Vánoce, Vánoce přicházejí a všude je Santa!

Dnes máme první adventní neděli. Všichni to cítíme, Vánoce se blíží, z obchodů na nás čumí Santa, sobi, sáně a podobný nesmysly. Já sama Vánoce miluju, pro tu možnost, obdarovat svoje milované a blízké a být s rodinou ve voňavé a kouzelné atmosféře. Toho si cením nejvíc - okamžiků v kruhu rodiny a lásky, momentů pohody a klidu. Jenže to není tak jednoduché - nevím, proč bychom my Češi měli učit děti, že dárky nosí Santa? Pro nás je kdo Santa? Jakou má tradici? Žádnou.

Santu ze srdce nesnáším, u nás byl odjakživa Ježíšek a Ježíšek se nerovná Santa. Pro informaci a pro ty, kteří lobují za Santu - Santa Claus vznikl zkomolením jména Sanct Nicolaus, tedy Svatý Mikuláš. A pokud je mi známo, u nás chodí Mikuláš 5.12. a ne na Štědrý den. Mikuláš má u nás podobu biskupa, ta se vžila již velmi dávno a obchází s čertem a andělem zhodnotit děti - pro hodné má anděl odměnu, zlobivé si čert může odnést nebo je potrestat. Ale to jsme pořád v období adventu. Štědrý den je vyhrazen Ježíškovi (v období komunismu byly snahy o nahrazení Dědou Mrázem, ale ne úplně se to ujalo), zato dnes si necháváme od USA a Kanady - kde Santa vznikl - brát naší několik staletí zažitou tradici!

Já osobně musím říct, že mě rodiče učili o Ježíškovi, jak nám nosí dárečky, když budeme zlobit, nedonese nic. Psaly jsme mu se sestrou za okno či pod dveře dopisy (žádné mléko ani sušenky!) a prosily ho, aby si ho vzal a naše přáníčka nám splnil. A co dělám každý rok je to, že rodičům děkuji a jsem z celého srdce vděčná, že nám tyto okamžiky připravili. O tom, že žádný Ježíšek není, mě připravili až ve škole a to v cca 10-12 letech, do té doby jsem neměla ponětí. Na Ježíška však věřím v srdci dodnes. Rodiče v noci před Štědrým dnem vždy čekali, až usneme a pak potají strojili stromeček, obývák byl celý Štědrý den zapečetěn a nesmělo se tam a my se sestrou za sklem na dveřích vyhlíželi, zda tam Ježíšek už byl či ne.

Máme to zdokumentované na kameře a vždy mě to dojme, co všechno naši podstoupili "pouze" pro to, aby v nás udrželi víru v něco, co byli vlastně oni sami. Jen pro radost v našich očích a okouzlení ze zázraku. Nechápu rodiče, kteří dětem vše řeknou a tím je připraví o to největší kouzlo Vánoc - o zázrak. Dnes jsme se sestrou obě dospělé a rodičům jsme vděčné, a s přítelem víme, k čemu povedeme naše děti a že nenecháme tuto tradici vyhasnout, pokud to bude jen trochu možné, udržíme zázračné Vánoce, jak nejdéle to půjde.

Rodina je na Vánoce to hlavní, ne kupa drahých dárků. Lidé jsou schopní si půjčovat na luxusní dárky či gurmánské vánoční obžerství - proč? Protože to někdo řekl? Ne! Rodiče mě učili, že pokud na to nemám, nemůžu si to koupit - půjčka není řešení! A když jsem na tom byla finančně mizerně, dárky jsem vyrobila - záložky do knih, překvapení, poukázky na zážitky - cení se nápad, ne cena. A nyní, když mám finance a mohu si dovolit, snažím se rodině vše vynahradit, ale dělám to proto, že cítím, že si to naši zaslouží, ne protože je to tak dané. A vím, že kdybychom neměli pod stromečkem ani jeden dárek, stejně to budou pro mě kouzelné Vánoce, jako každý rok.

Přeji všem krásné těšení se na voňavý čas Vánoční a možná trochu zamyšlení nad tím, co je důležité a co ne,
Vaše Lazy Šárka ♥