Další věc, bez které se žádná domácnost neobejde, je mouka. Obvykle je to jednoduché, jdete do krámu, koupíte hladkou, polohrubou či hrubou za cca 10 Kč a více neřešíte. A použít se dá na vše - pečení, vaření, zahušťování, i na vtípky. Ale zkuste se zamyslet nad tím, proč se dnes čím dál více lidí odklání od bílé mouky. Je to jednoduché - protože je všude a i tam, kam nepatří. V uzeninách, sladkostech, zmrzlinách, pochutinách i veškerém komerčně vyráběném pečivu. A naše tělo na to není dělané. Zásadně neuznávám ten boom, co vznikl kolem pšeničné mouky a lepku a jak lidé, kteří nemají alergii ani nesnášenlivost lepku přecházejí hromadně na bezlepkové diety a podobně. Všeho s mírou by byla lepší volba, protože i lepek tělo potřebuje.
Správný výběr mouky pro domácí použití je tedy nutností. A zároveň i budete vědět, co hledat v kupovaném pečivu. Ohledně toho vám však moc neporadím, peču si vlastní chléb, bagety i podobně. Momentálně ještě experimentuji s žitným kváskem, takže až vše vykoumám k vlastní spokojenosti, bude ještě méně důvodů k nákupu pečiva v obchodě.
Mouky dělíme na dvě hlavní skupiny: lepkové a bezlepkové. Dle toho můžeme tedy i zaujmout i postoj vůči známým a přátelům, kteří potřebují bezlepkové potraviny.
Lepkové - klasické, které známe - pšeničná, žitná, ječmenná a ovesná. Doporučuji především pšenici špaldu, případně kamut, jednozrnku a dvouzrnku. Klasická pšenice je dnes geneticky tak upravená, že má většinu svého obsahu právě pouze lepek a užitečné součásti obilky ustoupily do pozadí. Já nejvíce kupuji a používám mouku špaldovou hladkou, špaldovou celozrnnou a žitnou celozrnnou. Zbytek doháním v těch bezlepkových.
Mouky dělíme na dvě hlavní skupiny: lepkové a bezlepkové. Dle toho můžeme tedy i zaujmout i postoj vůči známým a přátelům, kteří potřebují bezlepkové potraviny.
Lepkové - klasické, které známe - pšeničná, žitná, ječmenná a ovesná. Doporučuji především pšenici špaldu, případně kamut, jednozrnku a dvouzrnku. Klasická pšenice je dnes geneticky tak upravená, že má většinu svého obsahu právě pouze lepek a užitečné součásti obilky ustoupily do pozadí. Já nejvíce kupuji a používám mouku špaldovou hladkou, špaldovou celozrnnou a žitnou celozrnnou. Zbytek doháním v těch bezlepkových.
Bezlepkové - cizrnová, čočková, čiroková, jáhlová, dýňová, mouky ze semen a ořechů, pohanková, rýžová, kukuřičná, hrachová a mnoho a mnoho dalších. Tyto mouky je však nutné přidávat pouze v určitém procentuálním zastoupení - maximálně 30% obsahu v receptu. Poté ztrácí vlastnosti a pokrm mohou udělat nepoživatelným, nebo vám úplně změní konzistenci. Chuťově až na výjimky také nejsou nijak moc dobré, většinou jsou zemitější, mají pachuti dle toho, z čeho jsou vyrobené a každá je vhodná na něco jiného. Některé více na sladké a některé na slané. Hlavní surovinou by tedy měla být špaldová či žitná mouka a tyto používat jen jako doplňkové.
Proč klást takový důraz na to, aby byly mouky celozrnné?
Možná se budete divit, ale není to jen módním trendem. Jde o složení obilného zrna jako takového. Dříve zrno vypadalo úplně jinak, dnes po genetické úpravě je kladen důraz, aby co největší část zrna tvořil škrob, který je z něj extrahován. I proto má mouka dnes úplně jiné vlastnosti, než mívala dříve. Důležitou součástí je obilný klíček, ve kterém se nachází mnoho minerálů a enzymů. Je to ta část, ve které se skrývá život, tímto místem po namočení zrnko vyklíčí a stane se z něj rostlina. Další velmi důležitou součástí zrnka je obal, ve kterém se skrývá nerozpustná vláknina. Ta nám pomáhá nejen lépe trávit škroby ve střevech, ale i zasytí a působí k prevenci proti syndromu propustného střeva. A v případě bílé rafinované a čištěné mouky přijdeme o klíček i obal a zbyde čistý jednoduchý škrob. Proto je pro naše tělo tato bílá mouka vrcholně nevhodná - nedává tělu žádné živiny, jen ho zatěžuje a způsobuje to, že populace tloustne a tloustne.
Proč klást takový důraz na to, aby byly mouky celozrnné?
