"Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj." Oscar Wilde

čtvrtek 28. listopadu 2019

Jednou za život - Simona Monyová

Další kniha od mé oblíbené autorky Simony Monyové. Tentokrát je kniha o dvou hlavních hrdinech, opět tenká oddechovka.

Název: Jednou za život
Autor: Simona Monyová
Rok vydání: 2000
Počet stran: 122
Nakladatelství: Belami
ISBN: 978-80-87166-11-6


Hlavní hrdinové zdravotní sestřička Světlana a Lumír nemají zpočátku nic společného. Ona se trápí v dlouholetém vztahu se spisovatelem Matějem, je jí neustále připomínáno, že by se měla vdát a založit rodinu. Jenže touží po úspěchu, chce se dostat na vysokou školu a stát se lékařkou. Lumír nenávidí své jméno a nechává si říkat Mirek, trápí se ve vztahu s Radkou, která oproti Světlaně touží po rychlých vdavkách. Lumír se najednou ocitá před oltářem, kde doplácí na svou zbabělost a neřešení problémů, kamarád Borek mu však umožní únikovou cestu na poslední chvíli. Při zapíjení svobody to přežene a v tu chvíli se oba osudy dvou hlavních hrdinů prolnou. Bude to mít jen krátkou životnost, a nebo to byl osud?



S velkou chutí jsem se pustila do jedné z prvních knih v autorčině spisovatelské dráze. Musím říct, že oproti pozdějším je mnohem více bezstarostná, má méně složitý děj a je celkově mnohem bližší dívčím románům. Avšak autorka je mistr ve vyprávění jak z ženského, tak i z mužského pohledu a o tom svědčí čtivost knihy. Přeci jen je to taková oddechová jednohubka malého rozsahu, i přesto se mi nechtělo ji odkládat a chtěla jsem číst dál. Na tak malý rozsah byl děj rozveden bravurně. Hra s jazykem je prostě úchvatná.

Co musím vytknout a co se mi moc nelíbilo, byla třetí osoba vyprávění. Bylo to také neosobní a místy mi to vyloženě nešlo číst. Myslím, že první osoba by tomu, v případě obou hlavních hrdinů, dodal úplně jinou dimenzi chápání a propojení čtenáře s hrdiny knihy. Ono je to takový krásný a čistý vhled do života a emocí dvou mladých lidí, co zpočátku neví, jak do života po vlastních. A každý hledá svou vlastní cestu, především tedy v partnerském životě.

Jelikož se jedná o naše předrevoluční období, jedním z velkých bonusů je i poznání fungování světa a rodin v této době. O přemýšlení lidí, jejich hodnotách a prioritách. Bylo to velmi zajímavé vklínění mezi problémy s láskou, ne však nic násilného. Je to vyprávěno s takovou samozřejmostí a přirozeností, místy až lehkostí, že je celou dobu radost si počíst.

Anotace
Jednou za život je jedna z prvních knih tragicky zemřelé spisovatelky Simony Monyové a vypráví o tom, co je v životě neopakovatelné a tím i nenahraditelné.
Jsou zážitky a city, které můžete prožít opakovaně. A pak jsou ty, které se vám stanou jednou za život, když máte to štěstí. Někteří věří, že tu pravou lásku můžeme potkat jen jednou. Ale jak ji poznat? Jak přijít na to, že tahle láska, tenhle vztah, je to pravé? Že je to to, nač jste čekali, v co jste doufali a co jste si moc přáli...protože minout ji o vlas je stejné jako minout ji o tisíc kilometrů. A protože nikdy s jistotou nelze říct, že tahle láska je ta pravá a jediná, mnoho lidí ji hledá celý život.
Pravá láska či ne? To je problém, který trápí hlavní postavy knihy Jednou za život, Světlanu a Lumíra. Je na nich, aby i za cenu bolesti a nepochopení přišli na to, jestli jsou si souzeni, či ne.



Moje hodnocení: Moc mě potěšila tato tenká oddechovka, je to skutečně milá a příjemná klidná kniha. Bez velkých těžkých zvratů je zde příběh dvou lidí, který se v jednom okamžiku spojí, a my chceme jen dojít do konce, kde se dozvíme, zda to vydrží, či ne. Trochu mi to připomíná Lenku Lanczovou. Hodnotím samozřejmě pěti hvězdičkami, protože kniha je to velmi povedená a od paní Monyové určitě ne poslední.

Žádné komentáře:

Okomentovat