"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

úterý 4. června 2019

Sběrná kniha - Helena Třeštíková, Pavel Kosatík

Nutnost vybrat si do čtenářské výzvy knihu se slovem "kniha" v názvu + moje nadšení pro časosběrné dokumenty paní režisérky Třeštíkové = dílo, na které jsem dlouho čekala, než se v knihovně uvolní a hned jsem se do něj pustila.


Název: Sběrná kniha
Autor: Helena Třeštíková, Pavel Kosatík
Rok vydání: 2017
Počet stran: 340
Nakladatelství: Paseka
ISBN: 978-80-7432-752-0



Jako podtitul je kniha nazvána Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem. A to mluví za vše. Nejedná se o klasickou knihu beletrie a ani o žádnou literaturu faktu, zde jde o biografii režisérky Třeštíkové z pohledu novináře Pavla Kosatíka. Ten klade otázky a paní režisérka odpovídá. Otázky jsou pokládané leckdy opravdu obsáhle a jsou odlišené tučným písmem. Odpovědi jsou netučným fontem.

Hned z kraje musím říct, že filmy Heleny Třeštíkové mám moc ráda - viděla jsem Manželské etudy, René, Katka - oba díly a obdivuji jí za její práci. A proto jsem si knihu vybrala záměrně k nahlédnutí za oponu natáčení dokumentů. V tomto ohledu mě kniha určitě nezklamala a jako třešnička na dortu obsahuje i kapitoly přímo z režisérčina života. Zaujala mě kapitola o jejím krátkém období coby ministryně kultury. Je tedy vidět, že kniha skutečně nemapuje jen režisérský či osobní život, ale i jiné části, které spousta lidí nezná.

I přesto, že se jedná o vyprávění a rozhovor, není to nijak surové ani nudné, naopak. Moc hezky se mi to četlo, bylo to místy i napínavé a vše hezky přirozeně plyne. Nečetla jsem ještě tak obsáhlý rozhovor, který by byl zároveň milý, uhlazený a příjemný. Helena Třeštíková má úžasné vnitřní charisma, které je cítit i z jejích odpovědí, stejně tak jako její otevřenost.

Na druhou stranu mě vyloženě iritoval pan novinář Kosatík. Nevím, na co je zvyklý z publicistiky, ale leckteré jeho otázky mě zvedaly ze židle. Mnohokrát tlačil paní Třeštíkovou tam, kam nechtěla. Jeho obsáhlé otázky většinou obsahovaly i odpověď, kterou se jí tak snažil podsunout spolu se svými názory. Mě zajímalo to, co odpoví paní režisérka a ne nějaký (pro mě doposud neznámý) novinář. Vynucoval si její souhlasy a místy až útočně bazíroval na drobnostech, kterým se ona evidentně chtěla oklikou vyhnout. Což by jako publicista měl vycítit. Navíc se kolikrát babral v banalitách a nedokázal pochopit její postoj.

Z odpovědí paní Třeštíkové je však znát klid, nebojí se ho napomenout, "odpálkovat" či vyjádřit nesouhlas. A to se mi líbí. Nenechala se do ničeho natlačit a byla pořád sama sebou, o to více si jí vážím. Musím říct, že je vidět, že je to zkušená a velmi inteligentní žena, která si zažila různá období vývoje naší země a dokáže díky tomu na situace pohlížet ve velmi širokých souvislostech. Fotografie, které připojila ze svého archivu, nádherně dokreslují celou její biografii. I to pomáhá k vytvoření kompletnějšího obrazu jejího vyprávění nad rámec abstrakce.


Anotace
Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem.
"Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám," říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců.
Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Sběrná kniha


Moje hodnocení: Z knihy jsem opravdu nadšená a moc se mi líbila. Byla plná informací, po kterých jsem prahla a zároveň mě moc bavilo jí číst i prohlížet. Paní režisérku Třeštíkovou mám opravdu moc ráda a díky knize jsem se dozvěděla o dalších jejích filmech a dílech, které mi utekly. Budu to muset napravit. Její přínos časosběrných dokumentů je neodiskutovatelný a je třeba v nich hledat vlastní smysl, není to jen vyprávění o jednom životě, je třeba sledovat kontext doby, rodiny a všeho dohromady, co danou situaci vytvořilo. Kdyby celou biografii napsala sama, dala bych plný počet hvězdiček, zde však musí jedna dolů a to za pana Kosatíka. Opravdu mi neseděl jeho až nátlakový přístup a přišlo mi to nedůstojné a vůči paní režisérce nesprávné. Velká škoda, proto v celkovém hodnocení 4 hvězdičky.

Žádné komentáře:

Okomentovat