Možná se budete divit, ale není to jen módním trendem. Jde o složení obilného zrna jako takového. Dříve zrno vypadalo úplně jinak, dnes po genetické úpravě je kladen důraz, aby co největší část zrna tvořil škrob, který je z něj extrahován. I proto má mouka dnes úplně jiné vlastnosti, než mívala dříve. Důležitou součástí je obilný klíček, ve kterém se nachází mnoho minerálů a enzymů. Je to ta část, ve které se skrývá život, tímto místem po namočení zrnko vyklíčí a stane se z něj rostlina. Další velmi důležitou součástí zrnka je obal, ve kterém se skrývá nerozpustná vláknina. Ta nám pomáhá nejen lépe trávit škroby ve střevech, ale i zasytí a působí k prevenci proti syndromu propustného střeva. A v případě bílé rafinované a čištěné mouky přijdeme o klíček i obal a zbyde čistý jednoduchý škrob. Proto je pro naše tělo tato bílá mouka vrcholně nevhodná - nedává tělu žádné živiny, jen ho zatěžuje a způsobuje to, že populace tloustne a tloustne.
Nyní jsme si tedy vysvětlili, proč používat celozrnné mouky a ne tu bílou. Já osobně používám špaldovou mouku hladkou od značky Pernerka a občas jí přidám do chleba, do pečiva či jako zahušťovadlo do pokrmů. Myslím, že jednou za měsíc to nemůže uškodit a zase to úplně mění chuť pokrmů. Primárně však používám pouze mouku špaldovou celozrnnou a žitnou celozrnnou. Z těchto dvou druhů mouky můžete upéct koláč, uvařit knedlíky, upéct chléb i s ní zahustit omáčku. Je to jen o výběru.
Ověřené značky mám jen u klasických lepkových mouk. Jedná se o mouku Pernerka - žitná je hnědá, špaldová oranžová a bílá, tyto všechny je lepší kupovat v akci, žitná vychází pak na asi 18 Kč. A skvělé celozrnné mouky jsem našla i v Lidlu - špaldová celozrnná stojí kolem 30 Kč, mají i špaldovou hladkou a občas i žitnou celozrnnou. Bezlepkové jednodruhové mouky kupuji nárazově, když natrefím na akci a dají se koupit prakticky v jakékoliv zdravé výživě. Cenově jsou velmi rozdílné - pohanková či čočková stojí kolem 30 Kč, čiroková nebo tapioková dvakrát tolik a ty nejdražší (z hlediska vstupní suroviny) jako je mouka z quinoi, kokosová či makadamová poté i něco přes 100 Kč.
Je tedy důležité si uvědomit, na co jakou mouku potřebujete. Pokud si doma nepečete, jen občas uděláte slaný koláč a jen zahušťujete, stačí vám špaldová mouka. Pokud rádi pečete (chléb či bagety) a experimentujete, je dobré mít minimálně dva druhy mouky, které budete kombinovat - špaldová a žitná jsou základ. Já mám ráda docela pohankovou mouku, čirokovou (občas přidávám do chleba) a amarantovou. Je to jen o vaší preferenci, ale žádnou vyloženě chybu neuděláte.
Přikládám vám tu ještě soupis známých i méně známých bezlepkových mouk, kde je napsáno i na co se více hodí a kolik jí můžete přidat do daného pokrmu v %, aby nebyl celkový výsledek nepoživatelný. ZDE
Ověřené značky mám jen u klasických lepkových mouk. Jedná se o mouku Pernerka - žitná je hnědá, špaldová oranžová a bílá, tyto všechny je lepší kupovat v akci, žitná vychází pak na asi 18 Kč. A skvělé celozrnné mouky jsem našla i v Lidlu - špaldová celozrnná stojí kolem 30 Kč, mají i špaldovou hladkou a občas i žitnou celozrnnou. Bezlepkové jednodruhové mouky kupuji nárazově, když natrefím na akci a dají se koupit prakticky v jakékoliv zdravé výživě. Cenově jsou velmi rozdílné - pohanková či čočková stojí kolem 30 Kč, čiroková nebo tapioková dvakrát tolik a ty nejdražší (z hlediska vstupní suroviny) jako je mouka z quinoi, kokosová či makadamová poté i něco přes 100 Kč.
Je tedy důležité si uvědomit, na co jakou mouku potřebujete. Pokud si doma nepečete, jen občas uděláte slaný koláč a jen zahušťujete, stačí vám špaldová mouka. Pokud rádi pečete (chléb či bagety) a experimentujete, je dobré mít minimálně dva druhy mouky, které budete kombinovat - špaldová a žitná jsou základ. Já mám ráda docela pohankovou mouku, čirokovou (občas přidávám do chleba) a amarantovou. Je to jen o vaší preferenci, ale žádnou vyloženě chybu neuděláte.
Přikládám vám tu ještě soupis známých i méně známých bezlepkových mouk, kde je napsáno i na co se více hodí a kolik jí můžete přidat do daného pokrmu v %, aby nebyl celkový výsledek nepoživatelný. ZDE
Moje oblíbené mouky Pernerky ↑
Lidl celozrnná špaldová mouka a špaldová hladká mouka ↑Jaké mouky jsou vaše nejoblíbenější a nejpoužívanější?
Budu ráda za jakékoliv doporučení. A pokud máte nějaký dotaz, klidně mi piště do komentářů nebo do zpráv autorovi. Každému ráda odpovím.
Mějte se a u nějakého dalšího článku se zase brzy budu těšit :)
Budu ráda za jakékoliv doporučení. A pokud máte nějaký dotaz, klidně mi piště do komentářů nebo do zpráv autorovi. Každému ráda odpovím.
Mějte se a u nějakého dalšího článku se zase brzy budu těšit :)
Žádné komentáře:
Okomentovat