Obezita

Delší dobu jsem se neozvala, ale nedá mi to, abych se nezúčastnila témata tohoto týdne. Jde totiž o věc, která mě trápí celý život a (nechci to zakřiknout) nejspíš jsem konečně našla lék.

Od dětství jsem byla kulička, měla jsem na základní škole různé přezdívky a málo přátel. Moje láska ke knihám a to, že jsem byla malinko šprtka tomu moc nepomohlo. Na střední škole jsem zhubla - nejedla jsem 20 dnů a zhubla 10 kilo. Ale za dva měsíce jsem měla zpět 15 kilo. Na konci střední jsem byla na hranici anorexie / bulimie - střídavě jsem nejedla několik dnů a když mě popadla žravá, používala jsem laxativa ve velkém, až jsem si na ně vytvořila závislost. Skončilo to v nemocnici s neprůchodností střev a tehdy mi došlo, že se zabíjím. Naučila jsem se znovu jíst a nabrala 40 kilo. A od té doby jsem váhu přestala řešit, bylo mi jedno, že jsem metráček a nemůžu se pořádně hýbat. Předloni se do toho přidaly problém se štítnou žlázou a byla konečná.

V červenci mi ale došlo, že tohle prostě nechci. Že už nemůžu, nechci být pořád zadýchaná, unavená, nemoct jít na výlet, doma jsem toho moc také nezvládala, ale hlavně v mém věku to byla hrozná ostuda. Projela jsem si pár dílů Jste to, co jíte s panem Havlíčkem a paní Cajthamlovou, přečetla si zásady zdravého stravování a pustila se do toho. Od začátku jsem navíc vysadila veškeré léky na štítnou žlázu a čekala. Čísla na váze začala slušně šplhat dolů a to i bez zásadního pohybu.

Nyní je prosinec a já mám dole 20 kilogramů, 21 cm v pase a 16 cm přes boky. A dále pokračuji ve svém stravování. Ono to není dieta, ale způsob stravování na celý život. Nepopírám, že si občas dopřeju čokoládu, brambůrky nebo i jídlo venku, ale je to skutečně jen za odměnu a výjimečně. Důležité je si jídlo nevyčítat. A i když mi to přišlo neskutečné a časově nezvladatelné, přestala jsem se stravovat v práci a na každý den si chystám jídlo v krabičkách doma. Zásady mi docela rychle přešly do krve a já si nyní lebedím v novém menším těle.

Pro ty, kdo by tvrdili, že na to nemají - zkuste si někdy spočítat, na kolik vás přijdou dobrůtky, které si za měsíc nakoupíte. Popřípadě si spočítejte, kolik stojí teď vaše večeře (například 3 rohlíky, paštika) a kolik stojí jedna celozrnná bagetka, 50g kvalitní šunky a dvě rajčata. Rozdíl je spíše do mínusu, pokud nakupujete v akcích. My osobně doma nyní ušetříme kolem 1500 - 2000 Kč každý měsíc. Když to spočítám za rok, budeme mít asi krásnou dovolenou v létě a pro mě i v krásných plavkách bez studu.

Nikoho nikdy nesoudím, ale každý si může sáhnout do svědomí a rozhodnout se. Jsou výjimky, u kterých to zdravotně nejde, ale to mi endokrinolog tvrdil také více jak rok. Vše však začíná u jídla. A já byla stejná, přesvědčovala jsem se, že za to jak vypadám nemohu, že to tak je dané (řeči jako genetika a podobně) a já na tom nemůžu nic změnit - velký OMYL. Začněte u sebe, mějte sebe i své tělo rádi a neřešte pár kilo navíc. Avšak váha, která vás ohrožuje a zkracuje vám život si vás nezaslouží - zbavte se jí. Já jsem sobě a svému rozhodnutí moc vděčná, včera jsme naběhali v obchodě Ikea 11 kilometrů (za asi 3 hodiny) a ani mne nebolely nohy. Moje malé krůčky, ale moje velká vítězství.

Když to dokázal takový lenochod, jako jsem já, dokáže to každý. Hlavně se mějte rádi.
Vaše LazyŠárka