Deník kastelána - Evžen Boček

Po chvíli odpočinku od Aristokratky (i od divadla) jsem se rozhodla si přečíst další počin od Evžena Bočka, byla jsem dost natěšená, ale moje předsudky se ne úplně tak naplnily.

Název: Deník kastelána

Autor: Evžen Boček
Rok vydání: 1999
Počet stran: 196
Nakladatelství: Druhé město
ISBN: 978-80-7227-353-9

Viktor se dostává na zámek, kde se stal kastelánem po zemřelém předchůdci. Od začátku se snaží, aby dělal vše jak má, i když viděl, že je to hodně náročné. Po době aklimatizace za ním přijíždí i manželka Ivanka a jejich dcera Evička. Celé osazenstvo zámku se seznamuje s novými správci a od začátku je provází jeden problém za druhým - zvláštní až paranormální úkazy, hlídač Svoboda s epilepsií, manželé Alexandr a Valerie, kteří na zámku pracují od mládí i Vikovi nadřízení - třeba starosti. Viktor se ale zámku drží a i přes všechny problémy ho nehodlá opustit, což jeho manželka nechápe. Pak Evička velmi rychle a vážně onemocní, stejně rychle se z toho ale dostává. Zámek a jejich životy halí čím dál více tajemství a nevysvětlitelných úkazů. Jediné, co jim zbývá jsou nezodpovězené otázky, i přesto k zámku silně přilne a to tak, že nechá manželku i s dcerou odjet zpět do Prahy, zatímco o zůstává.

Na další knihu od Evžena Bočka jsem se moc těšila, proto jsem si dala odstup od Aristokratek, abych byla natěšená a knihu si fakt užila. Bohužel začátek mě docela zklamal. Měla jsem velká očekávání asi a jelikož začátek je pomalejší, je nutné se seznámit s hlavními hrdiny a s celkovou situací, je tam mnoho popisu a ten je sám o sobě docela nudný a nezáživný. Každopádně poté se to rychle rozjíždí a příběh nás vtáhne do svého víru zábavy. I když situace a hlavní zápletky knihy nejsou úplně až tak vtipné, působí to na čtenáře zábavně, místy i trochu humorně, což je dílem především úžasného tragikomického popisu situací autorem.

Jazykově je kniha zvládnutá s bravurou, která je autorovi vlastní. Na druhou stranu je nutné brát v potaz, že je to autorova prvotina, až poté napsal a vydal Aristokratky. Liší se od nich opravdu dost, humor je spíše v pozadí, upřednostněna je nadsázka a ironie, kterou nám kastelán Vik sděluje to, co se na zámku děje. I tento styl se mi ale docela líbil a také mě nadchl.

V průběhu čtení jsem se občas i zasmála, klasický humor z Aristokratek však chybí a to mě mrzí. Asi jsem od knihy očekávala nepřímé "pokračování" právě Aristokratek a jelikož to tak nebylo, objevilo se zklamání. Nakonec jsem ale až tak zklamaná nebyla, protože i tak se mi kniha moc líbila. Proto jí mohu doporučit, je to rozsahově jak já říkám "jednohubka", která se dá zvládnou za jeden den. A jako oddych na zahradu či k vodě, prostě lehčí čtení bez náročného přemýšlení.

Anotace

Je mu pětatřicet a jeho znechucení celým vesmírem dosáhlo vrcholu. Odešel do malé moravské vesnice, tři sta kilometrů od Prahy, ze které nikdy předtím nevytáhl paty. Nemá ani páru, co takový kastelán dělá. Ale než se vrátit, tak raději chcípne. Nemá však páru ani o tom, s jakou magickou silou se jeho racionalita a odpor k duchovědám utkají uprostřed zámeckých zdí. Běsi začínají zvedat hlavu.

zdroj

Moje hodnocení: Když se to vezme komplexně, kniha se mi docela líbila. Okamžiky veselí a humory střídala konsternace a napětí. Na druhou stranu jsem tam našla i dost nudných a hluchých míst. Čtení jsem si ale užila, sice nebudu asi mít chuť si knihu přečíst znovu, ale rozhodně jí můžu doporučit, není to určitě ztráta času a vzhledem k rozsahu knihy je to odpočinková jednohubka. Prostě letní odpočinkové čtení, proto dávámm 4 hvězdičky.