Hotýlek - Alena Mornštajnová

Vzhledem k událostem posledních týdnů a měsíců jsem neměla ani chvíli čas sepsat recenze přečtených knih. Teď se k tomu vracím, ale prosím o schovívavost. Je to přeci jen už delší dobu, co jsem knihy četla a tudíž dojmů a reakcí není tolik. Proto budu následujících pár recenzí lehce kratších a ne tak obsáhlých, jak jste zvyklí. Jakmile se dostanu na nulu, bude vše jako dřív. Děkuji za pochopení.

Název: Hotýlek

Autor: Alena Mornštajnová
Rok vydání: 2015
Počet stran: 319
Nakladatelství: Host
ISBN: 978-80-7491-496-6

Ocitáme se v rodině Mánesů, přesněji v kůži Václava Mánesa, jehož děda Leopold si vypiplal vlastní hotýlek. Spíš tedy hodinový hotýlek. Napříč režimy, válkou a různými radostmi i strastmi ho vede zodpovědně a pečlivě. Sledujeme Václavův život od dětství, musejíc se vyrovnat se smrtí jeho vlastního otce, přes náhradního otce a nevlastní sourozence, přes dospívání, hledání sebe sama, jeho záliby a vášně až k prvním zkušenostem se ženami. Stejně tak ale přihlížíme vyprávění dalších členů rodiny, jejich stárnutí i vývoj. Po ošklivé události však nastává i v rodině rozkol, vztahy se tříští a trhají, ale otevírají dveře novým. A také dalším generacím.

Už od prvních chvil, kdy jsem se do knihy začetla, mi přišla milá a příjemné. Autorčino vyprávění je velice uhlazené, krásně se čte, ale není to nic, od čeho by se člověk nemohl odtrhnout. Osudy rodiny jsou chvíli veselé, chvíli smutné, depresivní, zvratové nebo prostě neutrální. Je to klasický život několika generací za sebou a jeho střety. Stejně taky osudy či ošklivé události s sebou život nese a málokteré rodině se zcela vyhnou. Vše je přirozené a není nic, co by vás vytrhlo ze zajetých kolejí.

Z postav mi Václav byl rozhodně od začátku sympatický, jeho nevlastní sestra a Lucie také, u ostatních postav jsem procházela vývojovými fázemi, jako to v běžném životě ostatně bývá. Někdo je vám nesympatický, pak si ho možná časem oblíbíte, ale udělá něco, co se vám znelíbí a tak měníte názor dál a dál. Proto mi všechno z knihy přišlo tak věrné a reálné. Všechny postavy jsou nádherně propracované po všech stránkách.

Autorka je skutečně mistryní ve vyprávění a její práce s jazykem je hotová pohádka. Líbilo se mi i propojení detailů, které jsou zmíněné mezi řádky, ale dále v příběhu hrají důležitou roli.

Anotace

Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce.

zdroj

Moje hodnocení: Líbilo se mi to jako oddychová četba, nemám k tomu asi více co dodat. Jazykově je příběh zvládnutý nádherně, obsahově také, ale na plný počet hvězdiček mi tam prostě něco chybělo. Možná napětí, nějaký bod zvratu nebo prostě jen o trochu víc "něčeho". Připomínalo mi to babiččino vyprávění, které je nádherné, milé a jste ho plní, pamatujete si ho, ale není to ta třešnička na dortu. Proto jsem hodnotila 4 hvězdičkami. Knihu doporučuji, je to rozhodně milé vyprávění, a když se do ní pustíte, vedle nesáhnete. Nemějte však veliká očekávání.