Impérium - Roman Bureš

Ke třetímu a závěrečnému dílu trilogie Propast času mne dovedl sám osud. Vůbec jsem neměla v plánu si jí půjčovat, ale když jsem v knihovně hledala požadovaný výběr z internetu (předem připravený), doslova mi spadla do cesty kniha Impérium. Náhoda? Ne, prostě jsem si měla ten závěrečný díl přečíst. A tak jsem si ho odnesla domů a s chutí se do něj pustila.

Název: Impérium (3. díl série Propast času)

Autor: Roman Bureš
Rok vydání: 2018
Počet stran: 568
Nakladatelství: Knižní klub
ISBN: 978-80-242-5945-1

Toňa získala opět vládu na Novým Římem a popravila povstalce. Serena je stále v hlubokém bezvědomí a vůbec nereaguje, nikdo neví, zda se vůbec probere a tak se Toňa učí ovládat Téčko, ukazuje se v něm jako bohyně a poté se převtěluje zpět, aby si upevnila pozice. Na obzoru však vyvstává nový nepřítel - viktoriánská Británie. Stejně tak Francie se formuje, sice z budoucnosti, ale je slabá a nemá moc zbraní. Kdo s kým bude bojovat a jak se politická situace vyvine? Těžko se odhaduje, vše záleží, jak se Toňa rozhodne. Navíc se zdá, že to nebudou jediní nepřátelé, kterým bude muset čelit, hrůznější zkazky přicházejí z Asie. Bojům se ale tak či tak nevyhne, ale daří se jí zemi sjednocovat pod svou vládou a tak má mnoho následovníků. Neffi uprchl do Konstantinopole, kde ho našel malý Lee. Chystá se ho dostat domů, na jeho existenci však visí celý tento pochroumaný a časově potrhaný svět. Podaří se mu přes černou díru opět vrátit do své doby a svého světa?

Vzalo mi to dech - doslova. Oproti předchozím dílům musím říct, že mě tento bavil ze všeho nejvíc. I přes jeho obsáhlost téměř chyběla hluchá či nudná místa, pořád se něco dělo a děj se posouval kupředu. Každý dialog, každá situace i každá událost - tam vše prostě patřilo. Bylo to napínavé od začátku do konce a vlastně si čtenář nemohl být vůbec jist, jak se bude situace vyvíjet. Ačkoliv se mi obvykle daří odhadovat vývoj děje, zde jsem byla úplně bezradná.

Oproti předchozím dvěma dílům měl tento neskutečné tempo. I když rozsahem jsou na tom všechny podobně, tento je nabytý informacemi a přesto ne přehlcený. Navíc tam najdete úplně vše, co od knihy očekáváte - přátelství, lásku, fyzickou přitažlivost, politiku, obětování, rozhodování, boj i válku, překvapení a prostě všechno, na co si vzpomenete. Příběh vás chytí a už nepustí, mě na konci vyplivl úplně hotovou a vyždímanou. Během příběhu mi několikrát ukápla i slza a vy víte, že nejsem žádná citlivka ani plačka. Stopa, co ve mě příběh zanechal je silná a určitě ne lehce smazatelná.

Závěru knihy se chci věnovat trochu více, i když to bude těžké rozebrat a přitom neprozradit žádný spoiler. Konec příběhu (i když to vlastně konec není, jen rozuzlení) mě nadchl, i přesto, že se tam objevovaly náznaky dalších komplikací. Ale život přeci není procházka růžovou zahradou, a jak Toňa intuitivně zasáhla, na mě udělalo dojem. Okamžité rozhodnutí vše ovlivnilo. Avšak to, co mě neskutečně chytilo za srdce a rozplakalo dojetím, byl úplný konec. Prakticky poslední odstavec. Nemohu konkrétně říct, co mě na tom tak dostalo, protože by to byl spoiler jako prase. Ale apeluji prosím na každého, kdo se do knihy pustí - dočtěte to úplně do konce, do posledního písmenka a narazíte na věc. Na velikou věc. Autor takhle propojil vlastně všechny světy, věky i náboženství dohromady a to uvědomění, které mi dal je obrovské. Že nezáleží na jménu a na tom, jak TO / JÍ nazýváme, ale že v ní věříme a cítíme jí. Matku přírodu.

Ale už se přestanu rozplývat nad genialitou autora a jeho zakončením. Příběh je psán stejným stylem - minulý čas, vyprávění se střídá z mnoha pohledů a tím se mění i nálada a atmosféra samotného vyprávění. Postavy se vyvíjely tak, jak čtenář očekával, a chvilkama jsem měla pocit, že je vlastně sama malinko ovládám a popostrkuji. Vše je vykresleno skutečně realisticky, žádné neuvěřitelné nebo fantasmagorické události, ani přehánění. Vše do sebe dokonale zapadalo.

Kniha je hodně obsáhlá - více jak 560 stran. Obvykle mě to úplně neláká, protože bývá hodně omáčky kolem, která to vyplňuje, zde jsem ráda za každou stránku. Konec téměř vše rozpletl a objasnil, jen pár drobných otázek zůstalo nezodpovězeno, ale to jsem už hnidopich. To důležité a podstatné bylo řečeno a více netřeba a konečně rozuzlení mě zároveň opravdu překvapilo. Ano, naděje vždy umírá poslední.

Anotace

Série Romana Bureše vstupuje do finále. V prvním dílu jsme byli svědky zmatení časoprostoru, ve kterém se hrdinka Toňa snažila především přežít, druhý byl příběhem o upevňování moci. Závěrečný díl je svědkem utváření nové Evropy. O vládu nad kontinentem nyní soupeří dvě největší impéria, která zhroucení časoprostoru zastihlo na vrcholu moci - Británie z roku 1900 a Tonina Římská říše. Na čí stranu se pak přikloní novopečený král Francie Aaronson, ve skutečnosti cílevědomý gangster z budoucnosti? Všichni tito protivníci jsou však ničím proti apokalyptické zkáze, která se do Evropy valí z východu a proti muži, jenž sám sebe nazývá Bohem.

zdroj

Moje hodnocení: Ano, sci-fi mě míjelo hodně dlouho. A myslím, že dlouho zase bude, jenže za tuto trilogii jsem neskutečně moc vděčná. I když mě první dva díly bavily, byl to jen slabý odvar tohoto závěrečného. Ten mě srazil na kolena svou propracovaností a dokonalostí. Nedovedu si představit, jak by to mohlo být uděláno lépe, to asi prostě nejde. Autor si mě omotal kolem prstu a já příběhu obětovala každou volnou chvilku, dokud nebylo po všem. Silný příběh a výtečně napsaný, rozhodně doporučuji i těm, kterým se třeba předchozí díly nelíbily. Tenhle vás tak jako tak dostane a je jedno, jak dlouhá doba uplynula od přečtení předchozích dílů. U mě je to dnes téměř na den 8 měsíců a vůbec to nevadilo. Neměla jsem pocit, že bych něco zapomněla nebo se ztrácela. Musím dát plný počet 5 hvězdiček, protože je to čtivé, krásně propracované a vše propojené. Závěr krásný a na jednu stranu je mi líto, že už to skončilo, na druhou jsem ráda a spokojená, že to bylo uzavřeno takhle. Autorovi obrovské díky.

1. díl - Propast času

2. díl - Císařovna