K Jozefu Karikovi jsem se dostala náhodou od kolegyně v práci, která poslouchala rozhlasovou verzi jeho díla Tma. Sama jsem knihu poté vyhledala a přečetla si ji. A? Nezaujala mě. Jako bylo to hezky napsané, ztvárněné i ty popisy pocitů byly věrné, ale nebylo to nic pro mne. Jenže pak jsem začala ze všech stran vídat Trhlinu. Neodolala jsem a pustila se do ní. A ta mne dostala. A dále už to jelo na vlně. Pustila jsem se do Strachu a byla z něj taky úplně hotová. Pak za nějak chvíli se mi do rukou dostala kniha Na smrt, jenže ta má tak obrovský rozsah a váhu, že na čtení do práce a z práce to prostě není. V létě bude vhodná doba, navíc je kniha žánrově někde malinko jinde. A nedávno vyšla mnou velmi očekávaná kniha Smršť. Nečekala ani nijak dlouho v mojí knihovně, protože jsem se opravdu těšila a navíc mne lákal její malý rozsah - jen 192 stran.
Vím, že taková kniha se dá zvládnou za odpoledne, jenže jak jsem na tom s volným časem špatně, mám možnost číst pouze po cestě do práce a z práce, což dělá něco mezi dvěma a dvěma a půl hodinami. Nechtěla jsem se odtrhávat, ale musela jsem. Jenže se to nedalo vydržet, byla jsem jak natěšené dítě a skočila po každých pár stránkách, co jsem hltala. Ale nejprve k příběhu.
Tentokrát se vyprávění odehrává v okolí Západních Tater, krajiny kolem Liptovské Mary a částečně i za hranicemi v Polsku, kde je v určité oblasti velmi vysoký počet nevysvětlených nehod, sebevražd i vražd. Hlavní hrdina se spolu s kamarádkou Ninou a jejím partnerem Gabem snaží přijít fenoménu na kloub. Naráží na postavu staré ženy v pohřebním oděvu, které začnou říkat větrnice, dle starých českých pověr. Což hezky koresponduje s polským fenoménem halného větru, který má způsobovat totéž. Vydávají se na pátrání, mluví s člověkem, který to vše prožil a přežil a nakonec sami dávají svůj život v sázku, a jsou donuceni bojovat.
Příběh má od začátku do konce spád, vyprávění nudného účetního ve středních letech je zajímavé, poutavé a udrží si vaši pozornost. Jakmile se začnou dít věci těžko vysvětlitelné, příběh vrcholí a čtenář nemá moc možností se nadechnout. Jenže se pak vše zlomí a poslední přibližně třetina silně připomíná mysl zdrogovaného filozofa a fyzika v jedné osobě, kterému se honí v hlavě smysl celého vesmíru. Nejsem úplný negramot, sama jsem vysokou školu studovala (i filozofický obor), ale myšlenkovým pochodům uvedeným v knize jsem skutečně nestačila. Pár výrazů a zmíněných jmen jsem si pak i googlila, ale nepomohlo.
Musela jsem o tom závěru skutečně moc přemýšlet, nešlo mi do hlavy, co se tam tak hrozně pokazilo. Vždyť to byla jízda plná akce a zvratů a najednou - konec. Chápu, že to co se odehrávalo v hlavě hlavnímu hrdinovi před závěrem bylo asi mimo, ale tohle? Jak jsem o tom přemýšlela, napadá mne jediné vysvětlení. Autorovi chyběl domluvený počet stran a tak si řekl, že použije své materiály, které sehnal ke knize a prskne je tam na konec, aby si čtenář užil malinko té filozoficko-matematicko-fyzikální úvahy. Bohužel to u mne mělo efekt pouze ten, že mi to zkazilo celý dojem z knihy - aneb jak na 30 stranách znechutit čtenáři tak úžasný příběh.
Pokud by to autor osekal o ty řeči, kterým stejně málokterý čtenář rozumí a nechal jen dějovou podstatu s menším filozofickým vysvětlením, sedla bych si z knihy na zadek, všude hlásala, jak je úžasná a doporučovala. Mám ráda jeho pojetí nevysvětlitelných fenoménů dnešní doby a jeho zpracování do podoby napůl racionální a napůl mimo tento svět. Tímhle však vše jen zabil. Moc mě to mrzelo nakonec, štvalo a nedokážu to pochopit asi doteď. Snad budou další knihy bez podobných přídavků. I tak jsem ale hodnotila čtyřmi hvězdičkami, protože zbytek příběhu je fantastický.
Nakonec tu mám ještě jednu zprávu pro milovníky Jozefa Kariky. Nedalo mi to a hledala jsem další jeho knihy a narazila na Priepasť - slovenský originál z roku 2018. Vzhledem k tomu, že originál Smršti vyšel v roce 2020 a pár měsíců poté i v češtině pod nakladatelstvím Argo, zajímalo mne, zda vůbec má Argo v plánu Priepasť (Propast) u nás vydat. Napsala jsem jim email a pár hodin poté dostala i odpověď - mají a vydají! Jupííííí.
Mějte se krásně a brzy zase u dalšího článku
Vaše LazyŠárka
Žádné komentáře:
Okomentovat