"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

pondělí 3. května 2021

Dlouhá pauza to byla......končí? aneb O restech, psychice, Covidu i čtení

     Delší dobu jsem si pohrávala s myšlenkou se sem vrátit. Jenže se toho za těch 9 měsíců stalo tak moc....a já celou tu dobu mám děsivou myšlenku, kolik jsem toho prošvihla, kolik toho tady musím dohonit, dovydat články o přečtených knihách a mnoho dalšího. A to byl ten hlavní důvod, proč jsem to vše stále oddalovala, jenže to s sebou neslo jen další resty a prostě to byl začarovaný kruh.

    Dalším problémem bylo to, že v polovině srpna došlo k vypnutí služby blog.cz, odkud jsem sem imigrovala. Začala jsem tu sice znovu, ale nepřehrála si galerii s obrázky, tudíž při vypnutí blog.cz se stalo to, že mi zmizely obrázky u většiny mých článků. Tedy těch, které sem byly přehrány z webu blog.cz. Což je většina. A nastalo dilema. Mám je sice zálohované v souboru, ale to množství je neskutečné a i přesto, že jsem v práci s počítači docela zběhlá, na tohle nemám čas. Trvalo by mi to neskutečně dlouho vše nahrát sem a postupně přiřazovat. Takže obrázky zůstanou prázdné, bohužel. Možná to v budoucnu doženu, ale teď rozhodně ne. 

    Doba se mění momentálně hrozně rychle, museli jsme si zvyknout na mnoho věcí a to dost rychle. Přizpůsobit se tomu, co se děje a myslím, že my mladí to neseme mnohem hůře, než ti, co zažili například komunismus. Lidé, kteří tvrdí, že jim to je jedno a nezanechává to na nich žádné následky, dle mého názoru lžou. Každého to ovlivňuje, i když sebeméně, nebo to absolutně sám popírá - je to ale tak. Já sama s tím poslední dobou bojuju urputněji, než bych očekávala a chtěla. Narušuje to můj partnerský vztah a možná právě proto si myslím, že je správný čas znovu začít s blogem. 

    Teď tedy malinko z mé duše. Začala jsem být podrážděná, vzteklá na lidi kolem sebe, začala jsem cítit, že je toho na mne moc a prostě jsem se propadala do beznaděje na zlepšení. Tenhle víkend jsem se dostala do stavu, že jsem prospala téměř 24 hodin v kuse, což nechápu. (Vsuvka: jsem ten typ, co když si zdřímne na 20 minut odpoledne, nespí skoro celou noc a má chuť v noci přeskládat střechu.) Takže pro mne byl šok, že moje tělo prostě dalo jasně najevo stopku a řeklo, že chce odpočívat. A to mi teprve došlo, jak mizerně na tom jsem a že jestli s tím něco neudělám, nejen že zničím partnerství, ale i sama sebe. Nechci házet vše na Covid, ale situace v zemi není hezká, příjemná a ani sama společnost tomu nepomáhá, naopak. 

    Proto nyní hodlám odsunout stranou všechno, co není nutné a pracovat na obnově vztahu i mého duševního zdraví. Podotýkám, že na mou pracovní morálku to nemělo zatím vliv, naštěstí. Tedy pominu-li, že jsem malinko pomalejší a musím proto pracovat i z domova. Jenže to zase zapříčinilo to, že jsem byla o to víc unavená a k ničemu i doma. Opět začarovaný kruh. Potřebovala bych restart, jenže toho se zatím nedočkám, nejdříve o prázdninách, teď tu musíme být pro žáky. Ty jsou na prvním místě po tom všem, co mají za sebou. 

    Mou hlavní myšlenkou tedy nyní je to, že chci obnovit priority, sebrat se a začít znovu, jinak, lépe. Nevím, jak jsou na tom jiní lidé, ale věřím, že se najde někdo, kdo je na tom podobně a najde se v tom, co cítím. Vždy přeci není jednoduché se zastavit, říct si "ha, tohle dělám blbě" a změnit to. A proto každý, kdo to dokázal by na sebe měl být hrdý. Utéct z několika uzavřených kruhů je ještě těžší, ale já věřím, že se mi to podaří, časem. Hlavně nechtít nic hned. 

    Ale abych se dostala k jádru, co jsem tím tedy chtěla říct, tak je myšlenka jak s blogem. Chci začít znovu a to proto, abych měla místo, kde se můžu vypovídat bez toho, aby mne někdo okamžitě soudil. Přeci jen elektronický inkoust vše snese. Navíc číst jsem nepřestala, takže je i nadále velká motivace se s vámi podělit o přečtené knihy a užívat si knihomolský svět. Jenže za sebou nechci táhnout resty a co ještě je nutné dopracovat a tak. Proto jsem se rozhodla, že zde nechám hluché místo a to od posledního článku a začnu TEĎ A TADY! Restart alespoň zde.

    Nechávám za sebou vše, co obnášel starý blog a začnu tu znovu. Tlustá čára za minulými články. Nebudu se teď nutit vydávat nic pravidelně. Když budu chtít napsat něco o sobě, o jídle, o knize, kterou čtu nebo jsem dočetla - napíšu. Přehledy nemám zatím v plánu obnovovat, stejně je všechno na mé Databázi knih. Nedělám tedy žádné plány, žádné předsevzetí, nic dopředu. Až se mi bude chtít něco napsat, udělám to. Nebudu mít pak důvod k výčitkám za prodlevy nebo resty. A věřím, že o to víc se mi bude chtít něco tady tvořit. 

    Pokud by si někdo o čemkoliv z tohohle článku chtěl promluvit, napište mi, budu ráda. Mějte krásné dny a těším se zase brzy, 
Vaše LazyŠárka



Žádné komentáře:

Okomentovat