Na cestě - do školy?

Projížděla jsem si svoje staré výtvory, zda něco dalšího není publikovatelné a našla jsem svůj první asi pokus o fejeton. Vím, že jsem za něj tehdy dostala jedničku, ano je to ještě z doby střední školy (ano - jsem sysel a schovávám si téměř vše, co napíšu). Je to sice už více jak 10 let, co vznikl, ale jelikož jsem se při čtení zasmála, rozhodla jsem se o něj podělit s vámi a téma týdne mi k tomu skvěle sedlo a díky němu jsem dostala nápad toto zveřejnit. Třeba vám do toho dnešního zimního dne přinese trochu smíchu. Přeji všem krásnou den.

CESTA DO ŠKOLY

Ráno vylítnu z bytu jako z holubníku, div si nepřirazím hlavu do dveří. Seběhnu pár schůdků, co mě dělí od kaluže na chodníku a hup, mám kalhoty mokrý až nad kolena. No vlastně normální den. Chůzi podobnou běhu dolítnu na metro, kde se mi zdá, že je ještě větší zima než venku, o větru se slušní lidé raději vůbec nezmiňují. Hurá zrovna jede metro a já do něj dlouhými skoky vbíhám. Postupně, jak nabíráme na dalších stanicích lidi, mi přijde, že vagón metra je čím dál menší, klaustrofobií však netrpím. Po asi pěti zastávkách už stojím jen na jedné noze a dle pohybu tuším, že ani není moje. Na Florenci se vymáčknu z metra a na eskalátorech málem hodím tlamu, jak se pokouším o sebevraždu tím, že chci stihnout tramvaj, co zrovna stojí v zastávce. Jenže mě napadne se mrknout na hodinky, jak na tom jsem. Bohužel díky tomu nestíhám, řidič mi zavře těsně před nosem a s výsměchem v očích se začne rozjíždět. Otituluji ho zvednutým prostředníčkem, ale on stejně odjede, zmetek. Venku ovšem opět začíná pršet a protože je zastávka rychle plná, stojím venku a pozoruji kapky vody, co mi stékají po vlasech a v obličeji rozmázavají makeup. Když vstupuji do tramvaje, kape ze mě jako z vodníka a vypadám jako klaun od Berouska. Deštník je pro mě samozřejmě zbytečným luxusem. Z tramvaje vylétnu podobna bojovému ptáku, park ke škole probíhám tak, že ho vnímám jen jako rozmazanou šmouhu a do školy se probojuji jako vyčerpaná a udýchaná zmoklá slepice, avšak s pocitem, že jsem tam včas!