druhému z nich jsem pochopila, o čem to víceméně je, ale hrozně moc jsem se těšila, až narazím na další. Za těmito ilustracemi stojí John Picacio a určitě se podívám i na další knihy, na kterých pracoval. Navíc to vše krásně dokresluje atmostéru samotného příběhu.

Závěr mě překvapil - bohužel ne příjemně. Čekala jsem to vše úplně jiné, vše vyřešeno "v jednom odstavci" a když jsem očekávala poučení na konec, trochu možná moralizace a důstojné ukončení - dostalo se mi pouze vyplynutí do prázdna a lehkého nakousnutí ohledně budoucnosti. Doufala jsem v mnohem hlubší konečnou myšlenku, autor to buď nechal na nás a nebo nezamýšlel vyplynutí něčeho silného. Přiznávám, že po dočtení jsem měla naprosto neutrální pocit.

Anotace

V pomalu se rozpadajícím podzemním městě kdesi pod povrchem umírající planety putující kolem vyhasínajícího slunce se mladý Annelyn těší blažené naivitě života privilegovaných. Ponížený Masonošem, zručným lovcem opovrhovaných, v trvalé tmě nižších pater žijících dolňáků, spřádá spolu se svými přáteli pomstu. Jenže mladíkovy intriky se ošklivě zvrtnou a posléze ho zavedou do bludiště nekonečných temných chodeb rozlézajících se pod městskými ruinami. Při své zoufalé cestě za záchranou odkrývá krutou pravdu skrývající se za úctou předků k legendárnímu Bílému červu.

zdroj

Moje hodnocení: Musím říct, že se mi to nakonec líbilo, i když jsem po tom neměla žádný konkrétní pocit, jako obvykle mívám. Na tak malý rozsah bylo informací akorát, stejně tak málo omáčky a tak akorát příjemný popisů nejen prostředí, si nakonec získalo mou pozornost. Závěrem jsem byla lehce zklamaná, tušila jsem silnější a hlubší myšlenku. Nelituji přečtení, znovu se do ní nepustím, ale nejspíš si jí budu nějakou dobu dobře pamatovat. Fantasy není úplně žánr, co bych preferovala, ale toto je povedený kousek, co ráda doporučím i mladším čtenářům, protože je to krátké a jednoduché. Hodnotím 4 hvězdičkami, protože dát méně, nebylo by to fér.